Peníze, koruna

Peníze, koruna - Peníze, koruna | foto: David Votruba, iDNES.cz

Vydělejte na pojištění. Jde to!

  • 20
Téměř polovina občanů zná někoho, kdo získal z pojištění více, než kolik činila vzniklá škoda. Jak je to možné, když z pojištění je plnění vypláceno pouze v případě výskytu přesně vymezené události? Umíte využít vlastních informací ve svůj prospěch?

Přínosem pojištění je již samotná jistota (malé ztráty v podobě pojistného před možností velké ztráty v podobě škody), kterou klientům poskytuje. Někteří jednotlivci, kteří mají uzavřeno pojištění, či mají zájem o pojištění, přesto přemýšlejí, jak z pojištění získat více, než kolik pojišťovně zaplatí na pojistném. Setkáváme se proto s názory typu: „uzavřu si úrazové pojištění, protože při svých opakovaných drobných úrazech si přijdu na pěkné peníze“, „sjednám si pojištění nezaměstnanosti, protože uvažuji o podání výpovědi“, „zaměstnavatel mně uhradí pojištění pracovní neschopnosti a pokud budu těhotná, pojišťovna mně nahradí ušlou mzdu“ apod. Je tedy možné na pojištění vydělat legálně, aniž by šlo o trestní čin v podobě pojistného podvodu?

NENECHTE SI UJÍT
peníze
Čekání na růst sazeb brzdí výnosy
Červen byl, alespoň na kapitálových trzích, měsícem čekání. Proč? Kde se dalo vydělat?

Dovolená
Na dovolené nepracujte!
Berete si během dovolené kvůli práci notebook i na pláž? Co vám hrozí a jak se tomu můžete bránit?

víno
Test vín: spíše zklamání
Frankovka, nebo Ryzlink? Česká, nebo slovenská vína? Co je lepší? Hodí se testované vzorky leda do supermarketu?

Nedokonalé  informace na trhu pojištění

Pro vztah mezi zájemcem o pojištění a pojišťovnou je typická značná nedokonalost informací, které si mezi sebou vyměňují. V teorii pojištění se obecně má nejčastěji za to, že míra informovanosti je asymetrická ve prospěch zákazníka. Co se tím rozumí? Jednoduše to, že zákazník má informační převahu ohledně své vlastní rizikovosti a úmyslech nad pojišťovnou, pro kterou není tato rizikovost dostatečně pozorovatelná. Zkrátka, že ví více, než je pojišťovna schopna zjistit. Pojišťovny se ale této nedokonalosti naučily poměrně účinně bránit. Požadují před uzavřením smlouvy relevantní informace (např. zdravotní dotazník, informace o dosavadním „škodním“ průběhu apod.), které pro vznik nároku na plnění musejí být pojištěným pravdivě zodpovězeny. Pojišťovny mají také dostatečné matematicko-statistické nástroje a prostřednictvím uplatnění statistických zákonů jsou schopny předvídat nahodilost, přičemž zohledňují i vyšší rizikovost zákazníků vstupujících do pojištění.

Pojišťovny dobře vědí, že jejich produkty kupují častěji ti, kteří se cítí více ohroženi nebo se domnívají, že na pojištění vydělají. Výše pojistného tedy neodpovídá zjištěnému riziku, ale je často i několikanásobně navýšeno o bezpečnostní přirážku. Pojišťovny rovněž některé produkty doplňují o výluky, čekací doby (několik měsíců od sjednání smlouvy pojišťovny neplní), dále limity výše a doby vypláceného pojistného plnění apod., což možnost nějakého plošného „zneužití“ pojištění vylučuje. Pro názornost uvádíme v následující tabulce  podmínky, které musejí pojištěné osoby splnit, aby jim bylo vypláceno plnění v případě nezaměstnanosti. Obdobně přísné podmínky však najdeme i u jiných typů pojištění.

Riziko nezaměstnanosti – jak se pojišťovna brání

- riziko pojištění nezaměstnanosti je možné sjednat pouze v produktovém balíčku, nikoliv samostatně
- je definována nezaměstnaná osoba (osoba je registrována na úřadu práce a pobírá dávku ze sociálního systému)
- pojišťovna stanovuje poměrně přísné podmínky, které musí klient při sjednání pojištění splňovat, tj. klient je zaměstnán v pracovním poměru sjednaném na dobu neurčitou a byl zaměstnán v pracovním poměru nepřetržitě též v předcházejících 12 měsících a není ve zkušební době, nedal ani mu nebyla dána výpověď z pracovního poměru, nezrušil se zaměstnavatelem okamžitě pracovní poměr ani mu nebyl zrušen ze strany zaměstnavatele, neobdržel od zaměstnavatele ani nezaslal zaměstnavateli návrh na skončení pracovního poměru dohodou, nepatří dle svého vědomí mezi okruh zaměstnanců, se kterými by mohl být během příštích 12 měsíců rozvázán pracovní poměr z důvodů uvedených v § 46 odst. 1   zákoníku práce (tedy zejména v důsledku organizačních změn zaměstnavatele, snižování počtu zaměstnanců apod.)
- vyloučena je ztráta zaměstnání, k níž dojde z vlastní vůle pojištěného (není vyloučena, pokud mu nebyla vyplacena mzda za 3 po sobě jdoucí kalendářní měsíce)
- doba výplaty pojistného plnění je omezena a je uvedena v každé pojistné smlouvě, obvykle na dobu 6 nebo 12 měsíců
- výše výplaty pojistného plnění je omezena…

Zdroj: Pojišťovna CARDIF PRO VITA

Nejednoznačné průzkumy

Průzkumy prováděné na trhu pojištění prokázaly tzv. nepříznivý výběr. Například podle dat získaných z anglického trhu mají jedinci ve věku 55 let, kteří uzavřeli důchodové pojištění, 1,6 krát větší pravděpodobnost dožití 80 let než jedinci bez  tohoto pojištění. Rovněž v případě pojištění nezaměstnanosti, které je spojeno s poskytováním hypoték, se projevil nárůst nezaměstnanosti u klientů s tímto pojištěním. U vlastníků životního pojištění  na americkém trhu byl prokázán čtyřnásobný nárůst výskytu sebevražd po uplynutí 2 let od sjednání pojištění, což znamená, že konstrukce výluky v životním pojištění může ovlivnit i načasování sebevražd.

Velké změny v odškodňování pracovních úrazů.
Více ZDE.

Přes uvedenou skutečnost, že do pojištění mohou vstupovat rizikovější subjekty (o tom pojišťovny vědí a přizpůsobují tomu pojistné), průzkumy neprokázaly možnost pojištěných využít informace ve svůj prospěch. Konstrukce pojistných produktů tomu brání. Vydělat je teoreticky možné pouze na základě nedokonalé legislativy nebo určitých očekávání pojištěného, ale i ta mohou být pojišťovnou označena za pojistný podvod (viz pojistné podmínky u pojištění nezaměstnanosti – „klient nepatří dle svého vědomí mezi okruh zaměstnanců, se kterými by mohl být rozvázán pracovní poměr“). Je sice možné nechat si bezplatně poradit či absolvovat bezplatnou zdravotní prohlídku u pojišťovny a životní pojištění nakonec neuzavřít, ale to nelze považovat za výraznější obohacení. Toho je možné docílit pouze pojistným podvodem. Ten je však trestním činem, přestože není klienty takto vnímán.

Penzijní fondy: frontální útok na klienty!
Více ZDE.

Podle nedávného průzkumu na americkém trhu se 56 % občanů domnívá, že pojistné podvody existují z důvodu, že lidé věří, že uniknou trestu. Třetina občanů (32 %)  vyjádřila názor, že příčinou podvodů jsou příliš vysoké pojistné sazby. Zbývající respondenti si myslí, že hlavním důvodem nadsazování vzniklých škod je snaha pojištěných nahradit ztrátu spoluúčasti, kterou se musí podílet na škodě. S pojistnými podvody se lze setkat zejména u pojištění aut, ale i u životního a úrazového pojištění,  u pojištění pracovní neschopnosti aj. Z letošního průzkumu na americkém trhu také plyne, že téměř polovina (45 %) respondentů zná někoho, kdo získal z pojištění více, než kolik činila vzniklá škoda díky „spolupráci“ s doktorem, opravnou aut či odhadcem. Že podobné názory a zkušenosti mají i čeští klienti pojišťoven, je nasnadě.

Obohatili jste se z plnění pojišťovny, aniž byste spáchali pojistný podvod? Domníváte se, že vůbec existují možnosti jak na pojištění „vydělat“? Děkujeme za názory.