„Tváře mi hořely, před očima se mi dělaly mžitky a v puse jsem měla úplně sucho. Pokaždé jsem se strašně bála, že ze sebe nic nevysoukám,“ popisuje čtyřicetiletá manažerka Eva svůj problém mluvit před lidmi. „Jsem celkem společenský člověk a mám docela vyřídilku, ovšem jakmile mám promluvit k davu, zaseknu se, blekotám, polovinu věcí zapomenu, přestože jsem měla všechno důkladně nazkoušené.“
Pro svou práci Eva umění rétoriky opravdu potřebuje, a tak se zapsala do speciálních kurzů, které by ji měly zbavit trémy a naučit ji, jak přilákat a hlavně udržet pozornost posluchačů. Musí dodržet sedm základních pravidel:
1. Pořádně se připravte
„Každá řeč musí mít jednoduchou linii, nesmí zavádět stranou. Proto je dobré sestavit si osnovu s hlavními body. Pro každý bod vyhledejte několik příkladů, argumentů, příběhů či anekdot a na závěr si připravte krátké shrnutí,“ doporučuje psycholog Dalibor Špok, který poskytuje kariérní poradenství.
Čtěte takéDnešní svět je pořádná honička. Máme toho prostě moc. A tak není divu, že se občas někde „ztratíme“. Co potom? Hodně chvalte, ať se vám daří doma i v zaměstnání, radí mentorka  |
Myslete přitom na své posluchače: kdo to je? Co očekávají? Budou výkladu rozumět? „Nepůsobí dobře, když máte řeč připravenou větu po větě, daleko lepší je zapsat si jen hlavní body a těch se držet. Prezentaci si několikrát projděte. Nejen v hlavě, celou řeč si s pomocí předlohy pomalu přeříkejte. Změřte její délku, zřejmě zjistíte, že je delší, než jste si mysleli, takže ji upravte,“ radí Dalibor Špok.
Na trénink budete potřebovat větší zrcadlo, diktafon nebo mobilní telefon, případně skupinku přátel. Začněte své vystoupení a sledujte v zrcadle, jak u toho vypadáte. Zároveň se nahrávejte, abyste mohli posléze vyhodnotit chyby. Na další může upozornit domácí publikum. Největší problémy obvykle dělá tempo řeči, lidé drmolí, aby to už měli za sebou. Mluví moc potichu, nebo naopak zbytečně nahlas, používají slovní vycpávky, zasekávají se nebo zajíkají... Tréninkem se dá tohle všechno odstranit. Papír s osnovou mějte pak během celého vystoupení u sebe, pro případ, že byste ztratili nit.
2. Rozmluvte se a rozdýchejte
Tak jako herec před divadelním představením si i vy před svým veřejným vystoupením pořádně uvolněte obličej. Napijte se neperlivé vody nebo teplého čaje a zkuste si rychle za sebou odříkat pár rozcvičovadel: malinkaťoulinkatý, nejkulaťoulinkatější, nejneobhospodařovávatelnější... Než předstoupíte před publikum, rozdýchejte se.
„Mluvte vždy ve střední hlasové poloze, zněle a zřetelně. Důležité informace položte hlouběji. Můžete si to nacvičit tak, že položíte dlaň na hrudní kost a posadíte hlas do hloubky. Pod dlaní musíte cítit chvění,“ vysvětluje Olga Medlíková. Příliš vysoké tóny působí spíše negativně, stejně tak ochraptělý hlas.
3. Zvítězte nad trémou
Na trému reaguje každý jinak. „Introverti ji zpravidla drží v sobě, tuhne jim obličej, někdy i ramena a hrudník, špatně se jim dýchá a obtížně mluví. Oproti tomu extroverti o svém strachu mluví, je na nich vidět, prudce se pohybují, těkají z místa na místo,“ popisuje Olga Medlíková.
První skupině by mělo pomoci zmíněné rozdýchání a rozmluvení. Té druhé zase klid a maximální koncentrace. „Soustřeďte energii do jednoho zdroje a do místa dva prsty nad pupíkem - zde se stres koncentruje, svaly se stáhnou do křeče. Když zahřejete tento bod a rozpustíte svalovou křeč, uvolníte se,“ radí lektorka.
4. Mluvte pro lidi
Při proslovu nekoukejte do země, ale mluvte k lidem. Sledujte je pohledem tak, aby měl každý posluchač dojem, že to vše říkáte jen jemu. „U menších skupin je nejlepší vždy chvíli hovořit do očí jednoho člověka a pak se zase posunout dál. U velkého obecenstva jeďte očima po zadních řadách, poté úhlopříčně přes publikum dopředu a zase podél prvních řad – oči sledují imaginární písmeno Z. Mluvčí pak vypadá, že se dívá na každého v sále,“ popisuje techniku Olga Medlíková.
5. Zapojte celé tělo
Řečník, který jen stojí a odříkává naučené, zaujme posluchače sotva na dvě minuty. Takže buďte aktivní. „Ale pozor: postoj i pohyb mají vypadat záměrně, takže nevrtět se, nekolébat se, netěkat. Pohybujte se cíleně od flipchartu k technice, k lidem, k vypínači, jak bude potřeba. Když říkáte klíčovou myšlenku, stůjte klidně, budete působit věrohodněji,“ doporučuje lektorka Medlíková.
Svá slova doprovázejte upozorňujícími, zvýrazňujícími a zklidňujícími posunky rukou, ale nepřehánějte to. Odborníci radí používat spíše gesta otevřená, kdy jsou vidět dlaně.
6. Využijte osvědčené techniky
Osvojte si fígle zkušených řečníků. Například si připravte slovníček méně známých pojmů (na flipchart nebo do tiskových materiálů), abyste nezdržovali jejich vysvětlováním. Střídejte klíčové informace s těmi doplňujícími, aby vás posluchači stihli sledovat. Budete-li popisovat něco složitějšího, zaznamenávejte na flipchart nebo na tabuli myšlenky, náměty, otázky, aby nezapadly. U stěžejních informací uvádějte zdroj, bude to věrohodnější.
Může se hoditHledáte nové zaměstnání? Vyberte si z nabídky volných pracovních míst na jobDNES.cz |
Za každou cenu se držte toho, co jste si připravili, a nevkládejte k tomu momentální myšlenky, celá přednáška by se vám mohla úplně rozpadnout. Potřebujete-li zvýšit pozornost publika, něco mu slibte: třeba zajímavého hosta nebo brzkou přestávku. Projev je dobré zakončit dynamickým výrokem nebo heslem.
Pokud chcete svůj příspěvek promítat, připravte jej co nejstručnější. „Promítaná prezentace nemá odvádět pozornost od naší řeči, nemá být vypsanou podobou všeho, co říkáme, a už vůbec nemá sloužit jako berlička pro naše myšlenky. Je zde pro posluchače, my máme předlohu na papíře,“ varuje Dalibor Špok. „Čím méně zbytečných slov promítání obsahuje, tím více vynikne to důležité. Vše ostatní okomentujte podle své osnovy,“ radí psycholog.
7. Nenechte se rozhodit okolím
Už jste sebejistým řečníkem, trému jste zkrotili, při svých vystoupeních dokážete vnímat okolí? Pak se zajímejte o to, jak vás vidí obecenstvo: máte vhodné oblečení? Jak v něm působíte? Umíte ho nosit? A také sledujte potřeby publika: Mají všichni písemné podklady? Je třeba rozsvítit, vyvětrat či udělat pauzu? Přišel někdo nový?
„Zkušený řečník se pozná i podle toho, že se nebojí emocí: klidně zlehčí závažné téma historkou, umí zvládnout hádku či se vyrovnat s osobním útokem, ví, jak reagovat na arogantní chování,“ uzavírá Olga Medlíková.
