Obvykle jako investiční rozvahu chápeme otázky „kolik to stojí a kolik to vynese“. Málo se však pídíme po riziku. Riziko, nějaká forma nebezpečí (v tomto případě nebezpečí finanční ztráty), je v našich rozvahách upozaděna. Nezřídka toho využívají i prodejci investic či spoření, kteří pak nabízejí produkty s garantovaným výnosem. To v nás zpravidla vzbudí pocit, že tady riziko, nebo dokonce ztráta, prakticky nehrozí. Nic však není dále od pravdy.
Marek Brávník (1976)
|
Paul Samuelson, držitel Nobelovy ceny za ekonomii, jednou prohlásil, že investování je vždy kompromis mezi dobře jíst a dobře spát. Vystihl tak dokonale skutečnost, že není výnosu bez rizika. Pozor, opačně to však neplatí. Pokud chceme výnos, musíme automaticky podstoupit nějaké větší či menší riziko. Pokud ale podstoupíme riziko, neznamená to automaticky, že přijde výnos. Troufám si tedy tvrdit, že riziko je (nebo by mělo být) v dnešním investování hlavní položkou rozvahy.
Často se setkávám s lidmi, které s případnými riziky v rámci investiční spolupráce musím seznámit. Mnoho z nich pak reaguje způsobem „do toho nejdu, raději zůstanu v klidu u svého penzijního připojištění“. Paradoxní je, že většina z nich na svém „penzijku“ už 15 let pravidelně prodělává, a i přesto odmítají podstoupit jakékoliv riziko ztráty. Jen proto, že jejich aktuální ztráty jsou nevyslovené, tiché a plíživé, jim z nějakého důvodu nevadí. Riziko ztráty a ztráta totiž není totéž. Riziko ztráty je totiž pouhá možnost. A s tou lze pracovat.
Riziko je součást ceny
Všude nějaká rizika jsou. Ať už investujete do akcií, komodit, dluhopisů, kryptoměn, umění apod., všude rizika existují. Někde vyšší, někde nižší, často s ohledem na fázi ekonomického cyklu apod., ale všude nějaká najdeme.
Chcete výhodně investovat. Porovnejte si nabídky na trhu. |
Samotný přístup „kolik to stojí a kolik to vynese“ je v podstatě správný. Jen je třeba stále myslet na to, že riziko je vlastně součást ceny, za kterou investici kupuji. Pokud nám někdo nabízí zaručenou, levnou a výnosnou investici, je třeba zastříhat ušima. Pokud je výnosná a levná, bude extrémně riziková. Pokud je výnosná a bez rizika, určitě nebude levná. A tak dále. Nic takového jako oběd zadarmo v ekonomice prostě neexistuje.
Proč si třeba společnost, která vydá korporátní dluhopis s garantovaným 8 % výnosem, nepůjčí v bance za 3 nebo 4 %? Proč si půjčuje za 8 % u nás? Odpověď je jednoduchá. Protože banka má risk skóring. Spousta společností by prostě v bance neprošla tzv. riskem. Takže si půjčí dráž, u nás, kteří slyšíme na číslo 8 a rizika moc neřešíme. Jen pro ujištění, není to nic proti korporátním dluhopisům. Je to vynikající investice a moc dobře funguje. Pokud rizika ošetříme.
Nosit vajíčka v jednom košíku?
Jeden z elegantních způsobů, jak rizika zmenšit, je jejich rozdělení neboli diverzifikace. Je to způsob používaný dlouhá staletí, dokonce daleko před tím, než starořecký Thales dokázal kvalitu své riskové rozvahy spekulací na cenu zpracování vinných hroznů.
Diverzifikace je používána s dlouhou historickou praxí až po dnešní dobu. Je to všeobecně rozšířená praxe, ať jde o babičky, které nenosí všechna vejce v jednom košíku, přes nařízení firem zakazující managementu cestovat stejným letadlem, nebo dnešní moderní investory, malé i Warrena Buffeta. Znovu tedy končíme u kvalitně rozloženého portfolia, které je nezranitelné, nebo dokonce výnosné v jakémkoliv ekonomickém scénáři.
Zisky počítám v procentech, ztráty v penězích
Pokud bych měl doporučit něco ze své praxe, je to způsob rozvahy, kterou při investičním rozhodování sám používám. Nejde o žádné rafinované matematické kouzlení. Prostý selský rozum mi jednoduše radí počítat zisky v procentech a ztráty v penězích.
Kalkulačka |
Pokud z 10 tisíc udělám 13 tisíc, není to „jen výnos pouhých 3 tisíce korun, za které si nové auto nekoupím“. Je to výnos 30 %! To je slušný výsledek. Nutno podotknout, že například bitcoinová bublina naprosto zdecimovala naše vnímání procentuálního výnosu. V atmosféře 600% výnosů se 30 % zdá skutečně málo. Pokud ale započteme riziko, vychází celá rozvaha jinak.
Počítání potenciálních ztrát v penězích nám totiž dává často nečekaně jasné odpovědi. Připusťme na chvíli, čistě pro příklad, že investiční nemovitosti v ČR při krizi klesnou na ceně. Je horší utrpět 30% ztrátu na nemovitosti za 700 tisíc korun v Chomutově (ztráta 210 tisíc), nebo 10% ztrátu ze čtyřmilionové nemovitosti v Praze (ztráta 400 tisíc)?
Shrnuto, počítání výnosů v procentech nás neodrazuje ani od malých investic, a ztráty počítané v penězích jsou představitelné riziko. Představitelné musí být riziko hlavně proto, abychom s ním dokázali efektivně pracovat.
Za rozumný a konzervativní přístup k investování považuji v první řadě zvážit, vyloučit, nebo maximálně ošetřit rizika a teprve potom hledat nejvyšší výnos v možnostech, které zůstaly. Jednoduše platí to, že aby bylo co množit, nesmíme o to nejprve přijít.
