"Vzhledem k velkému rozsahu nároků, jejich komplikovanosti a organizační a finanční situaci fondu jde o výjimečný případ," citoval Koblic část zdůvodnění komise, které povolení odkladu výplat umožňuje zákon.
Asociaci poškozených klientů Private Investors ale rozhodnutí rozhořčilo, protože věřila, že stát udělá vše proto, aby se fond s klienty vyrovnal co nejdříve. "Neustaneme v našem tlaku na to, aby ve fondu peníze byly a my byli odškodněni," prohlásil mluvčí asociace Martin Petrášek.
Každý věřitel firmy PI, která je v konkursu od loňského června, má nárok na náhradu 90 procent majetku, nejvýše ale 400 tisíc korun. Celkem se počítá se stamilionovými výplatami.
|
Více čtěte v článku |
Garanční fond naplní i makléři v konkurzu
Svou hřivnou musí do Garančního fondu obchodníků s cennými papíry přispět i ty makléřské firmy, které jsou v konkurzu. Povinnosti platit zákonem stanovené příspěvky se podle Komise pro cenné papíry nevyhnou ani ty společnosti, které letos nebo během loňska o licenci přišly. "Platí se za loňský rok," vysvětlila mluvčí komise Radka Procházková.
Do konce března tak musí 0,3 procenta ze zákaznického majetku zapsaného v rozvaze splatit například i Private Investors, Bradley, Rosenblatt & Company či KTP Quantum, které jsou v konkurzu.
Plátci dnes už bez licence pak mají být například Komerio, Harvardská burzovní nebo Brokerský dům Finos. Pokud vlastnily licenci jen část loňského roku, uhradí poměrnou část ročních poplatků.
Pokud má firma zablokované účty, což je třeba případ KTP, bude komise peníze vymáhat. "Vznikne pohledávka fondu za KTP Quantum a bude se to řešit z konkursní podstaty, Garanční fond vlastně bude jedním z věřitelů," uvedla Procházková.
Makléři měli zaplatit do konce března
Své příspěvky měli makléři zaplatit do konce března. Zatím na konto fondu přišlo z poplatků pět milionů korun. GF je chce použít zejména k zahájení provozu, na výplatu klientů nezbývá. V případě, kdy nemá fond dostatek prostředků, poskytne půjčku stát a banky. To se zatím nestalo.
Výši i povinnost odvodů navíc provází nejasnosti a obchodníkům se také příliš nelíbí placení za pochybení jiných. Zdeněk Lukeš z Komise pro cenné papíry míní, že povinnosti platit poplatky nezbavuje obchodníka sankční správní řízení komise, předseda správní rady fondu Petr Koblic si tím však tak jistý není.
Komise zaslala podle Lukeše každé makléřské společnosti vysvětlení, jak má poplatky určit a na jaký účet je zaslat. Podle šéfa Asociace pro kapitálový trh Martina Fuchse mají obchodníci zaplatit 0,3 procenta z vybraného zákaznického majetku, který se nacházel v jejich rozvaze.
"Neřekl bych, že je to ve všech případech na sto procent jasné," poznamenal Koblic. Obchodníci už začali prostředky na účet fondu zasílat. "Už jsme zaplatili, a to pět tisíc korun," sdělil jeden z menších obchodníků, který odhadl celkový příspěvek do fondu jen na statisíce korun.
"Náš příspěvek bude marginální, protože nemáme drobné klienty, z jejichž peněz se to počítá," uvedl Jan Sýkora z Wood & Company. "Nelíbí se mi ale, že bych jako obchodník měl platit za krachy jiných," dodal.
Fond zatím uznal výplaty pro zákazníky společností Private Investors a Bradley, Rosenblatt & Company. Každý věřitel má nárok na náhradu 90 procent majetku, nejvýše ale 400 tisíc korun.
Obálky s žádostmi o výplatu zatím nikoho nezajímají
Také osud žádostí o výplatu náhrad je zatím tristní. Dva tisíce obálek s žádostí o výplatu pojistného od klientů Private Investors zatím kvůli nečinnosti fondu leželo v poštovních přihrádkách.
Proč parlament rozhodl o vytvoření Garančního fondu? "Evropská směrnice existenci takového fondu vyžaduje," řekl vedoucí odboru finančního trhu a bankovnictví ministerstva financí Jiří Běhounek.
Na rozdíl od Česka však Garanční fondy v zemích Evropské unie nejen existují, ale i fungují. To se však tuzemským zákonodárcům zajistit nepodařilo. Zákon totiž umožňuje široký výklad tzv. "zákaznického majetku", z kterého mají obchodníci s cennými papíry odvádět 0,3 procenta do fondu. Obchodníci si zákon vykládají tak, že jde o klientské peníze, které mají ve své vlastní bilanci.
Z povahy investic do akcií či dluhopisů pak vyplývá, že obchodníci vykazují, že ve své bilanci nemají žádné či minimální částky.
Problémy fondu hodlá Komise pro cenné papíry řešit změnou zákona prostřednictvím ministerstva financí. "Malá novela by měla umožnit, aby ministerstvo financí mohlo půjčit fondu i na jeho provoz," uvedla mluvčí komise Radka Procházková.
Další novela má lépe definovat, co je klientský majetek, z kterého obchodníci odvádějí příspěvky. Jestli to však zajistí solventnost fondu, není jasné. "Není naším cílem, aby poplatky byly pro účastníky trhu příliš zatěžující či likvidační," uzavřela Procházková.
