Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vzor: Hmotněprávní plná moc

  10:47aktualizováno  10:47
Zastoupení na základě plné moci při právním úkonu (zpravidla uzavírání smlouvy) je upraveno v ustanovení § 31 a násl. občanského zákoníku. Od této plné moci k provedení právního úkonu (tzv. plná moc hmotněprávní) je třeba odlišit tzv. plnou moc procesní, kterou se uděluje plná moc k zastupování ve správním či soudním řízení. Zmocnitel může udělit plnou moc tzv. zmocněnci, a to osobě fyzické či právnické. V plné moci musí být uveden rozsah zmocněncova oprávnění. Plná moc musí dále identifikovat zmocněnce a zmocnitele, a pokud je udělena písemně, musí být zmocnitelem vlastnoručně podepsána.
Občanský zákoník (ilustrační foto).

Občanský zákoník (ilustrační foto). | foto:  Petr Topič, MAFRA

Vzor plné moci

Plná moc musí mít písemnou formu jen tehdy, pokud buď sám právní úkon, ke kterému se plná moc uděluje, musí mít písemnou formu, nebo jedná-li se o plnou moc generální (= plnou moc, která není omezena jen na výslovně uvedené úkony). Lze však jen doporučit udělovat plnou moc písemně vždy, a to z důvodu jistoty jak třetí osoby, se kterou bude zmocněnec jednat, tak zmocněnce a zmocnitele. Judikatura Nejvyššího soudu dovodila, že podpis na plné moci musí být úředně ověřen, pokud zmocněnec na základě plné moci činí právní úkon (například smlouva o převodu nemovitostí), pro který právní předpisy požadují ověřený podpis (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 Odo 894/2006).

Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 3382/2007:

Plná moc může být všeobecná (generální), která opravňuje zmocněnce ke všem úkonům kromě těch, jež vyžadují zvláštní plnou moc, anebo zvláštní (speciální), která je omezena jen na určitý právní úkon (na jeden, či více), popř. na určitý druh právních úkonů. Kromě případů, kdy zákon výslovně požaduje speciální plnou moc k určitému právnímu úkonu (např. k odmítnutí dědictví), je věcí zmocnitele, zda ke každému právnímu úkonu, jenž má být učiněn v jeho zastoupení, vystaví zmocněnci zvláštní plnou moc, či zda mu udělí tzv. všeobecnou plnou moc. Má-li být rozsah zmocněncova oprávnění jednat za zmocnitele nějakým způsobem omezen, musí být toto omezení výslovně vyjádřeno v plné moci. Jestliže plná moc žádná omezení nevykazuje, jde o plnou moc neomezenou. V každém případě musí být z plné moci zřejmý rozsah oprávnění zmocněnce. Rozhodující je proto obsah plné moci.

Jedná-li zmocněnec jménem zmocnitele v mezích oprávnění zastupovat, vzniknou tím práva a povinnosti přímo zmocniteli. Pokyny dané zmocněnci, které nevyplývají z plné moci, nemají vliv na právní účinky jednání (zmocnitel je jednáním vázán), ledaže by byly známé osobám, vůči kterým zmocněnec jednal. Pokud má tedy zmocnitel zájem plnou moc omezit, co do rozsahu jednání, výší ceny či osobou, s níž má být úkon uzavřen, časově apod., je třeba takové omezení uvést přímo do textu plné moci.

§ 31 Občanského zákoníku:

(1) Při právním úkonu je možné dát se zastoupit fyzickou nebo právnickou osobou. Zmocnitel udělí za tímto účelem plnou moc zmocněnci, v níž musí být uveden rozsah zmocněncova oprávnění.
(2) Při plné moci udělené právnické osobě vzniká právo jednat za zmocnitele statutárnímu orgánu této osoby nebo osobě, které tento orgán udělí plnou moc.
(3) Plnou moc lze udělit i několika zmocněncům společně. Není-li v plné moci udělené několika zmocněncům určeno jinak, musí jednat všichni společně.
(4) Je-li třeba, aby právní úkon byl učiněn v písemné formě, musí být plná moc udělena písemně. Písemně musí být plná moc udělena i tehdy, netýká-li se jen určitého právního úkonu.

Překročení plné moci

Překročil-li zmocněnec své oprávnění vyplývající z plné moci (tzn. jedná v širším rozsahu, než je uvedeno v plné moci), je zmocnitel vázán, jen pokud toto překročení schválil (toto schválení se nazývá jako ratihabice). Neoznámí-li však zmocnitel osobě, se kterou zmocněnec jednal, svůj nesouhlas bez zbytečného odkladu po tom, co se o překročení oprávnění dozvěděl, platí ovšem, že překročení schválil. Pokud tedy zmocnitel úkon schválí (nebo se má za to, že jej schválil), je zmocnitel právním úkonem zmocněnec vázán.

Překročil-li zmocněnec při jednání své oprávnění jednat za zmocnitele nebo jedná-li někdo za jiného bez plné moci, je z tohoto jednání zavázán sám (ledaže ten, za koho bylo jednáno, právní úkon dodatečně bez zbytečného odkladu schválí, viz i předchozí odstavec). Neschválí-li zmocnitel překročení plné moci nebo jednání bez plné moci, může osoba, se kterou bylo jednáno, na zmocněnci požadovat buď splnění závazku nebo náhradu škody způsobené jeho jednáním. To však podle judikatury neplatí pro nabývání nemovitostí (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu 22 Cdo 46/2004) neboť ustanovení o odpovědnosti zmocněnce za překročení plné moci, popřípadě za nedostatek plné moci, nemůže být bez dalšího titulem nabytí vlastnictví k nemovitosti. Tzn. pokud někdo bez plné moci koupí jménem jiného nemovitost, a tento úkon nebude "zastoupenou" osobou schválen, tak na zmocněnce vlastnické právo automaticky nepřechází, (podle Nejvyššího soudu si lze představit, že osoba, se kterou zmocněnec jednal, uplatní právo, aby s ní zmocněnec, tentokrát jako nabyvatel, uzavřel převodní smlouvu shodného obsahu).

Další zmocněnec

Zmocněnec musí jednat osobně, dalšího zástupce si může zvolit, jen pokud ho k tomu plná moc opravňuje, výjimka platí podle §26 zákona o advokacii pro zmocněnce-advokáta. Pokud je zmocněncem právnická osoba, vzniká právo jednat za zmocnitele statutárnímu orgánu této osoby nebo osobě, které tento orgán udělí plnou moc. Plnou moc lze udělit i několika zmocněncům společně, kteří pak (není-li v plné moci určeno jinak), musí jednat všichni společně.

Zánik plné moci

Plná moc zanikne:

a) provedením úkonu, na který byla omezena,

b) je-li odvolána zmocnitelem,

c) je-li vypovězena zmocněncem,

d) zemře-li zmocněnec.

Plná moc zaniká smrtí zmocnitele, nevyplývá-li z jejího obsahu něco jiného, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Zánikem právnické osoby, jež je zmocněncem nebo zmocnitelem, zaniká plná moc jen tehdy, nepřecházejí-li její práva a závazky na jinou osobu.

Dokud odvolání plné moci není zmocněnci známé, mají jeho právní úkony účinky, jako kdyby plná moc ještě trvala. Tohoto ustanovení se však nemůže dovolávat ten, kdo o odvolání plné moci věděl nebo musel vědět.

Zemře-li zmocnitel nebo vypoví-li zmocněnec plnou moc, je zmocněnec povinen učinit ještě vše, co nesnese odkladu, aby zmocnitel nebo jeho právní nástupce neutrpěl újmu na svých právech. Úkony takto učiněné mají stejné právní účinky, jako kdyby zastoupení ještě trvalo, pokud neodporují tomu, co zařídil zmocnitel nebo jeho právní nástupci.





Finance.iDNES.cz radí

Víte, že připojení na pult centrální ochrany objektu snižuje cenu pojištění domácnosti?

Další rady k nezaplacení

Hlavní zprávy

Další z rubriky

Státní znak (ilustrační foto).
Server justice.cz ochromila chyba systému

Pravděpodobně jste zaznamenali výpadek serveru www.justice.cz, kde je dostupný mj. obchodní rejstřík, insolvenční rejstřík apod. Problémy v centrální síti...  celý článek

Justice, talár, soudce, zástupce, soud, spis, trest, odvolat
Patentový úřad upozorňuje na soukromé databáze patentů a známek

Český Úřad průmyslového vlastnictví uveřejnil na svých webových stránkách upozornění na množící se případy nabídek na registraci tzv. průmyslových práv...  celý článek


Uveřejněn manuál pro veřejnou podporu obecně prospěšných služeb

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a Ministerstvo pro místní rozvoj uveřejnily obsáhlý manuál, který má dát poskytovatelům veřejné podpory návod, jak se při...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Příjmy z pronájmů a ubytovacích služeb se stávají oblíbeným přivýdělkem. Na daňo...
Příjmy z pronájmů a ubytovacích služeb se stávají oblíbeným přivýdělkem. Na daňo...

Začátek nového školního roku s sebou již tradičně nese zvýšenou poptávku po bytech k pronájmu. Vzhledem k vysokým cenám... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.