Za novoroční přípitek je možné zaplatit i několik tisícovek

K silvestrovské půlnoci neodmyslitelně patří přípitek, který se v našich krajích provádí zpravidla „šampusem“. Ne každý možná ví, že to pravé šampaňské je pouze víno pocházející z nevelké oblasti ve Francii a že za lahev tohoto nápoje může bez problémů zaplatit i desetitisíce korun. Vína, která se dají běžně koupit do sta korun, jsou nejčastěji vína perlivá, což jsou stolní vína sycená oxidem uhličitým.

„Champagne je nejsevernější vinařskou oblastí Francie. Její hranice leží asi sto kilometrů na východ od Paříže. Říká se, že Paříž je hlavou Francie, Burgundsko jejím žaludkem a oblast Champagne její duší a srdcem,“ říká Tomáš Beseda z Národní banky vín v Praze. Hlavním vinařským centrem je město Epernay. Celá oblast Champagne má rozlohu přibližně 350 hektarů, z čehož většina - 310 hektarů - je osázena vinnou révou a pracuje zde zhruba 15 tisíc vinařů. Champagne je rozdělena na tři základní oblasti, Montagne de Reims, Vallée de la Marne a Cote de Blanc. Zde se pěstují tři základní odrůdy vinné révy, a to Rulandské červené - Pinot noir, Rulandské Meunier - Pinot Meunier a Chardonnay.

Ve všech ostatních vinařských oblastech Francie se také vyrábějí šumivá vína, nejsou však označena Champagne. To je název povolený pouze pro šumivá vína vyrobená ve stejnojmenné oblasti. V ostatních oblastech se proto setkáváme s označením Crémant: crémant d'alsace, de bourgogne, de bordeaux, de loire. „V Burgundsku a Bordeaux však kvalita techto druhů vín neodpovídá reputaci regionu. Sekty totiž pocházejí z příliš tvrdých a těžkých vín,“ říká Tomáš Beseda.
 
Trvá to léta

Sběr vína strojem je v Champagne zakázán a hrozny se sbírají do proutěných košů, aby nedošlo k jejich poškození. Sklizené hrozny se většinou ihned lisují v lisovnách umístěných buď přímo na vinících, nebo v jejich blízkosti. Mošt se poté sváží do sklepů, kde se nechá vykvasit, a mladé víno přečká celou zimu. Pak sklepmistr přistupuje ke kupáži, smíchání, takzvané cuvée. Ochutnává jednotlivá vína ve sklepě a sceluje je tak, aby výsledná kupáž byla harmonická a odpovídala typické chuti. Pouze v Champagne je dovoleno přidat trochu červeného vína do bílého, a získat tak víno růžové.

Půjčujete peníze? Nezapomeňte zdanit úroky! Čtěte ZDE.

Po této kupáži začíná vlastní výroba šumivého šampaňského. Do připraveného vína se přidá takzvaný tirážní likér, složený z kvasinek, archivních vín a cukru. Víno se následně plní do lahví. Kvasinky přemění cukr na alkohol a uvolňuje se oxid uhličitý, který zůstává uvězněn v lahvi. Toto druhé kvašení v lahvích se uskutečňuje pomalu při nízkých teplotách - kolem 11 stupňů Celsia - v proslulých šamanských sklepích.

Proces zrání v lahvích trvá minimálně jeden rok, ale také třeba sedm let. V závěru  procesu zrání v lahvích se po dobu posledních dvou až tří měsíců lahve ve stojanech pootáčí tak, aby se všechny kaly-kvasinky dostaly ke špici lahve. Hrdla lahví se pak ve svislé poloze ponoří do rychle mrznoucí směsi a vznikne tak zledovatělý špunt, který pak po odstranění zátky tlakem vystřelí. Lahev se pak doplní čistým vínem a dosážním likérem, popřípadě originál cognacem.

Po zašpuntování se vína ještě na nějaký čas uloží, aby se uklidnila. V poslední fázi se lahve etiketují a takto jsou připraveny k prodeji. „Vinařské domy prodávají svá vína v době, kdy se mají spotřebovat, není tedy žádoucí další skladování či archivování vína doma. Mezi poslední velké ročníky patří roky 1982, 1985 a pak léta 1988 až 1990,“ dodává Tomáš Beseda.