Sluchově postiženým dětem je třeba nabídnout komplexní odbornou péči co nejdříve, nejlépe ihned po potvrzení sluchové vady. Vývoj a možnosti vzdělávání postiženého dítěte se dají ovlivnit, takže má šanci na zcela normální život. "Bratr Jiří se narodil se zbytky sluchu. Matka s ním byla doma a doslova ho izolovala od ostatních lidí," svěřuje se Monika Petrů z Litvínova. "Ještě v patnácti se choval jako malé dítě, pak přišel do našeho města nový lékař. Po všemožných vyšetřeních doporučil speciální školu. Během pár měsíců si Jirka našel kamarády a pocítil potřebu komunikovat." Rychle se učil a brzy objevil v počítačích nový svět, později i výnosnou práci. "Rodiče, kteří mají vážné podezření na poruchu sluchu u svého dítěte, by mu měli co nejdříve zajistit objektivní odborné vyšetření, nejlépe na foniatrii," nabádá Martina Šmídová. "Nespokojit se jen s běžným vyšetřením u dětského lékaře." Pokud se sluchové postižení rozpozná v co nejranějším věku a nabídnou se rodičům všechny dostupné komunikační a vzdělávací cesty pro jejich dítě, mohou se následky postižení opravdu zmírnit. Rodiče by měli vybrat podle individuálních možností dítěte tu nejvhodnější. I u sluchově postižených dětí je někdy dobré začlenění do běžných škol pro slyšící, pokud jim to jejich schopnosti umožní.
Informace
Informace o vzdělávacích možnostech, o službách, o zaměstnání poskytují střediska rané péče, speciální pedagogická centra, speciální školy pro sluchově postižené nebo také organizace sluchově postižených. Zájemci o zaměstnání potřebují častokrát pomoci s vyřizováním formalit či s hledáním samotné práce. "Mezi mnohými zaměstnavateli však panuje neochota handicapované lidi přijímat," stěžuje si Martina Šmídová.
Centra, mateřské a základní školy
Pro všestranný rozvoj dětí se sluchovým postižením zajišťují odbornou péčí speciální pedagogové ve dvaceti čtyřech předškolních a školních zařízeních určených pro neslyšící a nedoslýchavé děti. Různými komunikačními a vzdělávacími metodami se učí jazyku, mluvení a čtení. Pro jedince s těžkou vadou sluchu (neslyšícího) je zvláště čtení psaných textů, tak aby jim zcela rozuměl, velký problém. Souvisí to především s neschopností slyšet mluvený jazyk a dobře ho pochopit.
Střední školy a učiliště
Přípravou na profesi například zubního technika, kadeřnice, švadleny, sklenáře, strojního mechanika, truhláře, kuchaře, mechanika elektronických zařízení, administrativního pracovníka nebo pedagoga a přípravou na další studium se zabývají střední školy, střední odborná učiliště, odborná učiliště a praktické školy pro sluchově postižené. Ve školách se většinou používá například orální komunikace, kdy se pouze mluví a žáci odezírají. Nebo také tzv. totální komunikace, kdy využívají různých komunikačních prostředků (slova podpořena znaky). Pro neslyšící je nejpřirozenějším komunikačním prostředkem znakový jazyk, ten se však ve školách běžně nepoužívá. Středoškolskou výukou se u nás zatím zabývá jen dvanáct škol.
Vysoké školy
Speciální studijní programy pro sluchově postižené nabízejí pouze dvě instituce: Filozofická fakulta UK v Praze a Divadelní fakulta JAMU v Brně. Tam jsou přednášky neslyšícím simultánně tlumočeny do znakového jazyka. Na pedagogických fakultách UK v Praze, MU v Brně a UP v Olomouci jsou speciální poradenská centra pro handicapované a sluchově postižené studenty. Školy studentům poskytují integrovanou formu studia a individuální studijní plány. Všichni sluchově postižení mají právo podle svých možností, schopností a zájmu studovat i na dalších vysokých školách, pokud však splní jejich přijímací požadavky.
Informace
Informace o vzdělávacích možnostech, o službách, o zaměstnání poskytují střediska rané péče, speciální pedagogická centra, speciální školy pro sluchově postižené nebo také organizace sluchově postižených. Zájemci o zaměstnání potřebují častokrát pomoci s vyřizováním formalit či s hledáním samotné práce. "Mezi mnohými zaměstnavateli však panuje neochota handicapované lidi přijímat," stěžuje si Martina Šmídová.
Centra, mateřské a základní školy
Pro všestranný rozvoj dětí se sluchovým postižením zajišťují odbornou péčí speciální pedagogové ve dvaceti čtyřech předškolních a školních zařízeních určených pro neslyšící a nedoslýchavé děti. Různými komunikačními a vzdělávacími metodami se učí jazyku, mluvení a čtení. Pro jedince s těžkou vadou sluchu (neslyšícího) je zvláště čtení psaných textů, tak aby jim zcela rozuměl, velký problém. Souvisí to především s neschopností slyšet mluvený jazyk a dobře ho pochopit.
Střední školy a učiliště
Přípravou na profesi například zubního technika, kadeřnice, švadleny, sklenáře, strojního mechanika, truhláře, kuchaře, mechanika elektronických zařízení, administrativního pracovníka nebo pedagoga a přípravou na další studium se zabývají střední školy, střední odborná učiliště, odborná učiliště a praktické školy pro sluchově postižené. Ve školách se většinou používá například orální komunikace, kdy se pouze mluví a žáci odezírají. Nebo také tzv. totální komunikace, kdy využívají různých komunikačních prostředků (slova podpořena znaky). Pro neslyšící je nejpřirozenějším komunikačním prostředkem znakový jazyk, ten se však ve školách běžně nepoužívá. Středoškolskou výukou se u nás zatím zabývá jen dvanáct škol.
Vysoké školy
Speciální studijní programy pro sluchově postižené nabízejí pouze dvě instituce: Filozofická fakulta UK v Praze a Divadelní fakulta JAMU v Brně. Tam jsou přednášky neslyšícím simultánně tlumočeny do znakového jazyka. Na pedagogických fakultách UK v Praze, MU v Brně a UP v Olomouci jsou speciální poradenská centra pro handicapované a sluchově postižené studenty. Školy studentům poskytují integrovanou formu studia a individuální studijní plány. Všichni sluchově postižení mají právo podle svých možností, schopností a zájmu studovat i na dalších vysokých školách, pokud však splní jejich přijímací požadavky.
