Česká republika se tak připojila k dalším 12 zemím EU, ve kterých je prezident volen přímo. Jedná se však většinou o republiky s parlamentním uspořádáním vlády, v nichž prezident - podobně jako u nás - má spíše reprezentativní funkci. Nejsilnější postavení má ze zemí EU francouzský prezident a v této souvislosti se o Francii často hovoří jako republice s poloprezidentským zřízením. Čistá forma prezidentských republik, kde prezident stojí v čele výkonné moci, je typická především pro USA a státy Latinské Ameriky.
Občané České republiky budou moci volit příštího prezidenta poprvé v přímých volbách, přičemž tato možnost u nás nebyla ani za první republiky.
Kvíz ohledně prezidentského úřadu najdete zde |
Příští prezident ČR bude zvolen z kandidátů, kteří budou navrženi 20 poslanci nebo 10 senátory nebo jakýmkoliv občanem České republiky, pokud jeho návrh bude podpořen peticí s nejméně 50 000 podpisy.
Pro volbu prezidenta zákonodárci zvolili obdobný princip jako pro volby do Senátu. Prezident bude volen ve dvou kolech, pokud však některý z kandidátů získá již prvním kole více jak nadpoloviční většinu všech platných hlasů, druhé kolo volby se již nekoná. V opačném případě postoupí do druhého kola dva nejúspěšnější kandidáti z kola prvního. V druhém kole bude zvolen ten kandidát, který získá většinu všech platných hlasů oprávněných voličů. Při teoretické shodě hlasů pak prezident republiky není zvolen a do 10 dnů musí být vyhlášena nová volba.
Ačkoli přímá volba prezidenta republiky je pro způsob obsazování funkce prezidenta zásadní změnou, pravomocí prezidenta se nijak výrazně nedotkne, prezidentu republiky budou zachovány jeho stávající pravomoci a i jeho postavení v rámci politického uspořádání se v podstatě nemění.
Další podrobnosti o volbě prezidenta upraví prováděcí zákon o volbě prezidenta republiky, který v současné době projednává parlament.
