Podle statistik mezinárodní protipirátské organizace (BSA) zaplatily tuzemské firmy na pokutách v minulém roce o celých 25 % více než v roce 2005 (v rámci celé Evropské unie pouze 9 %). Je evidentní, že v nárůstu odhalování nelegálního softwaru hrajeme v evropském měřítku prim.
Originál nakonec přijde draho
Pokud je firma organizací BSA přistižena, čeká ji samozřejmě další nepříjemné kroky než jen zaplacení pokuty. Vyšetřování, soudní řízení (pokud nedojde k mimosoudnímu vyrovnání, které nemusí být v závažných případech povoleno) a s tím samozřejmě spojené náklady mohou firmám značně ztížit další fungování. Celý proces samozřejmě uzavírá nákup legálního softwaru. Jeho pořízení se tedy v konečném důsledku kvůli držení a následném odhalení softwaru nelegálního značně prodraží.
BSA navíc straší firmy tím, že držením nelegálního softwaru se firmy vystavují riziku napadení svých dat viry a škodlivými kódy (podle společnosti IDC se jedná o 59 % souborů stahovaných peer-to-peer). Evidentně to však firmám v porovnání s cenou originálního softwaru firmám vrásky nedělá.
ČÍM SI SNÍŽÍ DANĚCelých 40 % nelegálně
Pokud bychom se zaměřili na největší počet odhalených případů softwarového pirátství v konkrétních lokalitách, asi nikoho nepřekvapí, že na první příčku se vyšplhala Praha s 25 %. Druhým v pořadí je Jihomoravský kraj a třetím kraj Ústecký. Tyto tři kraje ukrojily z koláče porušení autorského práva celou polovinu. Celkem se dle statistik využívá v tuzemsku 40 % softwaru nelegálně.
Zajímavý je průzkum od firmy IDC, ze kterého vyplývá, že pokud by se v Česku snížila hladina pirátství v oblasti softwaru o 10 procentních bodů, pomohlo by to v průběhu čtyř let významně jak naší ekonomice (posílení o 20,6 mld. Korun), tak vytvoření nových pracovních míst (až 2 900).
Obranou je útok
Jaká je obrana proti výskytu nelegálního softwaru ve firmě? Jednoznačně pravidelné softwarové audity posílené dodatky ve smlouvách jednotlivých zaměstnanců, které definují správné nakládání se softwarem. Po firmě zveřejněné postihy po odhalení nelegálního softwaru dokáží dostatečně motivovat k používání výhradně softwaru legálního.
Ale to už se dostáváme do situace, kdy nelegální software stahují a využívají pouze zaměstnanci. Hlavní pirátství padá na hlavu firem jako takových, které se snaží na softwaru ušetřit. Jestli se jim to v porovnání s rizikem hrozícím z odhalení vyplatí už záleží na zvážení každé individuálně. Tím se samozřejmě nesnažíme je k pirátství navádět. Jde o pouhé konstatování, které reflektuje chování firem směrem k softwaru.
