Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Výpověď: už nemusíte nabízet jiné místo ve firmě

aktualizováno 
Převratných změn se zaměstnavatelé u výpovědi nedočkali. Nadále nemohou pracovníka propustit bez důvodu. Některé novinky ale v zákoníku jsou, patří k nim třeba zvýšení odstupného nebo sjednocení výpovědní doby na dva měsíce.

Nový zákoník práce se v úpravě konce pracovního poměru od toho starého příliš neliší. Přesto zavádí několik drobných změn, na které není možné v praxi zapomínat. Přinášíme jejich přehled.

Dohoda musí být písemná

Způsoby ukončení pracovního poměru zůstávají stejné jako do konce prosince. Dál je podle zákona nejlepším řešením dohoda, kdy mohou obě strany ukončit svůj vztah ke dni, který jim nejlépe vyhovuje. Zatímco podle starého zákoníku stačilo, aby se zaměstnanec se zaměstnavatelem domluvili ústně, od Nového roku musí být dohoda písemná, jinak je neplatná.

Nic se nemění na pravidlu, že důvody ukončení pracovního poměru je v ní třeba uvádět, jen když o to zaměstnanec požádá.

Výpovědní doba je vždy dvouměsíční

V počítání výpovědní doby změny nejsou. Začíná běžet první den v měsíci, který následuje po doručení výpovědi. Pokud tedy bude výpověď doručena například 1. února, rozeběhne se výpovědní doba 1. března, stejně jako kdyby výpověď přišla až 28. února. Na úpravě výpovědní doby se s novým zákoníkem mění jen to, že bude vždy dvouměsíční. Dosud byla tříměsíční v případě, že vztah ukončoval zaměstnavatel z organizačních důvodů.

Končí „nabídková povinnost“

Pokud dával ještě v roce 2006 výpověď zaměstnavatel zaměstnanci, musel mu předtím nabídnout nové místo ve firmě, nebo se mu dokonce pokusit zajistit nové zaměstnání ve spolupráci s úřadem práce. Výjimkou byly jen případy, kdy byly důvody k výpovědi na straně zaměstnance (například porušení kázně). Tato úprava od 1. ledna úplně zmizela, nový zákoník práce už s ní nepočítá. Zaměstnavatel však musí dál o výpovědích informovat odbory a nemůže bez jejich předchozího souhlasu propouštět jejich funkcionáře. A to nově nejen ty, kteří mají pravomoc s ním spolurozhodovat, ale všechny. A to ani rok poté, co funkce v odborové organizaci opustili.

Zvýšilo se odstupné

Skončí-li pracovní poměr z důvodů na straně zaměstnavatele, má zaměstnanec nárok na odstupné. Zatímco do konce minulého roku činilo jen dvojnásobek průměrného výdělku, nově je to trojnásobek. To však není jediná změna. Odstupné by mělo být vypláceno dokonce ve výši dvanáctinásobku, pokud pracovní poměr skončí ze zdravotních důvodů zaměstnance kvůli pracovnímu úrazu či nemoci z povolání. Nárok na odstupné má nejen zaměstnanec, který dostal výpověď, ale i ten, který se na skončení pracovního poměru se zaměstnavatelem dohodl, ale skutečným důvodem k odchodu byly právě důvody zakládající nárok na odstupné.

Vypadl pojem „pracovní kázeň“

Ukončit pracovní poměr okamžitě, bez výpovědní lhůty, mohou obě strany opět jen v přesně určených případech. Zaměstnavatel to může udělat, spáchá-li zaměstnanec úmyslný trestný čin, za který mu soud uloží trest delší než rok, nebo aspoň půl roku, pokud se zločin stal při plnění pracovních povinností nebo v přímé souvislosti s ním. Tato úprava zůstává. Drobně se však změnilo označení druhého důvodu. Místo porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem mluví nový kodex o porušení pracovněprávní povinnosti zvlášť hrubým způsobem. Rozdíl zřejmě ukáže až praxe. Nová formulace patrně více odkazuje k tomu, aby bylo okamžité zrušení pracovního poměru zdůvodněno porušením konkrétních právních předpisů.

Nemoc ve zkušební době

Je-li sjednána zkušební doba, v jejím průběhu může stejně jako dříve poměr bez uvedení důvodu ukončit zaměstnanec i zaměstnavatel. Podle nového zákoníku však není možné zrušit pracovní poměr v době prvních čtrnácti dnů, kdy je zaměstnanec v pracovní neschopnosti.

Skončení smrtí zaměstnavatele

Nově končí pracovní poměr také smrtí zaměstnavatele, pokud je fyzickou osobou. Jeho zaměstnanci tak nepřecházejí na jeho dědice. To samozřejmě neplatí pro firmy jakožto právnické osoby, které „přežívají“ své majitele, byť by jím byl i jediný člověk.

Co říká zákon

Kdy smíte dát zaměstnanci výpověď:

1. ruší se firma, nebo její část, nebo se přemisťuje

2. zaměstnanec se stane nadbytečným

3. pracovník nesmí podle lékařského posudku dále konat práci z důvodu nemoci z povolání či pracovního úrazu

4. zaměstnanec nesplňuje zákonné předpoklady pro výkon práce

5. výsledky pracovníka jsou neuspokojivé a nezlepšil je ani po písemné výzvě v posledním roce.

6. z důvodů, pro které lze poměr zrušit okamžitě, tedy zvlášť hrubé porušení povinností nebo nepodmíněné odsouzení. Dále pro závažné porušení jiné povinnosti vyplývající z pracovněprávních předpisů

7. při soustavném méně závažném porušování povinnosti, jestliže byl v posledních šesti měsících písemně upozorněn na možnost výpovědi.

PODNIKÁTE A HLEDÁTE INFORMACE pro vaše finance? Navštivte podnikani.idnes.cz

Autoři: ,


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Poradna: Mám být na mobilu, v pohotovosti. Kdy můžu říct šéfovi dost?

Zaměstnavatel mi nařídil držet pracovní pohotovost. Můžu to odmítnout, když se mi to nehodí? A dostanu peníze i za to, že nakonec do práce nepůjdu? Pokud jste...  celý článek

Ilustrační snímek
Nebáli se práce a rozjeli kariéru naplno. Jak se daří absolventům

Přečtěte si tři příběhy úspěšných mladých lidí, kteří se po škole pustili naplno do práce a mají úspěšně rozjetou kariéru. Třeba vás inspirují a brzy budete...  celý článek

Ilustrační snímek
Studie: český pracovní trh je vyčerpán, potřebuje vzdělané migranty

Českým firmám docházejí zaměstnanci, nemají je kde brát, nezaměstnanost je minimální. Proto jsou otevřenější cizincům, stejně jako ostatní státy. Vyplývá to ze...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Volební preference STEM: ANO posiluje, podpora ČSSD spadla pod 10 %
Volební preference STEM: ANO posiluje, podpora ČSSD spadla pod 10 %

Necelý týden před volbami dál posilují preference hnutí ANO. Raketový nárůst zaznamenala SPD. Rostou také Piráti. Naopa... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.