Vyznáte se v kurzovním lístku?

Kdo se chystá na zahraniční dovolenou, už předem se zajímá, v jakém kurzu bude moci nakoupit měnu dané země. Známe ale všechny informace, které nám kurzovní lístek nabízí? Orientujeme se v pojmech jako deviza nákup a valuta prodej? Pro leckoho zní základní pojmy z bankovního slovníku jako výrazy naprosto nesrozumitelné. I když se po Novém roce množství měny kurzovním lístku zmenšilo a místo franků, marek či šilinků teď kupujeme rovnou euro, přesto je potřeba se vyznat v základních pojmech.

Jestliže přijdete do banky nebo do pouliční směnárny bude vás zajímat kurz valuta. Tento pojem se používá pro hotovostní operace na přepážce. Chcete-li vyměnit koruny za dolary nebo naopak, vždycky získáváte hotovost za hotovost a proto je pro vás rozhodující sloupec nadepsaný valuta. Devizový oddíl kurzovního lístku se naopak vztahuje pro bezhotovostní transakce. To se většinou týká větších částek nebo pokud chcete směnit část prostředků ze svého korunového účtu na cizí měnu a tu pak vyplatit. Pak se pro přepočet použije kurz deviza.

To bychom měli první rozdělení. Na kurzovním lístku kromě toho ještě najdeme sloupečky prodej, nákup a střed. Kdo tedy nakupuje a kdo prodává? Základní pomůckou je to, že kurzovní lístek vydává banka nebo směnárna a tudíž je psán z jejího pohledu. Kdo přijde do směnárny a chce eura na dovolenou, bude se řídit podle sloupce prodej, protože směnárna vám za vaše koruny eura prodává.

Vyznáte se v kurzovním lístku?

 Zeptali jsme se Vladimíra Vacka, ředitele provozu čerpacích stanic, Shell Czech Republic

Orientace v kurzovním lístku je pro mne skoro denním chlebem, vždyť od síly české koruny se odvíjí i cena ropy a tím i pohonných hmot. Ze soukromého pohledu mohu díky používání mezinárodní platební karty dobře sledovat rozdíly mezi valutami a devizami, protože platba kartou je vždy počítána výhodnějším, tedy devizovým kurzem.

Naopak když vám zbudou peníze z dovolené a chcete je vyměnit zpět na koruny, zajímá vás kolonka deviza nákup, protože banka od vás zpět nakupuje cizí měnu.

Proč je tam ale ještě políčko střed? Tento kurz se používá například pro přepočítání transakcí, které uskutečníte v zahraničí svou platební kartou. Tento kurs leží mezi nákupní a prodejní hodnotou a je tedy výhodnější než nákup většího množství cizí měny před dovolenou a pak zpětná výměna na koruny. Placení kartou není ani v zahraničí nijak zpoplatněno a ušetříte tak nejen na poplatcích za směnárny, ale i tím že jsou použité finanční prostředky přepočítávány výhodnějším kurzem.

Středový kurz jsou také často používány pojišťovnami při úhradě výloh, které musel klient platit v cizí měně v souvislosti s pojistnou událostí. Pro takové případy se obvykle používá středový kurz České národní banky.

Nechcete-li platit v zahraničí kartou, musíte se tedy vypravit do směnárny. Poslední zkušenosti ukazují, že pouliční směnárny jsou výhodnější než banky. Přepážky na ulicích chtějí většinou přitáhnout zákazníky na to, že prodávají valuty bez poplatku. Záleží však také na zveřejněném kurzu. Proto je dobré si hned na začátku zjistit, kolik euro nebo dolarů můžete za své koruny získat a co z toho představují poplatky. Výhodnost kurzu totiž nemusí znamenat všechno.

Při příští návštěvě směnárny pak nezapomeňte:

  • při nákupu cizí měny vás zajímá sloupec prodej
  • pro hotovostní operace se používá kurs pro valuty
  • důležitý je nejen kurs ale i poplatky

Vyznáte se dostatečně v kurzovním lístku nebo právě vám přišel náš článek vhod? Jakou instituci upřednostňujete při směně? Banku nebo směnárnu? Váš názor uvítáme.

Soutěžní hry z vás, až na výjimky, milionáře neudělají. Zkuste se proto na čas řídit radami ze seriálu 50 rad, jak dobře hospodařit s penězi. Výsledek se jistě dostaví!
DALŠÍ DÍLY NALEZNETE ZDE.