Z investovaných peněz inkasoval výplaty kupónů z dluhopisů a dividendy z akcií a dále mohl vydělat na rozdílných cenách nákupu a prodeje jednotlivých cenných papírů. Mohl koupit nějakou akcii levně a po několika měsících ji se ziskem prodat. Jako investora nás ani tak moc nezajímá způsob, jak fond vydělal, ale zajímá nás výsledek – kolik jsme vydělali my. Zajímá nás čistý výnos.
Příklad: Investujeme 100 000 Kč do fondu, kde je vstupní poplatek 2 % z investované částky a fond za rok vydělal 5 %. Jaký bude náš čistý výnos? Investovali jsme 100 000 Kč, ale do fondu přišlo pouze 98 000 Kč, protože 2 000 Kč jsou poplatky fondu. Těchto 98 000 Kč se zhodnotilo o 5 % a po roce máme k dispozici 102 900 Kč.
Čistý výnos závisí nejen na tom, kolik vydělala investice jako taková, ale také na poplatcích, které musíme zaplatit, na státních podporách, které dostáváme, na zaplacených daních a na daňové úspoře. Všechny tyto faktory je třeba brát v úvahu a zahrnout je do svého rozhodování. Nejprůhlednější z hlediska výnosu je čistý výnos, který se všemi těmito faktory počítá.
Poplatky pochopitelně snižují výnos investic, protože se musíme o svoje výnosy s někým dělit. Část výnosu se platí někomu jinému. Otevřené podílové fondy (a další spořicí a investiční produkty) používají vstupní poplatky. Např. u fondů je to určité procento z investované částky (např. 3 % z počáteční investice). U stavebního spoření se účtuje poplatek z cílové částky (např. 1 % z cílové částky). Podobně jako se u fondů může účtovat vstupní poplatek, může se účtovat i výstupní poplatek. Oba poplatky se platí pouze jednou. Buď na počátku investice (při nákupu) nebo na konci (při prodeji).
INVESTOVÁNÍ PRO CHUDÉFondy účtují pravidelný roční poplatek
U fondů je to manažerský poplatek, který se platí za to, že se portfoliomanagement o fond stará a spravuje ho. Jeho výše činí např. 1 % z objemu majetku fondu. U stavebního spoření se platí poplatek na administrativní náklady kolem každé smlouvy a jeho výše je např. 300 Kč ročně. (Bez ohledu na objem majetku na smlouvě.) Tyto poplatky se platí stále.
Jaký by byl čistý výnos investované částky, pokud bychom investovali do fondu, který by vynášel 5 % ročně? Zkusme spočítat příklad v případě, že bude vstupní poplatek 2 % a dále se nebude platit žádný manažerský. A ještě v případě, že se nebude platit žádný vstupní, ale manažerský bude 0,5 % ročně). Která investice bude v jakém čase lepší?
Vliv vstupního poplatku s postupem času klesá. Vstupní poplatek se zaplatil na počátku a dále se již neplatí. Proto je čistý výnos na počátku nejnižší a s postupem času roste. Jako by se vstupní poplatek v čase umořoval. Hrubý výnos fondu (před započtením poplatků) je 5 %. S postupem času se k této hodnotě blížíme. Manažerský poplatek má na čistý výnos také vliv. Poplatek se platí z objemu majetku ve fondu a snižuje tak výnos konstantně. Hrubý výnos je 5 % ročně, poplatek je 0,5 % ročně, takže čistý výnos je přibližně 4,5 % ročně.) S rostoucím časem klesá význam vstupního poplatku a narůstá význam pravidelně placeného (manažerského) poplatku. V našem případě bude čistý výnos (a tím i hodnota investice) stejný po 4 letech investice. Po 4 letech jsme na manažerském poplatku zaplatili přibližně 2 %, což je totéž jako u vstupního poplatku.
Proto při dlouhodobých investicích volíme takové investiční příležitosti, kde je malý manažerský poplatek. Tento jev se dá zobecnit. V dlouhodobém horizontu je důležitý výnos (a poplatky, které tento výnos snižují). Malý význam mají počáteční poplatky. (U stavebního spoření a penzijního připojištění si později ukážeme, že vliv podpor také klesá. Důležitý je hlavně výnos.) Poplatky nepříjemně snižují výnos investice. Při výběru investice jsou poplatky důležitým faktorem výběru. Jedno investiční heslo praví, že jediné, co je jisté při volbě investice (např. fondu), jsou poplatky. Vysoké poplatky (transakční) jsou důvodem, proč se nedoporučuje časté obchodování. Proč se nedoporučuje aktivně obchodovat s akciemi, snažit se hledat vhodné příležitosti a snažit se překonat trh. I kdyby se nám podařilo překonat trh, poplatky by výnosy buď snížily nebo dokonce dostaly do ztráty.
PODNIKANI.IDNES.CZPodobně jako poplatky, i daně snižují výnos investice
Daň je stejně jako poplatek částka, která se musí zaplatit. V případě poplatku se platí např. zprostředkovateli nebo správcovské společnosti, v případě daně se platí státu. Např. daň z termínovaných vkladů je 15 % a platí se při vyplácení výnosů. Chceme-li např. vložit 100 000 Kč na termínovaný vklad s výnosem 2,5 % na jeden rok, bude náš výnos na konci roku 2 500 Kč. Z tohoto výnosu zaplatíme daň 15 %, tedy 375 Kč. Náš čistý výnos bude 2 125 Kč. V procentuálním vyjádření to je 2,125 %. Původní výnos 2,5 % se vlivem daní snížil na 2,125 %. Při porovnávání investic je třeba dbát opět na čistý výnos, tedy po zohlednění daní. Protože se všude uvádí výnos hrubý (před zohledněním daní), musíme si čistý sami spočítat.
K penzijnímu připojištění se vztahuje státní podpora, která činí až 50 % z příspěvků účastníka. K našim vkladům 100 Kč měsíčně dostaneme 50 Kč měsíčně státní podporu a k tomu ještě dosáhne fond zhodnocení. Např. 5 %. Celkem zajímavá nabídka. Jenže jak se tyto podpory a výnosy promítnou v čase a jaký bude celkový výnos naší investice? První rok vložíme měsíčně 100 Kč a ke každým 100 Kč dostaneme 50 Kč státní podpory. Druhý rok se vložené peníze budou zhodnocovat, jak se zhodnocují peníze v penzijním fondu, ale žádné podpory se k nim nevztahují.
Podpory se vztahují k dalším dvanácti stokorunám, které ten rok vložíme do fondu. Po několika letech, kdy je ve fondu např. 20 000 Kč, přibude ročně do fondu výnos (např. 5 % z 20 000 Kč) plus naše vklady (12 krát 100 Kč) plus státní podpora (12 krát 50 Kč). Výše státní podpory je, v porovnání s výnosem fondu, zanedbatelná. Na počátku to byl hlavní zdroj zisků), s postupem času je důležitější a důležitější kapitálový výnos fondu.
KDE INVESTOVATVýznam státní podpory s rostoucím časem klesá
Na počátku (po pěti letech) je efektivní výnos od 15 % do 20 % (dle výše příspěvku). Zde je ještě vliv podpor veliký. Postupem času vliv podpor klesá a po deseti letech je efektivní úrok kolem deseti procent. To je stále velice zajímavá úroveň, protože je velice těžko dosažitelná pomocí jiných spořicích instrumentů. Po dvaceti nebo třiceti letech se výnos více a více blíží k pěti procentům. To je výnos fondu bez státních podpor. Nadvýnos získaný díky podporám je v dlouhodobém horizontu 1,5 % až 2 % p.a. Tím se dostáváme do oblasti výnosů, kterých je možno dosáhnout jinou (rizikovější) investiční strategií.
Penzijní připojištění se doporučuje zejména mladým. Poukazuje se na argument, že čím dříve se začne, tím vyšších výnosů dosáhneme. Tento argument velice dobře známe z kapitoly o časové hodnotě peněz. Je samozřejmé, že čím déle budeme spořit, tím více peněz bude naspořeno a tím vyšší budou výnosy. Výnosy v čase rostou exponenciálně. Toto není vlastnost pouze penzijního připojištění, ale všech investic. Pokud budeme hodnotit penzijní připojištění z hlediska výnosu, dá se doporučit jednoznačně pro kratší dobu spoření, protože zde dosahuje vysokých výnosů. Pro delší dobu spoření výnos klesá a je možné dosáhnout srovnatelného nebo vyššího pomocí jiných nástrojů. Určitě se dá souhlasit s názorem, že vysokých výnosů (zisků) se dá dosáhnout pouze tehdy, pokud se spoření poskytne dostatečně dlouhá doba. Nedá se úplně souhlasit s názorem, že pro dlouhodobé spoření je nejvýhodnější použít penzijní připojištění.
Úryvek je z knihy 
