„Champagne je nejsevernější vinařskou oblastí Francie. Její hranice leží asi sto kilometrů na východ od Paříže. Říká se, že Paříž je hlavou Francie, Burgundsko jejím žaludkem a oblast Champagne její duší a srdcem,“ říká Tomáš Beseda z Národní banky vín v Praze. Hlavním vinařským centrem je město Epernay. Celá oblast Champagne má rozlohu přibližně 350 hektarů, z čehož většina - 310 hektarů - je osázena vinnou révou a pracuje zde zhruba 15 tisíc vinařů. Champagne je rozdělena na tři základní oblasti, Montagne de Reims, Vallée de la Marne a Cote de Blanc. Zde se pěstují tři základní odrůdy vinné révy, a to Rulandské červené - Pinot noir, Rulandské Meunier - Pinot Meunier a Chardonnay.
Ve všech ostatních vinařských oblastech Francie se také vyrábějí šumivá vína, nejsou však označena Champagne. To je název povolený pouze pro šumivá vína vyrobená ve stejnojmenné oblasti. V ostatních oblastech se proto setkáváme s označením Crémant: crémant d'alsace, de bourgogne, de bordeaux, de loire. „V Burgundsku a Bordeaux však kvalita techto druhů vín neodpovídá reputaci regionu. Sekty totiž pocházejí z příliš tvrdých a těžkých vín,“ říká Tomáš Beseda.
Trvá to léta
Sběr vína strojem je v Champagne zakázán a hrozny se sbírají do proutěných košů, aby nedošlo k jejich poškození. Sklizené hrozny se většinou ihned lisují v lisovnách umístěných buď přímo na vinících, nebo v jejich blízkosti. Mošt se poté sváží do sklepů, kde se nechá vykvasit, a mladé víno přečká celou zimu. Pak sklepmistr přistupuje ke kupáži, smíchání, takzvané cuvée. Ochutnává jednotlivá vína ve sklepě a sceluje je tak, aby výsledná kupáž byla harmonická a odpovídala typické chuti. Pouze v Champagne je dovoleno přidat trochu červeného vína do bílého, a získat tak víno růžové.
Půjčujete peníze? Nezapomeňte zdanit úroky! |
Proces zrání v lahvích trvá minimálně jeden rok, ale také třeba sedm let. V závěru procesu zrání v lahvích se po dobu posledních dvou až tří měsíců lahve ve stojanech pootáčí tak, aby se všechny kaly-kvasinky dostaly ke špici lahve. Hrdla lahví se pak ve svislé poloze ponoří do rychle mrznoucí směsi a vznikne tak zledovatělý špunt, který pak po odstranění zátky tlakem vystřelí. Lahev se pak doplní čistým vínem a dosážním likérem, popřípadě originál cognacem.
Po zašpuntování se vína ještě na nějaký čas uloží, aby se uklidnila. V poslední fázi se lahve etiketují a takto jsou připraveny k prodeji. „Vinařské domy prodávají svá vína v době, kdy se mají spotřebovat, není tedy žádoucí další skladování či archivování vína doma. Mezi poslední velké ročníky patří roky 1982, 1985 a pak léta 1988 až 1990,“ dodává Tomáš Beseda.