Workholismus je cestou ke zchátrání

Ten, kdo vítá každou příležitost k práci, má blízko k tomu se stát notorikem. Pracovním. Obvykle to začíná tak, že vám práce postupně vyplní nejen všední dny, ale i víkendy. Zapomínáte jíst, všechno vás zdržuje.

Workholismus je nemoc a může skončit špatně, proto nepodceňujte ani počáteční příznaky. Je třeba odbourávat nutkavé pocity typu: "Člověk přece nemůže odpočívat, když je třeba udělat tolik práce" nebo "Kdoví jak by to dopadlo, kdybych u toho nebyl".

Zejména jako šéfové byste se měli naučit standardní úkoly delegovat a zabývat se více tím, jak své lidi různé záležitosti naučit řešit než je zvládat stále jen vlastními silami. Zkuste také odbourat různé zbytečnosti.

Chce to leckdy se spíš zastavit a přistoupit k dění ve firmě komplexně a s nadhledem, i za cenu náročnější reorganizace. Častěji se stávají workholiky muži.

Nejméně postihuje vdané ženy matky. Je tomu tak proto, že mají více "parket", které vyžadují i jiné aktivity. Nemohou mít klapky na očích a uších, když na nich visí malé děti, ale někdy i manželé - workholici.

Ti by se měli naučit nacházet radosti v maličkostech a odpočinek ve věcech, které jsou stejně náročné a důležité, ale jsou o něčem jiném: péče o děti a hraní si s nimi, náročnější sportovní zapojení, některé domácí práce, zejména pokud vyžadují zručnost a silu, ale třeba i jen návštěva restaurace s přáteli.

Pomoci mohou také partneři a širší rodina Neváhejte je požádat o radu, pokud cítíte, že toho je na vás už moc, a přijměte jejich dobře míněné rady, pokud jste na to ještě nepřišli sami. Můžete se také obrátit na psychology, a pokud vám již "vysazuje" zdraví, pak i na lékaře. S tím však raději neotálejte.