Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vyprintni to pédéefko: co se skrývá za firemní řečí newspeakem

aktualizováno 
Také v práci mluvíte newspeakem? Specifická firemní řeč je typická pro velké podniky, oblast reklamy a firmy, které se věnují informačním technologiím. Neubližuje však českému jazyku?
Některé firmy pro své zaměstnance vytvořily slovníky častých zkratek a termínů.

Některé firmy pro své zaměstnance vytvořily slovníky častých zkratek a termínů. | foto: Profimedia.cz

Headline, ASAP, FIK nebo BRB. Nevíte, co to je? Pak pravděpodobně neumíte ovládat newspeak čili "novou řeč“, kterou nepoužívají jenom vaše děti na skypu, ale pravděpodobně i vaši kolegové v práci. Pokud chcete dobře zapadnout do nového zaměstnání, musíte si mimo jiné osvojit i typickou mluvu. Ta se dnes už neobejde bez mixu anglických zkratek a odborných výrazů.

Vyprintni to ASAP
Některé zkratky pocházející z angličtiny už zdomácněly nejen v komunikaci se spolupracovníky ze zahraničí, ale píšeme je už běžně i do e-mailů svým českým kolegům. Většinou zkrátka není čas psát for your information, takže si vystačíme s FYI, stejně tak jako při komunikaci přes službu Skype nebudeme zbytečně vypisovat, že si jdeme uvařit čaj nebo odskočit, a vystačíme si s "BRB“, tedy be right back. A když v e-mailu od šéfa uvidíme na konci ASAP (tedy zkratku sousloví "as soon as possible“), je nám jasné, že s danou věcí nemáme příliš otálet.

V různých firmách si zaměstnanci časem vytvoří své specifické zkratky, které však nově příchozí většinou dokáže docela rychle odhalit. Dokumentu se zkratkou .pdf se někde říká pedofil, místo tisknutí se "printuje“, pojem zasedací místnost už neuslyšíte téměř nikde – nahradil ji "meeting room“ neboli "mítingáč“.

Někde raději se slovníčkem
Protože ne všechna slova či zkratky jsou tak zdomácnělá a snadno rozpoznatelná jako ta výše zmíněná, nový zaměstnanec leckdy tápe. Ovšem třeba v oblasti reklamy a marketingu si musí poradit rychle. "Dříve se běžně říkalo: Pod titulek umístíme text inzerátu. Dnes se řekne: Pod headline dáme bodycopy. Je to zcela běžné a všichni to používají,“ vysvětluje kreativní ředitel agentury Euro RSCG Prague Eda Kauba.

A jak se může ve specifické firemní mluvě orientovat nováček? "Žádný slovníček není, člověk se musí naučit firemní nebo reklamní slang za chodu – prostě se musí ptát, co to je,“ říká k tomu Kauba a pokračuje: "Za chvíli mu přijde zvláštní používat výrazy, které neodpovídají firemnímu žargonu, a připadá si divně, proto se přizpůsobí. Zasedačka působí směšně jako výjezdní doložka a odpovídá době svého vzniku. Dnes to je prostě mítingáč.“

Specifickou mluvu najdeme i v oblasti bankovnictví: "Přestože máme malý bankovní slovníček, nejvíce se člověk naučí pouhým odposlechem a na schůzkách,“ říká k tomu Tomáš Kopecký z útvaru Externí komunikace ČSOB a vyjmenovává některé v bance běžně užívané termíny: "ELB je zkratka pro elektronické bankovnictví, pojmy ‘modrá‘ a ‘červená‘ používáme pro rozlišení obou ‘brandů‘ – tedy ČSOB a Poštovní spořitelny, CT je ‘country team čili tým dané země‘, pod zkratkou FIK se myslí firemní kultura a ExKom je externí komunikace.“

Někde si však zaměstnanci nemusí osvojit jen anglicismy, ale i řadu odborných termínů. A to už před nástupem do práce, jinak by ji nemohli odpovídajícím způsobem zvládnout. "Pro urychlení orientace v odborných pojmech a zkratkách pro běžné pracovní využití jsme pro naše zaměstnance například připravili Slovník zkratek, které mohou nalézt na intranetových stránkách,“ říká Daniela Hupáková, tisková mluvčí ČSA.

Právě letectví je specifickým oborem, v němž se používají stovky odborných výrazů a zkratek. Hupáková v této souvislosti dodává: "Na rozdíl od jiných oborů se v letectví většina odborných výrazů nepřekládá a je povinnost v zájmu srozumitelnosti je naopak v původním anglickém znění používat.“

Nic neobvyklého se s češtinou neděje
Je tedy kvůli všem těm "mítingáčům“, "ASAPům“, "workshopům“ nebo třeba "feedbackům“, "badžetům“ či "brainstormingům“ čeština v ohrožení? Odborník na český jazyk z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky na UK FSV Otakar Šoltys říká: "Nic neobvyklého se neděje, vývoj jazyka je neodvratný, ovšem neprobíhá stejně rychle v jednotlivých částech jazykového systému.

Zatímco slovní zásoba se mění poměrně rychle v okrajových částech, její centrum je velmi stabilní, gramatická struktura se mění ještě pomaleji, v řádu staletí, a ke změnám třeba jazykového typu dochází jen po brutálních společenských změnách nebo zásazích.“

Šoltys zároveň připomíná i roli médií v procesu přejímání cizích slov do češtiny: "Jsou jakousi výkladní skříní, v níž se nabízejí slova cizího původu ke zdomácnění.“

Autoři:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stephan Pramstrahler
Hotel může vlastnit jen blázen, říká úspěšný podnikatel

S oblibou o sobě říká, že je blázen. Jinak by prý tuto práci dělat nemohl. Pětapadesátiletý Stephan Pramstrahler vede se svou o generaci mladší ženou Kathi...  celý článek

Ilustrační snímek
Poradna: Mám být na mobilu, v pohotovosti. Kdy můžu říct šéfovi dost?

Zaměstnavatel mi nařídil držet pracovní pohotovost. Můžu to odmítnout, když se mi to nehodí? A dostanu peníze i za to, že nakonec do práce nepůjdu? Pokud jste...  celý článek

Ilustrační snímek
Studie: český pracovní trh je vyčerpán, potřebuje vzdělané migranty

Českým firmám docházejí zaměstnanci, nemají je kde brát, nezaměstnanost je minimální. Proto jsou otevřenější cizincům, stejně jako ostatní státy. Vyplývá to ze...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Volební preference Median: Před volbami ztrácí ANO, ČSSD i KSČM na úkor SPD a Pi...
Volební preference Median: Před volbami ztrácí ANO, ČSSD i KSČM na úkor SPD a Pi...

Podpora ANO, ČSSD i KSČM se podle říjnového průzkumu agentury Median od září mírně snížila. Podobně klesala i podpora T... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.