Po silnici jezdí spousta automobilů, u kterých je odlišná osoba vlastníka a provozovatele. Tento rozpor vznikl na základě obvyklého smluvního vztahu – finančního leasingu. Představme si situaci, že takový automobil se stane přímým účastníkem dopravní nehody. Může nás napadnout hned několik subjektů, které budou odpovídat za náhradu škody – vlastník vozidla (pronajímatel = leasingová společnost), nájemce (provozovatel), přímý aktér nehody – řidič či dokonce snad pojišťovna, u níž je sjednáno pojištění? Kdo je to doopravdy?
Základ finančního leasingu – odlišný vlastník a provozovatel
Začněme při rozplétání komplikovaného uzle od píky. V případě leasingového vztahu se za provozovatele vozidla považuje leasingový nájemce, který je bezpodmínečně uveden v technickém průkazu. V něm je logicky uveden také vlastník vozidla – během trvání nájemního vztahu je jím leasingová společnost. Té ovšem z vlastnického práva k vozidlu odpovědnost za škodu nevzniká a leasingová společnost tudíž není k náhradě škody způsobené vozidlem povinna.
Obecné odpovědnosti za škodu se věnuje Občanský zákoník a zároveň upravuje i charakter speciální odpovědnosti za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků. Nemá smysl tuto právní úpravu nijak více rozpitvávat, avšak platí bez výhrady, že provozovatel je odpovědný za škodu.
Provozovatel se může zprostit povinnosti v případě, že škodu způsobí někdo s jemu odcizeným vozidlem
Samotný leasingový nájemce (zapsaný v technickém průkazu jako provozovatel vozidla) odpovídá za škodu z titulu odpovědnosti způsobené provozem dopravních prostředků. Smyslem této úpravy je zajištění ve prospěch poškozených co možná nejširšího práva na náhradu škody (jinými slovy, aby se tato náhrada nepožadovala pouze po přímém účastníkovi nehody). Samotný provozovatel přímo nemusí řídit vozidlo a svoje povinnosti v oblasti náhrady škod jsou v konečném důsledku kryty pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla – lidově povinným ručením.
Bez ohledu na smluvní vztah s pojišťovnou se dostává provozovatel vozidla v žalobě do pozice osoby odpovědné za škodu a stává se žalovaným. Této odpovědnosti se v případě nezpochybnitelné havárie může zprostit pouze v případě, že mu bylo proti jeho vědomí a vůli vozidlo odcizeno (samozřejmě bezprostředně před nehodou).
ZA CO KOUPIT NOVÉ ČI OJETÉ AUTOŘidič v zaměstnaneckém poměru nemůže být žalován o náhradu škody
Nyní se posuneme do oblasti vztahu řidiče vozidla – tím může být buď osoba shodná s provozovatelem anebo jím může být někdo jiný – velmi často zaměstnanec provozovatele vozidla.
Obecně platí, že proti řidiči vozidla se lze náhrady škody domáhat zároveň vedle provozovatele, avšak z odlišného právního důvodu – tím je obecná odpovědnost za škodu na základě zavinění. Zpravidla se to uplatňuje v případě, že je proti řidiči zahájeno trestní řízení s ohledem na vážný charakter celé události.
Pokud půjde o méně závažné provinění regulované občanským soudním řízením, pak záleží vyloženě na poškozeném, zda bude žalovat provozovatele a řidiče společně anebo zda si vystačí s provozovatelem (ten nemá možnost se zprostit odpovědnosti – viz předchozí odstavec).
A jak hodně se mají bát statisíce řidičů, kteří dnes vyjíždějí na silnice plnit úkoly svých zaměstnavatelů? Zde platí pravidlo, že v takových případech odpovídá za škodu vůči poškozenému pouze zaměstnavatel. Ten má ovšem na základě pracovně právních předpisů možnost uplatňovat náhradu škody zpětně na svém zaměstnanci – řidiči.
Pojišťovna vystupuje v soudním řízení jako vedlejší účastník na straně žalovaného
Již několikrát jsem zmínil termín pojištění odpovědnosti, avšak zatím jsem nemluvil o úloze pojišťovny v tomto poměrně komplikovaném vztahu. Samotné pojištění odpovědnosti vzniká na základě smluvního vztahu mezi provozovatelem vozidla a pojišťovnou. Pojišťovna je v konečném důsledku ten, kdo nárok na náhradu škody poškozenému zaplatí. Z toho vyplývá i její logický zájem účastnit se řízení vedeném proti provozovateli. V řízení tedy figuruje jako vedlejší účastník na straně žalovaného – provozovatele vozidla.
PODNIKÁTE A HLEDÁTE INFO
