Vzdělání jako podmínka pracovního uplatnění

Výzkumy o pracovním uplatnění občanů dokládají, že vzdělání zvyšuje šance na pracovním trhu. Poptávka po přizpůsobivé pracovní síle, která na sobě umí pracovat, bude ze strany zaměstnavatelů narůstat.

Na jedné straně tento tlak napomáhá k větší flexibilitě vzdělaných, pracovníků a jejich rychlé rekvalifikaci, na straně druhé vytváří bariéru pro uplatnění těch, kteří se nemohou, neumějí nebo nechtějí přizpůsobit.

Ukazuje se, že zejména mladé ženy jsou přesvědčeny, že se do vzdělání vyplatí investovat peníze i čas. Samotné vzdělání však samozřejmě nestačí, pokud se žena setká na zaměstnavatelské straně s jinými překážkami, pramenícími například z ekonomicky neutěšeného stavu firmy, z předsudků, nebo z neochoty vytvářet kvalitní podmínky pro pracovní sílu a pečovat o ni.

Konkrétní oblastí, která radikálně zasáhla do pojmu kvalifikace, je počítačová gramotnost. Znalosti založené na zvládnutí moderních technologií nastolují trendy, kdy firmy a zaměstnanci budou prostorově nezávislými. Práci lze vykonávat z různých míst, zaměstnanec může pracovat i doma. Také zde začíná mnohem důrazněji platit to, co u obecného vzdělání.

Nastoluje se společenská diference mezi těmi, kteří znají a neznají, jsou kvalifikovaní a bez kvalifikace, vzdělaní a nevzdělaní, jazykově znalí a negramotní, technologicky vybavení a nevybavení, s aktivním přístupen na síť a stojící mimo informační dálnici. To se bude odrážet v materiální oblasti, kde na jedné straně budou dobře placení a bohatí a na druhé straně nezaměstnaní a s ekonomickými problémy.