Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vyplatí se investovat do zlatých mincí?

aktualizováno 
Zlaté mince mají tu výhodu, že jejich pravost je lépe rozpoznatelná a kvalita je garantována vydavatelskými státy. S přibývajícími léty se jejich sběratelská hodnota zvyšuje, zatímco běžné šperky vycházejí z módy a ztrácejí na ceně. Zlaté mince: ano, či ne?
Drobné, mince

Drobné, mince - Drobné - ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Tyto mince kupují, zjednodušeně řečeno, dvě skupiny spotřebitelů. První z nich, tzv. tezauranti, se zajímají o zlaté mince kvůli hodnotě jejich zlatého obsahu, druzí – sběratelé – zase pro jejich krásu a numismatickou hodnotu. V posledních třech desetiletích bylo více než 90 % mincí vyrobeno pro tezauranty, zbytek připadl na sběratele.

Osud nejvzácnější a také nejdražší mince na světě by postačil na fi lmový scénář či knihu. Nejedná se přitom o nějakou starou minci, byla totiž vyražena v roce 1933. V tomto roce se v USA vyrazilo 445 tisíc zlatých dvacetidolarových mincí zvaných Double Eagle (Dvojitý orel). Avšak ještě předtím, než se dostaly do oběhu, usedl do prezidentského křesla Franklin D. Roosevelt a v rámci řešení hluboké hospodářské krize vydal příkaz roztavit všechny tyto mince. V roce 1934 se při kontrole zjistilo, že 10 kusů chybí. Devět z nich bylo následně nalezeno a posléze roztaveno. Desátá ztracená mince se později také objevila. Patřila do sbírky egyptského krále Faruka, vášnivého sběratele mincí. Když v roce 1952 monarchu svrhli, Američané požádali o navrácení mince. Avšak marně – mince zmizela neznámo kam.

Následujících 45 let se agenti různých tajných služeb pídili po tomto záhadném kousku zlata. Až v roce 1996 se podařilo minci objevit. Britský překupník Steven Fenton se ji snažil v New Yorku prodat za 1,5 miliónů amerických dolarů. Překupník skončil před soudem a právníci obou stran se přeli dalších pět let. Po tu dobu byla mince uložena v trezoru Světového obchodního centra v New Yorku. Odtud byla odvezena 14 dnů před osudným 11. zářím 2001. Mince byla prodána v aukci za sedm a půl miliónů dolarů a její výtěžek byl věnován na boj proti terorismu a na obnovu Manhattanu.

Zlaté mince se razí přibližně v 50 zemích světa

Některé ražby jsou tzv. ofi ciální, to znamená, že je razí státní mincovny v součinnosti s centrálními bankami příslušných zemí. Jiné mince či medaile mají neofi ciální charakter – jejich ražba je zadávána soukromými fi rmami nebo sběratelskými spolky. Z celkových 131 tun zlata, které se v roce 2003 použily na ražbu mincí a medailí, se největší množství upotřebilo v Turecku (47 tun), v Indii (21,5 tuny) a v USA (15 tun).

Po první světové válce, v souvislosti s ústupem zlata jako měnového kovu, začaly zlaté mince postupně ztrácet charakter oběživa a stále více se stávaly mincemi obchodními. Vyznačení nominální hodnoty je dnes pouze formální záležitost s nanejvýš dvěma praktickými důsledky: některé státy pro jejich dovoz a obchodování stanoví nižší daňový základ a případné padělání postihují jako padělání peněz. Největší podíl na světové produkci zlatých mincí má tradičně Jihoafrická republika, kde se již od roku 1967 razí krugerrandy, mince z 22karátového zlata.

Na rozdíl od většiny současných zlatých mincí krugerrandy fungují jako legální platidlo a jsou vyráběny ve velkém množství – v oběhu je zhruba 50 miliónů mincí. Mají přesně stanovený zlatý obsah a denně kotovanou cenu prostřednictvím již známých londýnských gold fixingů. Kromě firem britského zlatého trhu patří k primárním distributorům krugerrandů také některé banky v USA a v Německu. Jejich prostřednictvím jsou krugerrandy prodávány dalším subjektům za cenu zvýšenou o další náklady, jako je doprava, pojištění a skladování.

Krugerrand nese na líci hlavu Paula Krugera, prvního prezidenta JAR, se jménem země v angličtině a v afrikánštině. Na rubu je zobrazena antilopa, nápis „krugerrand“ a označení příslušného množství zlata. Slovo rand pochází z názvu „Witwatersrand“, což je místo, kde bylo poprvé nalezeno zlato a které tudíž stálo u zrodu jihoafrické zlaté horečky. Ale i zlaté mince podléhají módě a chování trhu. Zlaté krugerrandy se sice stále razí, ale protože je jich na trhu dostatek, množství spotřebovaného zlata se pohybuje na úrovni tří tun ročně.

Vydělejte s rizikem, ale zato desítky procent

Anglický sovereign: nejproslulejší zlatá mince

Zrodil se v roce 1817, váží téměř osm gramů, z toho 7,32 gramů tvoří zlato. Na líci je vyražena podobizna vládnoucího monarchy, na rubu svatého Jiří. Až do první světové války byla tato mince používána ve Velké Británii jako běžný platební prostředek.

Až do dnešních dnů byla vyrobena více než jedna miliarda kusů těchto mincí, z toho téměř 488 miliónů kusů v Austrálii ještě v dobách, kdy tento kontinent byl britskou kolonií. Britský sovereign má za sebou také vzrušující vojenskou historii. Po celá desetiletí byly tyto mince všeobecně uznávány jako emergency money, tj. peníze pro přežití. Sovereigny byly součástí balíčků na přežití jak u spojeneckých pilotů ve druhé světové válce, tak i u amerických pilotů operujících nad Irákem.

Za neobvyklým růstem ražby a prodeje zlatých mincí se skrývá řada důvodů. Vysoká cena zlata, ochota obchodních kruhů i jednotlivců uchovávat vydobyté hodnoty v tomto relativně nejstabilnějším zboží a v neposlední řadě také snaha států, které tyto zlaté mince razí, získat za zlato více, než kdyby je prodávaly v prutech. Svou roli také sehrála některá administrativní opatření. Ve většině zemí je totiž nákup prutového zlata soukromníkům zakázán, nebo se na něj vztahuje určitá doplňková daň, která se pohybuje kolem 10 %. Zato nákup a držba zlatých mincí nebývají administrativně omezeny a ani nejsou spojeny s dodatečným zdaněním.

Ukázky z knihy
Jana Struže a Bohumila Studýnka:
ZLATO - Příběh neobyčejného kovu

1. díl: Drahé kovy: ideální podoba peněz
2. díl: Odkud se bere odvěká lidská touha po zlatě 
3. díl: Zlato přineslo světu stabilitu  


4. díl: Za chleba se platilo miliardami marek 
5. díl: Jakou roli hrálo zlato v dobách krize?
6. díl: Kdy asi vypukne nová zlatá horečka? 


7. díl: Jak funguje mezinárodní trh zlata
8.díl: Vyplatí se zlato jako pojistka před nejistou budoucností?    


Úryvek je z knihy "ZLATO - Příběh neobyčejného kovu" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat
Investování pro začátečníky

Finanční matematika pro každého 


 

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vladimír Brůna
Když stát své dluhy smaže inflací, je dobré mít zlato, říká odborník

Zájem Čechů investovat do zlata roste. A to i přesto, že cena zlata dosahuje ročního maxima. Podle investičního odborníka Vladimíra Brůny z Golden Gate CZ...  celý článek

Vánoční pohlednice byly krásné, vzácné a drahé.
Vánoční pohlednice a novoročenky stávaly jako kilogram masa

Jako oko v hlavě opatruje historik Jaromír Polášek z frýdecko-místeckého Muzea Beskyd staré vánoční pohlednice a novoročenky. A není divu, vždyť kdysi stály...  celý článek

Ilustrační snímek
Penzijko, stavebko nebo fondy? Spočítali jsme výnosy oblíbených produktů

Nejprve se rozhodnete, že budete část svých prostředků ze mzdy dávat stranou. Pak si určíte, na co má rezerva sloužit, a v dalším kroku se rozhodnete, kam...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Kdo tady lže? Lithium, aneb jak to bylo doopravdy
Kdo tady lže? Lithium, aneb jak to bylo doopravdy

Publikováno: 17.10.2017 Autor: Odbor komunikace a marketingu 10500 Poslední dny hýbe českým mediálním prostorem kolem p... celý článek

Advantage Consulting, s.r.o.
PRODUKTOVÝ SPECIALISTA – ELEKTRO

Advantage Consulting, s.r.o.
Jihomoravský kraj, Olomoucký kraj, Zlínský kraj, Moravskoslezský kraj
nabízený plat: 40 000 - 60 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.