Při transakcích s cizími měnami je základní rozdělení na devizy a valuty. Pojem valuta se používá pro hotovost - to znamená, že pokud chce člověk například prodat ve směnárně peníze, které mu zbyly z dovolené, bude jej zajímat ta část kurzovního lístku, jež je nadepsána valuta. Naopak výraz deviza se používá pro bezhotovostní transakce s cizí měnou. Proto jsou také účty vedené v eurech nebo dolarech označovány jako devizové účty. Obecně platí, že při nákupu nebo prodeji cizí měny je devizový kurz výhodnější než valutový.
V každé pouliční či bankovní směnárně pak klient narazí na položky prodej, nákup, případně střed. Vždy je třeba mít na paměti, že kurzovní lístek je psán z pohledu obchodníka. Tedy pojem prodej udává kurz, za kolik směnárna prodává zákazníkům cizí měnu. Naopak sloupeček nákup znamená, za kolik korun směnárna vykupuje zpět například eura od turistů.
K základní orientaci také postačí vědět, že směnárna bude vždy prodávat za více peněz než vykupovat. Těžko si lze představit, že by bylo možné nakoupit eura za 32 korun a prodat je směnárně zpět za 35 korun.
 |
Hledáte aktuální valutové či devizové kurzy? Navštivte naši speciální sekci. |
Položka střed se obvykle využívá pro přepočet bezhotovostních transakcí - například pro placení kartou v cizině. Tento kurz leží mezi nákupní a prodejní hodnotou. Je tedy výhodnější na zahraniční dovolené například v obchodech platit kartou, protože se taková transakce přepočítává podle příznivějšího devizového kurzu. Člověk tak jednak ušetří za poplatky ve směnárně a také je útrata v cizí měně převedena na české koruny výhodnějším kurzem.
Středový kurz bývá také používán pojišťovnami při úhradě výloh, jež musel klient platit v cizí měně v souvislosti s pojistnou událostí. V takovém případě se částka přepočítává podle středového kurzu České národní banky.
