Vzory smluv

podle životní situace

články podle právních odvětví

Nové Butovice

Nové Butovice | foto: Vladan Rámiš, iDNES.cz

Vzor: Výpověď pronajímatele z nájmu bytu bez přivolení soudu

  • 0
České právo umožňuje od 1.4.2006 pronajímateli bytu, aby nájemci podal výpověď bez toho, aby předem soud požádal o souhlas. Do té doby bylo k výpovědi třeba přivolení soudu. Současné znění Občanského zákoníku ovšem rozlišuje mezi jednotlivými výpovědními důvody a pro některé souhlas soudu nadále vyžaduje, pro některé však nikoliv.

Výpověď lze podat jen z důvodů uvedených v zákoně

Vzor výpovědi bez přivolení soudu

Podle § 711 Občanského zákoníku může pronajímatel vypovědět nájem bez přivolení soudu v těchto případech:

a) jestliže nájemce nebo ti, kdo s ním bydlí, přes písemnou výstrahu hrubě porušují dobré mravy v domě;

b) jestliže nájemce hrubě porušuje své povinnosti vyplývající z nájmu bytu, zejména tím, že nezaplatil nájemné a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši odpovídající trojnásobku měsíčního nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu nebo nedoplnil peněžní prostředky podle § 686a odst. 3 Občanského zákoníku;

c) má-li nájemce dva nebo více bytů, vyjma případů, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby užíval pouze jeden byt;

d) neužívá-li nájemce byt bez vážných důvodů nebo byt bez vážných důvodů užívá jen občas;

e) jde-li o byt zvláštního určení a nájemce není zdravotně postižená osoba; toto ustanovení se nepoužije, pokud nájemce dovršil 70 let věku.

Výpovědní důvod je nutné řádně specifikovat

Podle judikatury nestačí ve výpovědi vymezit výpovědní důvod odkazem na výše uvedené zákonné ustanovení nebo jeho citací. Ve výpovědi musí být uvedeny konkrétní okolnosti, které jednoznačně specifikují, proč k danému výpovědnímu důvodu došlo. Pozor je třeba dát také na to, že předpokladem pro to, aby nájemce řádně neplatil nedoplatky za služby, je také řádné vyúčtování služeb. Smluvně se od výše uvedených důvodů výpovědi nelze odchýlit (tzn. nelze sjednat další výpovědní důvody či je nějak upravovat).

§ 710 odst 2 Občanského zákoníku:

V písemné výpovědi musí být uvedena lhůta, kdy má nájem skončit. Výpovědní lhůta nesmí být kratší než tři měsíce a musí skončit ke konci kalendářního měsíce. Výpovědní lhůta začne běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena druhému účastníkovi, pokud není dále stanoveno jinak.

Pro úplnost připomeňme, že souhlas soudu vyžaduje výpověď z těchto důvodů:

a) potřebuje-li pronajímatel byt pro sebe, manžela, pro své děti, vnuky, zetě nebo snachu, své rodiče nebo sourozence;

b) je-li potřebné z důvodu veřejného zájmu s bytem nebo s domem naložit tak, že byt nelze užívat nebo vyžaduje-li byt nebo dům opravy, při jejichž provádění nelze byt nebo dům delší dobu užívat;

c) jde-li o byt, který souvisí stavebně s prostory určenými k provozování obchodu nebo jiné podnikatelské činnosti a nájemce nebo vlastník těchto nebytových prostorů chce tento byt užívat.

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 26 Cdo 4742/2010:

Ustálená soudní praxe rovněž dovodila, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je, že bylo vyúčtování řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce s ním byl seznámen. Vyúčtování provedené v rozporu s příslušnými předpisy nemůže vyvolat ani účinky, které s (řádným) vyúčtováním zákon spojuje. O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytů (cen a záloh za dodávku tepla a teplé užitkové vody) lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování. Aby se tak mohlo stát, musel by pronajímatel vystavit nové úplné vyúčtování znějící na cenu ve správné výši. Jestliže tedy pronajímatel provede vyúčtování nesprávně, není zde (řádného) vyúčtování jako předpokladu pro vznik platební povinnosti nájemce. Protože (řádné) vyúčtování je také předpokladem pro vznik splatnosti částky v něm uvedené (nedoplatku), nestává se vyúčtovaná částka splatnou, a to ani z části.

Podle zákona musí být (samozřejmě) výpověď nájemci doručena (nejlépe osobně oproti podpisu, případně poštou doporučeně s dodejkou; v takovém případě ovšem doporučujeme výpověď zároveň před důvěryhodným svědkem vhodit do poštovní schránky nájemce). Pokud se jedná o náležitosti výpovědi, ve výpovědi musí být uveden důvod výpovědi, výpovědní lhůta (viz § 710 odst. 2 Občanského zákoníku) a poučení nájemce o možnosti podat do 60 dnů žalobu na určení neplatnosti výpovědi k soudu. Nájemce je povinen byt vyklidit do 15 dnů ode dne zajištění přístřeší.

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 26 Cdo 2024/2010:

Ke splnění požadavku určitosti výpovědi z nájmu bytu dané z posléze uvedeného výpovědního důvodu tedy nepostačí jeho "obecné vymezení", např. pouhou citací příslušných zákonných ustanovení bez uvedení bližších skutkových okolností, jež by jednání, zakládající daný výpovědní důvod, náležitě a jednoznačně specifikovaly.

Pokud nájemce podá do 60 dnů ode dne doručení výpovědi u soudu žalobu na určení její neplatnosti, není povinen byt vyklidit až do doby pravomocného rozhodnutí soudu o této žalobě.

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. 26 Cdo 871/2009-60:

Soudní praxe dovodila, že o situaci, kdy nájemce má ve smyslu § 711 odst. 2 písm. c) občanského zákoníku dva nebo více bytů, jde v případě, svědčí-li nájemci právní titul k užívání dvou (více) bytů. Tak je tomu nejen tehdy, kdy nájemci svědčí právo nájmu bytu ve smyslu § 685 a násl. občanského zákoníku ke dvěma (více) bytům, ale i tehdy, užívá-li nájemce jeden byt z titulu práva nájmu bytu a další byt z titulu vlastnického práva k domu či bytu či práva odpovídajícího věcnému břemenu apod. Rozhodující je objektivní možnost nájemce další byt užívat, nikoli jeho subjektivní vůle, resp. zda byt fakticky užívá.

Přístřeší

Pronajímatel je při výpovědi povinen zajistit nájemci tzv. přístřeší. Přístřeším se rozumí dočasné ubytování do doby, než si nájemce opatří řádné ubytování a prostor k uskladnění jeho bytového zařízení a ostatních věcí domácí a osobní potřeby. Přístřeší je pronajímatel povinen zajistit nájemci nejdéle na dobu 6 měsíců. Je vhodné zajistit přístřeší na dobu 6 měsíců počítaných ode dne vyklizení bytu a nastěhování se nájemce do přístřeší. Přístřeší může být zajištěno např. v ubytovně. Soudy nicméně trvají na tom, že nelze za vhodné přístřeší považovat jakoukoliv ubytovnu (i přístřeší musí umožňovat "lidsky důstojné bydlení").