Bohatství, peníze, zlato (c) profimedia.cz/corbis

Bohatství, peníze, zlato (c) profimedia.cz/corbis | foto: Profimedia.cz

Vydělejte na investičních nebo pamětních zlatých mincích

  • 3
Nákup mincí nemusí být jen koníčkem numizmatiků. Může to být dobrá investice a výhodný způsob uložení peněz. Do kterých mincí se vyplatí investovat? Jsou lepší investiční mince, nebo mince pamětní? A na co si musí dát sběratelé a investoři pozor?

Numizmatické sbírky mincí z různých období a různých kovů mohou mít v dlouhém horizontu rostoucí hodnotu a za určitých okolností se dají velmi výhodně zpeněžit. Většinou však může mít pro samotného majitele sbírka subjektivně mnohem větší hodnotu, než je ta tržní (ti je ale nesbírají kvůli dosažení zisku).

Z pohledu investice jsou však zajímavé zejména zlaté mince, které zůstávají jednou z nejvýhodnějších a zejména nejjednodušších forem investice do zlata. V současnosti je na trhu u nás i ve světě nabízeno několik druhů mincí, které mají přívlastek investiční (tzv. bullion coins). Ty se prodávají za cenu odvozenou od aktuální ceny drahého kovu, k níž jsou přičteny výrobní a distribuční náklady a razí se v neomezených nákladech (v průběhu let se jejich podoba zvykne měnit.). Vyrábějí a prodávají se ve váze jedné unce nebo jejích zlomků (0,5, 0,25 a 0,1). Investiční zlato má také tu výhodu, že je osvobozeno od placení DPH.

Nejznámější a nejprodávanější investiční mincí je jihoafrický Krugerrand, který se razí od roku 1967 a od té doby bylo prodáno bezmála 55 milionů kusů této mince. Je pojmenovaná po jihoafrickém prezidentovi Paulu Krugerovi. Další mincí je kanadský Maple Leaf, který se kromě běžných hmotností prodává také ve váze 0,05 unce. V pěti velikostech se razí také australský Nugget (Kangaroo). Je velmi populární v Číně a kromě běžného motivu s klokanem se od roku 1996 každoročně razí mince s vyobrazením zvířete z čínského lunárního kalendáře.

Ze Zákona 235/2004 Sb. o DPH, § 92
1,Investičním zlatem se rozumí
a,zlato ve tvaru uzančních slitků o hmotnosti připouštěné na trhy zlata a ryzosti nejméně 995 tisícin,
b,zlaté mince, které
- mají ryzost nejméně 900 tisícin,
- byly vyraženy po roce 1800,
- jsou nebo byly v zemi svého původu zákonným platidlem
- jsou obvykle prodávány za cenu, která nepřevyšuje volnou tržní hodnotu jejich zlatého obsahu o více než 80 %.
2,Česká národní banka uveřejní ve Věstníku České národní banky seznam zlatých mincí, které splňují podmínky podle odstavce 1 písm. b).
3,Od daně je osvobozeno dodání investičního zlata v tuzemsku, pořízení z jiného členského státu a jeho dovoz. Osvobození od daně se vztahuje i na
investiční zlato s osvědčením pro fyzicky alokované a nealokované zlato,
investiční zlato obchodované na zlatých účtech, a to zejména úvěry a swapy zakládající k investičnímu zlatu vlastnické právo nebo právní nárok, nebo
termínované obchody s investičním zlatem, včetně futures a forwardů, které zahrnují převod vlastnického práva nebo právního nároku k investičnímu zlatu.

V pěti hmotnostních provedeních se razí také čínské mince Panda, jejichž rub se mění každý rok. V USA se razí dvě investiční mince. První z nich je American Eagle, která se razí od roku 1986, kromě toho se v USA razí také mince American Buffalo, která je první americkou mincí z ryzího zlata. Na jejich výrobu se používá výhradně zlato vytěžené v USA. V Evropě se razí investiční mince Britannia a rakouské Wiener Philharmoniker.

Investiční mince mají většinou ryzost 999/1000 (23,9976 karátu). Některé mince mají sice nižší ryzost 917/1000 (22 karátů, například u mincí Krugerrand, Eagle, Britannia), jejich celková váha je ale vyšší (33,9 g namísto 31,1 g u jedné uncové mince) a objem zlata v nich je stejný jako u ostatních mincí. Některé druhy investičních mincí se razí také ve speciálním sběratelském provedení, dostupné jsou rovněž stříbrné a platinové investiční mince.

„Jako investiční mince se prodávají i tzv. novoražby původních rakouských mincí. Zlatníky, dukáty i koruny se liší jak váhou, tak ryzostí, a přitom vypadají podobně. Laik by je mohl snadno zaměnit. Přepočítat obsah zlata v nich obsaženého je mnohem složitější. Dukáty mají ryzost 986/1000 ( tzv. dukátové zlato ), koruny a zlatníky 900/1000. Dukát váží 3,4909 g, koruna 3,3875 g, zlatník 3,2258 g," říká Pavel Trtík ze společnosti Zlaté mince – Numismatika.

Největší investiční mincí na světě je rakouský Wiener Philharmoniker o váze 1000 trojských uncí (Oz.), což je více než 31 kg. Mince má v průměru 37 cm a vyrobilo a prodalo se jí 15 kusů. Brzy však bude novým rekordmanem mince Maple Leaf ražená v Kanadě, která má vážit celých 100 kg.

U investičních mincí není podstatná zachovalost, jejich cena závisí pouze na aktuální hodnotě zlata. Na ceně investičních mincí se tedy neodrazí, jestli mince prošla oběhem, nebo jestli je úplně nová. Přesnějším výrazem pro tyto mince je ale výraz tezaurační než investiční. Podle Pavla Trtíka "má totiž jejich nákup v portfoliu investora spíše charakter zajišťující než výnosný. Zjednodušeně se dá říci, že zlaté mince nebo zlaté slitky nekupují lidé, kteří hledají způsob, jak peníze vydělat, ale naopak lidé, kteří chtějí své vydělané peníze bezpečně a spolehlivě uložit."

Domácí investoři ale nemusí investovat pouze do mincí, které jsou celosvětově známé a oblíbené. Také u nás se dají pořídit mince, které v průběhu několika let mohou svou hodnotu několikanásobně zvýšit a představují dobrou investici, i když nejsou raženy výslovně jako investiční mince. Oblíbené jsou pamětné mince, vydávané ČNB, které se ale od investičních mincí v několika vlastnostech liší. Náklad pamětních mincí je omezen a předem stanoven a řídí se zákonem, který určuje také technické parametry (váha, průměr, síla) každé mince. Žádná dodatečná ražba se již neprovádí a ničí se i razidla.

V současné době razí ČNB zlaté mince s tematickým zaměřením "Kulturní památky technického dědictví". Od května 2006 do září 2010 vydává ČNB každoročně dvojici pamětních mincí v nominální hodnotě 2500 Kč. Hmotnost mincí je 7,78 g (čtvrt unce), průměr 22 mm a poměr zlata je 999/1000 (předtím to bylo například téma "Deset století architektury" v nominální hodnotě 2000 Kč vydávané od roku 2001 do roku 2005). Tyto mince lze koupit nebo si je objednat prostřednictvím specializovaných prodejců ještě před datem emise. Možností je také účast na různých burzách a aukcích (nejlépe na burzách a aukcích pořádaných například Českou numismatickou společností), kde se kromě nákupu dají mince za dobrou cenu i prodat.

Omezený počet a zájem sběratelů má za následek dramatický růst cen těchto mincí, které mohou v průběhu několika let několikanásobně zvýšit svou hodnotu. To však platí především pro mince kvality proof (špičková kvalita), které se prodávají v plastových obalech (z nichž se nevyndávají, protože i minimální poškození nebo otisky prstů znamenají rapidní snížení kvality). Mince v provedení proof se liší od mincí v provedení "běžná kvalita" na první pohled, povrchová kvalita je jiná. U proof mince je obvykle pole mince leštěno do vysokého lesku a reliéf je matován, kdežto u běžné kvality jsou pole i reliéf leštěny stejně, hrana u proof mincí je obvykle hladká, kdežto u běžné kvality je vroubkovaná apod.

V nabídce ČNB jsou také stříbrné mince, které mohou preferovat sběratelé a investoři s nižší uvažovanou částkou. Jejich nevýhodou ale je, že investice do stříbra je zdaněna 19% DPH. Stříbrné mince jsou vydávány v nominální hodnotě 200 Kč.

U těchto mincí se doporučuje včasný nákup, kdy je jejich cena nejvýhodnější. Zájem je ale obvykle velmi velký, což pak pomáhá k již zmíněnému růstu cen. A to platí obecně jak pro zlaté, tak pro stříbrné mince. Nezřídka se stane, že mince je vyprodána dlouho před samotným datem emise.

Pro příklad výrazného růstu cen pamětních mincí není nutné chodit daleko. "Stříbrná mince v nominální hodnotě 200 Kč s názvem 650. výročí založení pražského arcibiskupství v provedení špičková kvalita se po svém vydání v roce 1994 prodávala za cca 400 Kč. Nyní se prodává až za 35 000 Kč. Přitom to není ojedinělý případ. Naposled to byla zlatá mince Papírna Velké Losiny opět v provedení špičková kvalita. Po vydání se prodávala v ceně cca 5000 Kč, ale již několik měsíců po rychlém vyprodání se obchoduje v ceně 30 000 Kč. Výrazný růst ceny je vlastní prakticky všem českým mincím raženým v provedení špičková kvalita po roce 1993," říká pan Trtík.

Výhodnou koupí mohou být kromě nových mincí také československé mince vydávané od roku 1918 do roku 1993, jejichž počet již nebude stoupat. Velmi ceněné jsou tzv. svatováclavské dukáty vydávané v období mezi lety 1923 až 1939 (následující a zatím poslední ražba dukátů proběhla v letech 1978-1982), o něž je neustálý zájem jak doma, tak v zahraničí.

Zajímavou investici u nás nabízejí také sady oběžných mincí, a to jak československých, tak mincí samostatné ČR. I zde se doporučuje investovat do proof kvality, která je vydávána jednou ročně (české mince od roku 1997) v ceně 1500 Kč a také je lze po určité době výhodně prodat. Tyto mince už ale samozřejmě nemají žádnou hodnotu z pohledu investice do zlata.

Nezkušené sběratele často mate nominální hodnota uváděná na mincích. "Nominální hodnota nikdy neudává tržní cenu mince ani neudává ‚výrobní‘ cenu těchto mincí, jak se někteří lidé zprvu domnívají. Má jiný účel: deklaruje, že tato mince je oficiální ražbou, součástí peněžního systému konkrétního státu a touto nominální hodnotou se mince liší od medailí, které mohou vydávat mincovny samostatně, nezávisle na národní bance," říká Pavel Trtík a pokračuje: "V praxi má nominální hodnota ještě jeden dopad: je vodítkem pro posouzení, zda je daná zlatá mince osvobozena od DPH, nebo nikoliv. Výčet mincí, které jsou v EU od DPH osvobozeny, je udržován právě dle jejich nominálních hodnot."

Na co si dát pozor

Největším nebezpečím, zejména pro začínající, resp. nezkušené sběratele (investory) je nákup padělků. Přestože je zlato díky svým vlastnostem nepadělatelné, některé vzácné sběratelské mince jsou díky své vysoké hodnotě (která výrazně překračuje cenu zlata v nich obsaženého) pro padělatele zajímavým artiklem (i přes značnou náročnost výroby kvalitních padělků). "Rozdíly mezi oběma může odhalit jen odborník pomocí srovnávacího materiálu. Nebezpečná je i možná záměna v případě těch mincí, od nichž existují tzv. odražky z vzhledově podobných materiálů, např. mosazi," říká Trtík. "Nákup takovýchto mincí od neznámých prodejců za ‚výhodnou cenu‘ je proto pro laiky vysoce rizikový." Nebezpečné mohou být zejména některé nabídky na internetu. Pro seriózní zájemce o nákup mincí je pak prakticky nutností nákup katalogů, které jim pomohou se v mincích orientovat.

Na závěr lze jen dodat, že nákup investičních mincí může být dobrý způsob, jak uložit prostředky do trvalé hodnoty, která by v dlouhém horizontu měla spíše růst. Nákup pamětních mincí výlučně za účelem spekulace a zisku není byznysem, který by znamenal zaručený vysoký zisk, a není všeobecně doporučován. Pohyb cen u nich závisí pouze na nabídce a poptávce. Na druhé straně se může lehce stát, že z původního záměru vydělat se stane zajímavý, i když trochu náročný koníček, díky němuž lze s rozumným přístupem vytvářet trvalou a dlouhodobě spíše rostoucí hodnotu.