Vyšší vzdělání se vyplatí i zaplatí

Rodiče, kteří se na třídních schůzkách dozvědí o nevalném prospěchu svých potomků a chtějí je motivovat k lepším výkonům, mají po ruce pádné argumenty: „Chceš mít v budoucnu padesát korun na hodinu, nebo desetkrát víc? Tak se uč!“ Už i v Česku jsou rozdíly mezi platy lidí s nízkým a vysokým vzděláním značné a podle všeho budou v budoucnu ještě vyšší.

Odpověď na otázku, zda se vyplatí vzdělání, je jednoznačná: z výsledků výzkumu společnosti Trexima, která monitoruje vývoj platů v České republice, vyplývá, že vysokoškoláci vydělávají dvakrát víc, než je průměr, středoškoláci s maturitou se pohybují mírně nad ním a zaměstnanci se základním vzděláním jsou na sedmdesáti procentech průměru.

Konkrétně: průměrný hodinový výdělek byl ve třetím čtvrtletí loňského roku zhruba 102 korun. Nejhůře placení se základním vzděláním přitom vydělávají necelých padesát korun, zatímco ředitelé velkých zpracovatelských firem mají 591 korun. Navíc k vyššímu platu a pracovní pozici často patří také větší balík neplatových výhod, takzvaných benefitů. A to počínaje služebním vozem po placené životní a penzijní pojištění či nadstandardní zdravotní péči.

Po vstupu do EU propast mezi výdělky vzroste

I když středoškolák dosáhne na vedoucí pozici, bude mít pravděpodobně nižší plat než vysokoškolák na stejném místě. Podle studie o stavu odměňování v roce 2002 zpracované společností Kienbaum si řídící pracovník s vysokoškolským diplomem vydělá ročně v průměru 1 224 500 korun, zatímco roční příjmy řídícího pracovníka s maturitou jsou v průměru 663 600 korun. „Z rychlého růstu výdělků v mladších věkových kategoriích s vyšším vzděláním je navíc zřejmé, že mzdové rozdíly mezi lidmi se základním, středoškolským a vysokoškolským vzděláním se v budoucnu prohloubí,“ míní Vladimír Smolka z Treximy.

NevÍte, kam zajít pro půjčku? Naše speciální sekce, která je zaměřena na spotřebitelské úvěry, vás určitě nenechá na pochybách. Dostanete se k ní TUDY.

Díky vysokoškolskému vzdělání lze dosáhnout na vyšší plat, i když během kariéry může středoškolák vysokoškoláka načas předběhnout. Podle socioložky Jitky Havlové se efekt vzdělání ještě znásobí po vstupu do EU.

To, že je vzdělání ve vyspělých zemích dobře zaplaceno, potvrzují zkušenosti z USA. „Nástupní plat sekretářky je v Americe zhruba 20 000 dolarů, průměrný plat po dlouholeté praxi okolo 33 000 dolarů, maximum přibližně 46 000 dolarů ročně. Univerzitně vzdělaný auditor začíná zhruba na 30 000 až 35 000 dolarů, strop je však daleko vyšší a pohybuje se mezi 60 000 až 100 000 dolarů ročně,“ upozorňuje Jakub Tesař z Fulbrightovy nadace.

Průměry jsou ošidné

Za vysokoškolské vzdělání a průměrnou mzdu se schová jak podprůměrně placený učitel, tak dobře ohodnocený manažer. Při pohledu na dvacet nejlépe placených profesí je jasné, že bez vysoké školy na ně nelze téměř pomyslet. To však nevylučuje určitý paradox: vysokoškolsky vzdělaný učitel je často placen hůř než bankovní úřednice s maturitou. A obchodní zástupce jasně poráží třeba lékaře na poliklinice. „Rozdíly mezi platy kvalifikovaných a nekvalifikovaných lidí jsou zhruba stejné v Česku jako třeba v Německu, především v případě zahraničních společností. Ale u velkých českých podniků navíc často přetrvávají zvyky z minulosti, kdy jsou na vyšších místech lidé sice bez patřičného vzdělání, ale se zkušenostmi, znalostmi prostředí, kontaktů - takoví fachmani. A to je často pro firmu lepší než čerstvý absolvent vysoké školy,“ míní Radek Primus ze společnosti Kienbaum.

Studujte, radí na úřadech práce

Berete málo, nebo hodně?

Na této adrese můžete zjistit, zda je váš plat odpovídající, nebo ne:

http://finance.idnes.cz/

Studovat, nebo nestudovat? Na dilema odpovídají zcela jasně také statistiky nezaměstnanosti. Tou jsou totiž daleko častěji ohroženi lidé bez vzdělání než s ním. „Vysokoškoláků bez práce je na našem úřadu evidováno málo, středoškoláků víc a úplně nejvíc problémů mají s uplatněním lidé bez vzdělání. Navíc ten, kdo už nějaké vzdělání má, se snáze rekvalifikuje na jiný obor,“ říká ředitelka Úřadu práce v Plzni-sever Eva Horáková. Upozorňuje však na to, že zejména u středoškoláků záleží hodně na tom, jaký obor vystudovali. „Nejvíce problémů mají v současné době gymnazisté a středoškoláci s všeobecným ekonomickým a podnikatelským vzděláním bez konkrétního zaměření,“ dodává ředitelka úřadu.

Co můžete udělat pro zvýšení platu?

- přestěhovat se do velkých měst, 20 procent navíc

- přemluvit šéfa, aby vám přidal, nejčastěji 10 procent navíc

- zvýšit si kvalifikaci, například dokončením studia M. B. A

- změnit firmu, až 20 procent navíc

Nešli jste studovat a nyní toho litujete? Myslíte si, že je možné to ještě dohnat, nebo už jste nad sebou v tomto ohledu zlomili hůl? Těšíme se na vaše názory.