Kdy a proč jste začal uvažovat o vlastním podnikání?
Já jsem už od dětství věděl, že jednou chci mít vlastní firmu. Vystudoval jsem elektrotechnickou školu a nastoupil do elektrotechnického průmyslu. Ale bylo mi od začátku jasné, že v oboru nezůstanu. Šel jsem pracovat do zahraničí, mým cílem bylo našetřit si peníze pro začátek podnikání. Po návratu se mi naskytla příležitost začít dělat to, co mě opravdu baví, vyrábět windsurfing.
Kolik prken jste vyrobil? A kolik jste na tom vydělal?
Za půl roku jsem vyrobil zhruba stovku windsurfingů. Mými největšími odběrateli byli samozřejmě kamarádi a známí. A k tomu jsem dodával jednomu obchodníkovi, ten měsíčně odebíral průměrně 15 surfů.
V době, kdy jsem začínal, tedy okolo roku 1988, to nebylo o vydělávání peněz, ale o získávání zkušeností ze světa podnikání. Což bych si vůbec nemohl dovolit, kdybych předtím několik let nepracoval v zahraničí a nenašetřil. Ale musím dodat, že tehdy byly pro založení firmy ideální podmínky. A taky jsem měl štěstí. Bez toho to nejde.
Měl jste nějaké zaměstnance?
Kdepak. Pokud jsem potřeboval pomoci s výrobou prken nebo plachet, mohl jsem se obrátit na kamarády, kteří mi pomohli. Nikoliv za peníze, ale za to, že příště jsem pomohl já jim.
A právě jedna taková pomoc úplně změnila zaměření vaší firmy.
Je to přesně tak. Kamarád vyráběl sedací soupravy, věděl, že já vyrábím prkna z polystyrenu, tak si řekl, proč z tohoto materiálu neudělat kostru. Zadal si u mě zakázku na výrobu kostry pro jeho sedačku, ale pak si ji nevyzvedl.
Nebyl jste naštvaný?
Vůbec ne, spíš jsem v tom vycítil příležitost něco si vydělat. V té době byl Prostějov nábytkářským městem, nebyl problém sehnat někoho, kdo kostru očalouní. A tak vznikla naše historicky první pohovka Alfa. Tu jsem naložil na vozík a odvezl do prvního nábytku ve městě, kde jsem ji dal ke komisnímu prodeji a čekal, co se stane.
A co se stalo?
Po pár dnech jsem do obchodu zašel a zeptal se, jaké jsou ohlasy. Paní prodavačka mi řekla, že pohovka se prodala skoro okamžitě a že má další zákazníky, kteří by o ni měli zájem. V tomto momentu se z firmy MAWS, která vyráběla windsurfingy, stala firma, která začala vyrábět nejdřív pohovky, pak křesla a pak postele.
Co následovalo? Musel jste asi sehnat prostory, lidi, materiál, peníze.
Následoval jeden velký kolotoč. Jediné, co jsem měl, byly prostory, starý statek, který jsem koupil za peníze vydělané v zahraničí. To ostatní bylo třeba zajistit. Sehnat zaměstnance a dodavatele materiálů, ten materiál pak vyzvednout. Najít odběratele, aby zaměstnanci měli zajištěnou práci. Internet v té době téměř neexistoval, jediným způsobem, jak dostat zboží k zákazníkům, byly kamenné prodejny. V tu dobu jsem pracoval i 20 hodin denně
Firma funguje už třicet let, jak se za tu dobu změnila výroba?
Možná vás překvapím, ale pořád jsme ve stejných prostorách jako na začátku, spousta našich zaměstnanců je s námi taky téměř od začátku. A co se týče strojů, tak nějaké nové tam jsou. Ale na našich postelích má největší podíl právě ruční práce. Protože pro nás je pořád na prvním místě kvalita a nikoliv kvantita. Proto když bylo období, že jsme opravdu nestíhali, tak jsem říkal, že neděláme na strojích, kde zmáčknete tlačítko a komponenty se vyrobí rychleji. U nás je to opravdu o lidech.
Dnes už prodáváte i v e-shopu. Proč název vysoké postele? Našli jste díru na trhu nebo to souvisí s vaší výškou a vlastní preferencí vyššího nábytku?
Za název může dcera Veronika. E-shop jako takový existoval už před deseti lety, aniž by o něm někdo věděl. Já jsem totiž nevěřil, že by si někdo koupil postel přes internet, takže jsem odmítl investovat jedinou korunu do reklamy na internetu. Kdo ví, kde bychom byli, kdybych ji více poslouchal. (smích)
A když jsem se jí ptal, proč vysoké postele.cz, tak mi vysvětlila, že naše postele byly nejvyšší ze všech vystavených na prodejnách.
Když byly všechny prodejny uzavřeny kvůli covidu, vypadalo to skoro na krach firmy. Kdo přišel s nápadem prodávat postele online? Dcera?
Veronika: Ne ne, to byl táta! Pamatuji si, jak jsme šli s naší čivavou na procházku, a táta mi říkal, jak se cítí bezmocně. Jakoby se opakovala historie, kdy jeho tatínkovi vzali všechno komunisté. Teď sice mu nikdo nic nebral, ale taky neumožnil nic vyrábět, protože v zavřených prodejnách se nedá nakupovat.
Pak jsme přišli domů, chystaly s mámou večeři a on se objevil v kuchyni celý nadšený, že už ví, co uděláme. Tím nejrozhodnějším hlasem z něj vypadlo: „Založíme e-shop!“ Já souhlasila s tím, že mu pomůžu.
Vaše dcera má dnes logicky na starosti marketing, co vaše manželka?
Soňa: Já se starám o prodejnu v Prostějově. Když mi manžel tuto práci navrhl, odmítla jsem s tím, že chci najít něco svého. Navíc jsem neměla s nábytkem žádné zkušenosti. Jenže manžel je vášnivý sportovec, a práce od do by mi neumožňovala trávit tolik času s rodinou, tak jsem si řekla, že zkusím.
Jednoduché to ale nebylo. Manžel pronajal prostor v prostějovském Prioru, navozil tam postele a sedačky, a první den v práci mi řekl: „Tady máš prostor a nábytek a teď si to udělej jak chceš, ale hlavně to musí fungovat.“ Vzhledem k tomu, že prodejna funguje již přes 20 let, tak se to asi povedlo. (smích)
Veronika: Já musím dodat, že právě díky mámě se k nám pravidelně vracejí zákazníci a po těch dvaceti letech i jejich děti, protože jim dobře poradila. Své zkušenosti nyní využívá i v e-shopu. I tam dokáže poradit, jako by byli v kamenné prodejně.
Aleš Možný (58 )
|
Vaše výrobky jsou stále ruční práce? Nebo už na výrobu máte stroje?
Naše postele jsou stále ruční práce, my máme sériově zakázkovou výrobu, což znamená, že máme v nabídce přes 30 typů postelí, a ty si zákazník může přizpůsobit podle sebe. A to výběrem rozměrů, látek, roštů a matrací. Vzhledem k tomu, že ceny snažíme držet tak, aby postele byly dostupné většině lidí, tak se nám stává, že býváme vyprodáni i na 3 měsíce dopředu. Naštěstí většina našich zákazníků dokáže ocenit ruční práci, a na postel si počká. A dodací lhůty se nám podařilo zkrátit.
Kolik máte dnes zaměstnanců? A je těžké najít šikovné řemeslníky?
Dnes máme cca 17 zaměstnanců, z nich většina je s námi téměř od začátku, tj. přes 20 let. Každý kus, který vyrobíme je originál, a právě díky našim stolařům, čalouníkům a šičkám, je zachována vysoká kvalita zpracování.
Co je podle vás pro úspěch v podnikání nejdůležitější?
Za mě je to hodně o tom mít štěstí, být obklopen správnými lidmi. Mně určitě pomohl i sport. Ten vás totiž naučí jednat fér, umět prohrávat a nevzdávat se, když se nedaří. Na tom je vlastně postavena filozofie mojí firmy. A nejlepší nápady a řešení problémů mě vždy napadají, když běhám, jezdím na kole a nebo na kitu.
Jste pyšný na to, že podnikáte už 30 let?
Pyšný? Já nevím, já si to vlastně ani nepřipouštím. Co mě nejvíc potěší jsou milé reakce zákazníků na naše produkty. A touto cestou bych i jim rád poděkoval, že jsou s námi. Bez nich bychom se tu spolu dnes nebavili.
Jaké máte plány do budoucna?
Určitě chceme stavět na tom, co děláme. Chceme vyrábět stále kvalitnější postele s ještě kvalitnějšími matracemi. Protože to je to, co naši zákazníci ocení nejvíce.
