Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Výpověď? Chtějte volno pro hledání práce

  10:00aktualizováno  10:00
Zaměstnanci ne vždy využívají výhod, které jim zákoník práce dává. Prostě o nich nevědí. Například každý uzná, že se ve výpovědní lhůtě hodí mít nějaké to volno pro hledání nového pracovního místa. Zaměstnanec má na takové volno nejen nárok, ale za určitých podmínek může být i placené.

Kdy má zaměstnanec nárok na placené volno určené k hledání nového místa? Když dostane výpověď, protože se firma nebo její část ruší či přemisťuje, výpověď pro nadbytečnost nebo proto, že mu jeho zdravotní stav či nemoc z povolání nedovoluje konat dosavadní práci. Platí to i pro dohodu o rozvázání pracovního poměru.

Volno určené k hledání nového zaměstnání je hodnoceno jako důležitá osobní překážka v práci. Ve výše zmíněných případech pak zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu zameškanou kvůli této překážce.

Pokud je pracovník propuštěn, protože nesplňuje bez zaměstnavatelova zavinění požadavky pro řádný výkon práce - například pil alkohol na pracovišti, nechodil do práce nebo jinak závažně porušil pracovní kázeň - má také nárok na volno k hledání práce. Avšak již neplacené.

Někdy polovina dne nestačí

"Za každý týden výpovědní lhůty náleží zaměstnanci nejvýše jeden půlden volna. Není nutné si toto volno vybírat právě po půldni, po dohodě se zaměstnavatelem je lze slučovat," říká právník Libor Hůla. Může se totiž stát, že například Ostravák začne hledat práci v Praze, a na cestu tam a zpátky, natož ještě třeba na účast ve výběrovém konkurzu půlden opravdu nestačí.

Je-li výpovědní lhůta dva měsíce, pak má zaměstnanec nárok na čtyři a půl dne volna, v případě tříměsíční výpovědní lhůty na šest a půl dne. Spojí-li se toto volno třeba se zbytkem nevybrané dovolené, pak rozhodně není zanedbatelné.

"Avšak toto volno je dobré opravdu věnovat hledání práce. Dosavadní zaměstnavatel má totiž právo požadovat od zaměstnance doklad například od zaměstnavatele nebo personalisty společnosti, kde se o místo ucházel," podotýká právník Libor Hůla.

V momentě, kdy je jasné, že pracovník nové místo získá, nárok na volno ztrácí. Pokud mu tedy k nalezení místa stačil jeden den, zbývající volno si již vybrat teoreticky nemůže.

Není nad to se dohodnout

Nikde však není řečeno, že se pracovník nedohodne se zaměstnavatelem ještě jinak, zvlášť pokud se rozcházejí v dobrém. "V takovém případě bych dal zaměstnanci klidně i více volna, ale s podmínkou, že by musel stihnout práci, kterou dosud má," říká Robert Toman, výkonný ředitel pražské společnosti Kompass. Dokonce by mu nevadilo, kdyby takový pracovník k hledání místa využíval firemní telefon či počítač. "Ovšem opět - musel by si své povinnosti plnit tak, jak má."

Může však nastat zcela jiná situace. "Dostala jsem výpověď pro nadbytečnost a nadřízený mi řekl, že mám přestat chodit do práce a zůstat doma. Už jsem nemohla ani ke svému počítači," říká asistentka Petra Vyskočilová z Prahy. Zaměstnavatel má skutečně právo poslat zaměstnance ve výpovědní době na jakési nucené volno.

"Podle zákoníku práce je povinností zaměstnavatele přidělovat práci a vyplácet za ni mzdu. Objeví-li se však na straně zaměstnavatele překážka, v tomto případě již neměl pro asistentku práci, má opravdu právo jí říci, aby zůstala doma," vysvětluje právník Oldřich Choděra. "Musí jí však za toto volno i nadále vyplácet mzdu." Zaměstnavatel se tak vyhne situaci, kdy pracovník, který se v zaměstnání kvůli nedostatku povinností nudí, může dále užívat pracovní prostředky například i k zábavě a rozptylovat tak své kolegy.

Volno k hledání zaměstnání

* Každý propuštěný zaměstnanec má k hledání nové práce nárok na nejvýše půlden v týdnu po celou dobu výpovědní lhůty.
* Zaměstnanci propuštění z organizačních důvodů (další viz zákoník práce §46 a) -d)) mají volno k hledání místa placené.
* Zaměstnanec by měl doložit potvrzením, že se v době tohoto volna o místo skutečně ucházel.

Co je dobré ještě vědět o výpovědní době

* Onemocněli jste ve výpovědní lhůtě?

Pak se dnem zahájení pracovní neschopnosti zastaví běh výpovědní doby. Její zbytek doběhne až po skončení pracovní neschopnosti. Pokud tedy zaměstnanec na tomto prodloužení trvá.

* Zaměstnavatel má pomoci s hledáním místa

Pokud je zaměstnanec propuštěn například pro nadbytečnost, má mu zaměstnavatel pomáhat při získání nového místa, a to spoluprací s úřadem práce a podobně.



VOLNO VE VÝPOVĚDNÍ DOBĚ: Propuštěný zaměstnanec má nárok na volno k hledání místa. Když pro něj již není práce, může ho zaměstnavatel nechat doma. Zabrání tak tomu, že by se pracovník v zaměstnání nudil

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Proč si před hledáním nové práce pořádně zamést internetovou stopu

Když jste během studií chodili „pařit“, přišlo vám možná docela vtipné dát si na Facebook pár fotek, jak se skvěle bavíte. Jenže teď hledáte zajímavou a dobře...  celý článek

Ilustrační snímek
Studie: český pracovní trh je vyčerpán, potřebuje vzdělané migranty

Českým firmám docházejí zaměstnanci, nemají je kde brát, nezaměstnanost je minimální. Proto jsou otevřenější cizincům, stejně jako ostatní státy. Vyplývá to ze...  celý článek

Ilustrační snímek
Srovnání: kdy má podnikatel zůstat OSVČ a kdy se mu vyplatí společnost

Asociace malých a středních podniků a živnostníků srovnala z právního a daňového pohledu, co je pro podnikatele výhodnější - zda nést titul osoby samostatně...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Konečné výsledky voleb do PS 2017
Konečné výsledky voleb do PS 2017

ČSÚ zveřejnil na svých stránkách konečné výsledky voleb. Volby 2017 - Volby do Parlamentu konané ve dnech 20.10. – 21.1... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.