Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vyplatí se sázka na nemovitosti?

aktualizováno 
Od vstupu České republiky do EU si mnozí slibují velmi výrazný průměrný růst cen nemovitostí. V rozhodování mnoha investorů hrála (a dosud hraje) významnou úlohu přímočará úvaha: ve vyspělých zemích EU převládají vyšší hladiny cen než ČR – a až naše republika do unie vstoupí, dojde i k vyrovnání tohoto rozdílu směrem vzhůru. Proto české nemovitosti představují sázku na jistotu.

Tato úvaha je správná pouze do jisté míry. Zdánlivě jednoduchá úměra je totiž založena na předpokladu, jehož splnění není zcela samozřejmé. Jde o předpoklad rychlého hospodářského růstu výrazně nad úrovní běžnou v EU. Je vyloučeno, aby například ceny bytových nemovitostí rychle rostly, aniž by tento růst byl doprovázen odpovídajícím růstem mezd. Je to možné pouze výjimečně, v nejvyšším cenovém pásmu bytových nemovitostí, ovšem pouze za předpokladu, že odměny manažerů nadále porostou na evropskou úroveň. Ze zřejmých důvodů není dlouhodobě možné, aby výše nájmů (a tedy ceny nemovitostí, které jsou výší nájmů determinovány) dosáhly hodnot nedostupných větší části veřejnosti.


Není ani možné, aby ceny kancelářských a průmyslových nemovitostí vzrostly na evropskou úroveň, aniž by došlo k podobnému růstu tržeb a zisků českých firem (anebo českých poboček zahraničních firem). V některých speciálních segmentech trhu však k vyrovnání cen s EU již došlo. Společnost Healey & Baker zpracovala v roce 2000 studii o cenách skladových a logistických prostor v Evropě. Ukázalo se, že přinejmenším v této oblasti jsou nájmy z českých nemovitostí (vyjádřené v DEM) plně v souladu s evropským průměrem, dokonce zhruba 10 % nad úrovní Rakouska. Produktivita společností, které tyto nemovitosti využívají (jde především o mezinárodní spediční firmy) je na evropské úrovni, takže stav ukončené cenové konvergence je plně opodstatněný.

Vyzkoušejte si obchodování na největším trhu světa - na burzách NYSE, AMEX a NASDAQ - v naší
INVESTIČNÍ HŘE.
Navíc můžete vyhrát ceny v celkové hodnotě 250 000 Kč

Je však málo pravděpodobné, že by české mzdy mohly v dohledné budoucnosti dosáhnout západní úrovně. Rozhodně k tomu nedojde inflační cestou. Česká národní banka (dokud bude nezávislá a dokud koruna zůstane vně Evropského měnového systému) by takovýto vývoj nedovolila. Růst objemu peněz v ekonomice by vedl k přísnější měnové politice, ke zvýšení úrokových sazeb, a tím i k poklesu hodnot dlouhodobých investic – včetně nemovitostí.

Existuje proto jediný myslitelný scénář, který by umožnil rapidní průměrný růst cen českých nemovitostí: rychlý růst produktivity a hrubého domácího produktu. Pokud by Česká republika vstoupila do EU na své současné ekonomické úrovni, poptávka po českých nemovitostech by se pravděpodobně poněkud zvýšila v důsledku živějších kontaktů se zeměmi Unie. Tím by zřejmě také vzrostly ceny nemovitostí, avšak pouze výběrově a v menší míře, než mnozí investoři nyní očekávají. V ekonomice, kde se hrubý domácí produkt a průměrné mzdy vyjádřené v markách či eurech pohybují zhruba na jedné pětině hodnot obvyklých v zemích EU, není realistické očekávat, že by ceny nemovitostí rychle dosáhly „západních“ hodnot.

Na jakou úroveň se dostane výše nájemného po deregulaci? Skončíte po deregulaci na dlažbě? Čtěte ZDE

Budoucí vývoj cen českých nemovitostí tedy není funkcí doby, která zbývá do data vstupu naší země do EU, nýbrž závisí především na rychlosti růstu reálného HDP. Rovněž datum plnoprávného členství ČR v Evropské unii v první řadě závisí na růstu HDP, protože EU nebude mít zájem přijímat chudé východoevropské státy do té doby, než z nich budou alespoň středně bohaté východoevropské státy. Spekulace na růst cen českých nemovitostí po vstupu do EU jsou tedy ve skutečnosti sázkou na rychlost růstu české ekonomiky bez ohledu na konkrétní datum vstupu do Unie. Vyplatí se tato sázka či nikoli? To ukáže pouze čas.

Příklad: Česká republika

Může „irský efekt“ růstu cen nemovitostí nastat i v podmínkách České republiky? Ano, může. Již se tak ostatně stalo v průběhu 90. let, kdy značné množství reemigrantů, zahraničních manažerů, odborníků, podnikatelů a zřejmě i mafiánů hledalo bydlení na odpovídající úrovni.  Jejich solventnost byla na zcela jiné, o jeden či dva desítkové řády nad hladinou obvyklou mezi obyvateli České republiky. Zřejmě ještě významnější roli též sehrála nově vzniklá vrstva bohatých podnikatelů, kteří již nechtěli více bydlet v panelácích.

Vyplatí se investovat do nemovitostí?Více ZDE.

Tehdejší cenová úroveň realizovaných transakcí byla v porovnání se „západními“ cenami nemovitostí podstatně nižší. Ceny kvalitních rezidenčních nemovitostí, zejména v Praze a v jiných atraktivních městech, přirozeně vylétly závratným tempem. Růst byl umocněn přílivem zahraničního kapitálu a zároveň skutečností, že solventnější domácí investoři tehdy téměř neměli k dispozici jiný typ investice odolný vůči inflaci – s výjimkou cizích měn, které však nesly jen malé úroky a jejichž kurs se vzhledem ke koruně dlouho nevyvíjel příznivě.

Tento růst cen podmíněný fundamentálními změnami české ekonomiky měl za následek o to větší objem spekulativních investic plynoucích do českých nemovitostí. Nezanedbatelná část atraktivních domů v historické části hlavního města ve vlastnictví Italů a karlovarské domy vlastněné z velké části ruskými investory jsou viditelným dokladem tohoto vývoje. V Praze a v jiných větších městech dokonce rostly i ceny panelákových bytů, protože kvalifikovanější pracovníci začali hromadně migrovat za prací z regionů s vysokou nezaměstnaností do přirozených ekonomických center země.

V druhé polovině 90. let se ukázalo, že plošný růst cen prakticky všech nemovitostí byl do značné míry – ačkoli ne zcela – spekulativní bublinou. Ceny bytových nemovitostí (zejména na nižším konci kvalitativního spektra) se stabilizovaly nebo poklesly, protože přestaly být v souladu s ekonomickou úrovní země a s úrovní příjmu jejích obyvatel. Nabízí se samozřejmě otázka, jaký bude trend třetího tisíciletí, zejména v souvislosti s možným členstvím České republiky v Evropské unii.

Předchozí ukázky z knihy
Pavla Kohouta - Investiční strategie pro třetí tisíciletí (3. rozšířené vydání)

Kdy nás dostihnou evropské ceny?

Davové chování investorů - o mravencích a spekulantech

Víte, jaký jste vlastně investor?

 Jak z vás finanční poradci dělají hlupáky

Jak se nestát  obětí tunelářů

Chcete zůstat milionářem?


Úryvek je z knihy "Investiční strategie pro třetí tisíciletí (3. rozšířené vydání)" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Obchodní zákoník - s úvodním komentářem k 1.4.2003
Mateřská a rodičovská dovolená - 2. vydání
Financování vlastního bydlení - 3. rozšířené vydání

 

Autor:



Nejčtenější

Chtěl utáhnout nájem, tak začal podnikat a už má sedmičlenný tým

Radek Danč, provozovatel brněnské společnosti Internesto

Radka Danče dovedla k podnikání před pár lety tak trochu finanční nouze. Jako student bydlel v centru Brna a kamarád z...

Proč jsou kanály kulaté? Obvyklé i nezvyklé otázky padající u pohovorů

Ilustrační snímek

Při pracovním pohovoru čelí uchazeči různým otázkám personalistů. Třeba dotaz „Jaké jsou vaše silné a slabé stránky?“...



Zažil úspěch i pád. Dnes mluví o renesanci podnikání se zážitky

Jan Hájek

Před deseti lety založil firmu na zážitky. Lidem nabízí lety balonem, jízdu v rychlém autě, adrenalin ve větrném tunelu...

Kvíz: volno na svatbu či stěhování. Kdy ho musí firma proplatit?

Ilustrační snímek

Pokud jste zaměstnaní, pak určitě víte, že máte nárok na dovolenou. Jak je to ale v případech, kdy do práce nemůžete...

Tři osvědčené zásady, jak se vyhnout pracovnímu stresu z termínů

Ilustrační snímek

Stresuje vás, že máte před sebou úkol s pevně stanoveným termínem, o kterém víte, že je šibeniční? Nebo se umíte...

Další z rubriky

Přinášíme aktuální přehled 10 nejvýhodnějších bankovních účtů

Ilustrační snímek

Banky vylepšují své bankovní účty a snaží se klienty hýčkat mnohem víc než dříve. Ve spolupráci s analytiky Scott &...

K bankomatům přibývají i vkladomaty, je jich už 760. Dají se ošidit?

Inteligentní bankomaty umí peníze nejen vydávat, ale i přijímat a vkládat na...

Nosit větší hotovost u sebe, nebo nechat balík peněz ve firmě či doma v šuplíku může být docela riziko. Pokud nemáte...

Proč platit za něco, co je absurdní. Boj s poplatky v Česku pokračuje

Ilustrační snímek

Na poplatcích vydělávají banky nemalé peníze, ty největší miliardy korun ročně. Již řadu let ale dávají Češi najevo, že...

Další nabídka

Kurzy.cz

Účtenkovka má své první výherce - výsledková listina
Účtenkovka má své první výherce - výsledková listina

1 milion korun činí nejvyšší výhra aktuálního slosování. MFČR zveřejnilo na svých stránkách kompletní výherní listinu h... celý článek



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.