Přínosem pojištění je již samotná jistota (malé ztráty v podobě pojistného před možností velké ztráty v podobě škody), kterou klientům poskytuje. Někteří jednotlivci, kteří mají uzavřeno pojištění, či mají zájem o pojištění, přesto přemýšlejí, jak z pojištění získat více, než kolik pojišťovně zaplatí na pojistném. Setkáváme se proto s názory typu: „uzavřu si úrazové pojištění, protože při svých opakovaných drobných úrazech si přijdu na pěkné peníze“, „sjednám si pojištění nezaměstnanosti, protože uvažuji o podání výpovědi“, „zaměstnavatel mně uhradí pojištění pracovní neschopnosti a pokud budu těhotná, pojišťovna mně nahradí ušlou mzdu“ apod. Je tedy možné na pojištění vydělat legálně, aniž by šlo o trestní čin v podobě pojistného podvodu?
Červen byl, alespoň na kapitálových trzích, měsícem čekání. Proč? Kde se dalo vydělat?
Berete si během dovolené kvůli práci notebook i na pláž? Co vám hrozí a jak se tomu můžete bránit?
Frankovka, nebo Ryzlink? Česká, nebo slovenská vína? Co je lepší? Hodí se testované vzorky leda do supermarketu?
Nedokonalé informace na trhu pojištění
Pro vztah mezi zájemcem o pojištění a pojišťovnou je typická značná nedokonalost informací, které si mezi sebou vyměňují. V teorii pojištění se obecně má nejčastěji za to, že míra informovanosti je asymetrická ve prospěch zákazníka. Co se tím rozumí? Jednoduše to, že zákazník má informační převahu ohledně své vlastní rizikovosti a úmyslech nad pojišťovnou, pro kterou není tato rizikovost dostatečně pozorovatelná. Zkrátka, že ví více, než je pojišťovna schopna zjistit. Pojišťovny se ale této nedokonalosti naučily poměrně účinně bránit. Požadují před uzavřením smlouvy relevantní informace (např. zdravotní dotazník, informace o dosavadním „škodním“ průběhu apod.), které pro vznik nároku na plnění musejí být pojištěným pravdivě zodpovězeny. Pojišťovny mají také dostatečné matematicko-statistické nástroje a prostřednictvím uplatnění statistických zákonů jsou schopny předvídat nahodilost, přičemž zohledňují i vyšší rizikovost zákazníků vstupujících do pojištění.
Pojišťovny dobře vědí, že jejich produkty kupují častěji ti, kteří se cítí více ohroženi nebo se domnívají, že na pojištění vydělají. Výše pojistného tedy neodpovídá zjištěnému riziku, ale je často i několikanásobně navýšeno o bezpečnostní přirážku. Pojišťovny rovněž některé produkty doplňují o výluky, čekací doby (několik měsíců od sjednání smlouvy pojišťovny neplní), dále limity výše a doby vypláceného pojistného plnění apod., což možnost nějakého plošného „zneužití“ pojištění vylučuje. Pro názornost uvádíme v následující tabulce podmínky, které musejí pojištěné osoby splnit, aby jim bylo vypláceno plnění v případě nezaměstnanosti. Obdobně přísné podmínky však najdeme i u jiných typů pojištění.
Riziko nezaměstnanosti – jak se pojišťovna brání |
- riziko pojištění nezaměstnanosti je možné sjednat pouze v produktovém balíčku, nikoliv samostatně Zdroj: Pojišťovna CARDIF PRO VITA |
Nejednoznačné průzkumy
Průzkumy prováděné na trhu pojištění prokázaly tzv. nepříznivý výběr. Například podle dat získaných z anglického trhu mají jedinci ve věku 55 let, kteří uzavřeli důchodové pojištění, 1,6 krát větší pravděpodobnost dožití 80 let než jedinci bez tohoto pojištění. Rovněž v případě pojištění nezaměstnanosti, které je spojeno s poskytováním hypoték, se projevil nárůst nezaměstnanosti u klientů s tímto pojištěním. U vlastníků životního pojištění na americkém trhu byl prokázán čtyřnásobný nárůst výskytu sebevražd po uplynutí 2 let od sjednání pojištění, což znamená, že konstrukce výluky v životním pojištění může ovlivnit i načasování sebevražd.
Velké změny v odškodňování pracovních úrazů. |
Penzijní fondy: frontální útok na klienty! |
Podle nedávného průzkumu na americkém trhu se 56 % občanů domnívá, že pojistné podvody existují z důvodu, že lidé věří, že uniknou trestu. Třetina občanů (32 %) vyjádřila názor, že příčinou podvodů jsou příliš vysoké pojistné sazby. Zbývající respondenti si myslí, že hlavním důvodem nadsazování vzniklých škod je snaha pojištěných nahradit ztrátu spoluúčasti, kterou se musí podílet na škodě. S pojistnými podvody se lze setkat zejména u pojištění aut, ale i u životního a úrazového pojištění, u pojištění pracovní neschopnosti aj. Z letošního průzkumu na americkém trhu také plyne, že téměř polovina (45 %) respondentů zná někoho, kdo získal z pojištění více, než kolik činila vzniklá škoda díky „spolupráci“ s doktorem, opravnou aut či odhadcem. Že podobné názory a zkušenosti mají i čeští klienti pojišťoven, je nasnadě.
Obohatili jste se z plnění pojišťovny, aniž byste spáchali pojistný podvod? Domníváte se, že vůbec existují možnosti jak na pojištění „vydělat“? Děkujeme za názory.