Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Výši své penze si můžete spočítat sami

aktualizováno 
Výše procentní výměry starobního důchodu se obecně určuje stanovenou procentní sazbou z výpočtového základu podle získané doby pojištění (ve stanoveném rozsahu včetně náhradních dob pojištění). Přitom se rozlišuje doba pojištění získaná do vzniku nároku na tento důchod a doba pojištění získaná po vzniku nároku na tento důchod.
Výše procentní výměry starobního důchodu činí za každý rok doby pojištění 1,5 % výpočtového základu

Výše procentní výměry starobního důchodu činí za každý rok doby pojištění 1,5 % výpočtového základu

Do doby pojištění získané do 18 let věku a po vzniku nároku na starobní důchod se však nezahrnují náhradní doby pojištění.

Druhou novelou ZDP (zákonem č. 289/1997 Sb.) byl s účinností od 1. července 1998 omezen zápočet náhradních dob do doby pojištění tak, že náhradní doby pojištění se budou pro účely stanovení výše důchodu započítávat pouze v rozsahu 80 %, s výjimkou vyjmenovaných náhradních dob pojištění. Náhradní doby pojištění se tedy pro účely stanovení procentní výměry důchodu rozdělují na dvě skupiny: do první skupiny patří náhradní doby, které se započítávají v omezeném rozsahu, a do druhé skupiny patří náhradní doby, které se nadále započítávají plně.

V omezeném rozsahu se započítávají tyto náhradní doby pojištění:

  • doba studia (s výjimkou doby studia před rokem 1996 před dosažením věku 18 let, která se považuje za dobu pojištění, a započítává se proto plně, a to již od skončení povinné školní docházky),
  • doba nezaměstnanosti,
  • doba, po kterou se osoby se změněnou pracovní schopností nebo (od 1. října 2004) osoby se zdravotním postižením připravují pro pracovní uplatnění,
  • doba výkonu civilní služby,
  • doba pobírání plného invalidního důchodu,
  • doba pobírání dávek nemocenského pojištění po skončení výdělečné činnosti.

V plném rozsahu se započítávají tyto náhradní doby pojištění:

  • doba výkonu vojenské služby v ozbrojených silách České republiky (pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě),
  • doba péče o dítě ve věku do čtyř let nebo o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžadující mimořádnou péči,
  • doba osobní péče o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let a doba osobní péče o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II až IV, popřípadě ve stupni I, jedná-li se o péči o osobu mladší 10 let.

Uvedené různé hodnocení náhradních dob znamená, že při výpočtu důchodu je třeba získané náhradní doby pojištění nejprve popsaným způsobem rozdělit na dvě skupiny, poté provést redukci náhradních dob prvé skupiny (tj. součet těchto dob vynásobit 0,8 a výsledek zaokrouhlit na celé číslo směrem nahoru) a teprve takto redukované náhradní doby pojištění se přičtou k ostatním (neomezovaným) náhradním dobám pojištění a k dobám pojištění.

Výše procentní výměry u všech typů starobního důchodu činí vždy nejméně částku 770 Kč měsíčně.

Postup při výpočtu starobního důchodu
Abychom mohli vypočítat starobní důchod, je nutné nejprve stanovit důchodový věk a poté den, od kterého má být důchod přiznán (přitom je třeba si ověřit, zda k tomuto dni jsou splněny všechny podmínky nároku na důchod). Pak zjistíme celkovou dobu pojištění (s rozdělením na dobu získanou do nároku na důchod a po nároku).

Dalším krokem je určení rozhodného období a výdělků (vyměřovacích základů) za jednotlivé kalendářní roky rozhodného období a zjištění počtu vyloučených dob spadajících do rozhodného období. Dále následuje úprava ročních výdělků (tzv. indexace, tj. vynásobení koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu), abychom zjistili jednotlivé roční vyměřovací základy; pak se provede součet ročních vyměřovacích základů a součet vyloučených dob. Poté se provede výpočet osobního vyměřovacího základu a po jeho redukci se zjistí výpočtový základ.

Posledním krokem je vlastní výpočet důchodu, tj. zjištění výše důchodu jako součin výpočtového základu a příslušného počtu procent v závislosti na době pojištění (přitom se stanoveným způsobem zohledňuje jak doba pojištění získaná po vzniku nároku na starobní důchod, tak u předčasného starobního důchodu doba chybějící do důchodového věku). Vypočtená částka se zaokrouhluje směrem nahoru; přitom se výše starobního důchodu vypočtená ke dni vzniku nároku na důchod zaokrouhluje zvlášť.

Výše obecného starobního důchodu
Výše procentní výměry obecného starobního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod 1,5 % výpočtového základu. Celým rokem doby pojištění se rozumí 365 kalendářních dní.

Při výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku se bude starobní důchod zvyšovat. Zvýšení činí 1 % výpočtového základu za každých ukončených 90 kalendářních dní této výdělečné činnosti před 1. červencem 2001 a 1,5 % výpočtového základu za každých ukončených 90 kalendářních dní této výdělečné činnosti po 30. červnu 2001. Výdělečnou činností se zde rozumí činnost vykonávaná v rozsahu, který zakládá účast na pojištění. Za výkon výdělečné činnosti se nepovažují pro tento účel doby dočasné pracovní neschopnosti nebo pobírání dávek nemocenského pojištění, doby pracovního volna bez náhrady příjmu a doby neomluvené nepřítomnosti v práci.

Nezhodnocená doba výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na starobní důchod kratší než 90 dnů se přitom připočte k době pojištění získané do vzniku nároku na důchod, pokud se tak s nezhodnocenými zbytky dní do vzniku nároku získá celý další rok pojištění; procentní výměra starobního důchodu pak v takovém případě vzroste o dalších 1,5 % výpočtového základu. Na žádost pojištěnce se však doba pojištění získaná po vzniku nároku na starobní důchod výše uvedeným způsobem nezvýší a přičte se k době pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod (v rozsahu uvedeném v žádosti pojištěnce). Účelem je, aby byl získán celý rok doby pojištění, za který náleží 1,5 % výpočtového základu.

Například zůstal-li z doby do vzniku nároku zbytek 305 dní a po vzniku nároku bylo před 1. červencem 2001 získáno 183 dní, je výhodnější, aby ze 183 dní bylo 60 dní převedeno ke zbytku 305 dní, a tím se získal další celý rok pojištění hodnocený 1,5 %, takže bude náležet celkem 2,5 % (1,5 % za celých 365 dní + 1 % za celých 90 dní; zůstává nezhodnoceno pouze 33 dní) místo 2 % (2 . 1 % za 183 dní). V případě, že další výdělečná činnost byla vykonávána před 1. červencem 2001 (kdy platí sazba 1 %) i po 30. červnu 2001 (kdy platí sazba 1,5 %), hodnotí se doba další výdělečné činnosti v každém časovém úseku příslušnou procentní sazbou.

To znamená, že pojištěncům, kteří vykonávali výdělečnou činnost po vzniku nároku na starobní důchod bez pobírání tohoto důchodu před 1. červencem 2001 i po 30. červnu 2001, se výkon této výdělečné činnosti hodnotí zvlášť za každé uvedené období; nedochází tedy k hodnocení výdělečné činnosti vykonávané před 1. červencem 2001 výhodnější sazbou ve výši 1,5 % výpočtového základu, i když se starobní důchod přiznává (popř. upravuje jeho výše) po 30. červnu 2001.

Příklad s výpočtem starobního důchodu naleznete ZDE
Vzorec pro výpočet starobního důchodu naleznete ZDE

Úryvek z knihy: Kdy do důchodu a za kolik

1. díl: Jaký vás čeká důchod, si můžete spočítat předem
2. díl: Důchodový věk mají nižší i ženy s adoptovanými dětmi
3. díl: Pro výpočet důchodu musíte znát dobu pojištění
4. díl: Na starobní důchod máte nárok po 25 letech

Úryvek je z knihy
"Kdy do důchodu a za kolik"
vydané nakladatelstvím
Grada Publishing,
více informací naleznete na
www.grada.cz 

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Pojistku změnil v pravý čas. Na boj s nemocí bude mít milion korun

Martinovi je 33 let a pracoval jako skladník. Teď je na rodičovské dovolené s malým synem. Zda se do práce vrátí, je nejisté. Jeho život totiž zkomplikovala...  celý článek

Ilustrační snímek
Krátkodobé úrazové pojištění pro děti se nemusí vyplatit

Pojišťovny jako horkou novinku prezentovaly novou nabídku na krátkodobé úrazové pojištění dětí, které se může hodit i v průběhu školního roku, kdy děti...  celý článek

Ilustrační snímek
O kolik peněz přijdete na nemocenské a jak finanční ztrátu zvládnout

Onemocnění nebo úraz jsou nepříjemné záležitosti. A když se jejich léčba prodlouží, situace se ještě víc komplikuje, a to po finanční stránce. Jak se připravit...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Komentář: Všichni bankám věří, jen ČNB ne
Komentář: Všichni bankám věří, jen ČNB ne

Průměrné sazby hypoték se v srpnu podle Fincentrum Hypoindexu stále držely nad dvěma procenty. Aktuálně se index pohybu... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.