Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Za ochranu před teplem ručí zaměstnavatel

  13:28aktualizováno  13:28
Vedro k zalknutí. Znají ho všichni ­ dělníci, řidiči, administrativní pracovníci, skladníci, kopáči, zedníci, lékaři, valcíři hutních materiálů či skláři. Některým zpříjemňuje život na pracovišti klimatizace. Jiní bojují s horkem celý rok. Je na zaměstnavateli, aby pracovníkům tento boj usnadnil.

Třicetistupňová vedra snižují pracovní výkonnost a znesnadňují soustředěnost. K pracovnímu úrazu pak na některých pracovištích zbývá jen krůček. "Přímý vztah mezi teplem či chladem a rizikem pracovního úrazu lze statisticky podchytit jen velice těžko. Něco jiného je přímo úraz typu popálení nebo silného podchlazení," říká Vladimír Janoušek z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce. Podle něho se však i přílišné teplo či zima na pracovišti nepříznivě podepisují na pracovní pohodě, a nepřímo tak zvyšují pravděpodobnost úrazu.

Co musí zaměstnavatel dodržovat?

Podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci. A to vše s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, týkající se výkonu jejich práce. Platí to i pro rizika tepelné zátěže. Je na zaměstnavateli, aby podle charakteru práce a místa jejího výkonu posoudil míru rizik a postaral se o snížení jejich vlivu. "Například zaměstnavatel, který nutí zaměstnance k práci na přímém slunci, aniž by zastínil pracoviště, poskytl jim lehký oděv, vhodný pitný režim a klidové přestávky, porušuje zákon," říká Zbigněv Stalmach, specialista z poradenské společnosti v oblasti bezpečnosti práce BHP Consult. Zaměstnavatel musí podle nařízení vlády č. 178/2001 Sb. poskytnout pracovníkům nejen takzvané ochranné nápoje a oděv, ale také zajistit jejich výdej, způsob uložení na pracovišti nebo například i přesun pracovní doby do období s příznivějšími teplotními podmínkami.

Samozřejmě po dohodě se zaměstnanci.Hodný chlebodárce dá napít zadarmo
Rozsah a podmínky pro poskytování nápoje pracovníkům jsou podrobně uvedeny v nařízení vlády č. 178/2001 Sb. Je to v případě, že tepelná zátěž z pracovního prostředí spolu s fyzickou zátěží vede ke ztrátě tekutin potem a dýcháním vyšší než jeden litr za směnu. "Například na venkovních pracovištích a při obsluze venkovních strojů, jejichž kabiny nemají účinnou klimatizaci, se poskytují nápoje, jestliže je teplota v pracovním místě po dobu přesahující polovinu směny osmadvacet stupňů a více," říká Stalmach. Zaměstnavatel má poskytovat v některých případech tyto nápoje zdarma. "Měl by tak činit například v horkých provozech, hutích, sklárnách nebo i v kancelářích se zvýšenou tepelnou zátěží," říká právník Libor Hůla. Podle něho má každý zaměstnavatel možnost poskytování nápojů zaměstnancům financovat ze sociálních fondů nebo z fondu kulturně-sociálních potřeb. "Jde navíc o položku odpočitatelnou z daní," říká Hůla.

Klimatizace, větrání a sluneční paprsky

Ochrana zdraví zaměstnance z hlediska hygienika.

Klimatizace pomáhá, ale zároveň může škodit. Některá pracoviště to totiž přehánějí s jejím
nastavením pak se přechod z venku, kde je na přímém slunci 33 stupňů Celsia, do pracovních prostor s 21 stupni rovná teplotnímu šoku. Rozdíl mezi venkovním horkem a teplotou v kanceláři by měl být pět až sedm stupňů. To znamená, je-li venku 32 stupňů, v kanceláři bude ideálně 25 až 27 stupňů. Zaměstnavatelé by se také měli postarat o to, aby pracoviště bylo zajištěno denním světlem a zároveň byla omezována tepelná zátěž zaměstnanců slunečním zářením. Na oknech by tedy měly být například žaluzie. Stejně tak je důležité i větrání. Na všech pracovištích musí být k ochraně zdraví zaměstnance zajištěna dostatečná výměna vzduchu přirozeným nebo nuceným větráním. Množství vyměňovaného vzduchu se určuje s ohledem na vykonávanou práci a její fyzickou náročnost tak, aby byly, pokud je to možné, pro zaměstnance vyhovující pracovní podmínky již od počátku pracovní doby.

Kdo kontroluje ochranu zdraví?

  • Kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vykonávají orgány státního odborného dozoru, orgány ochrany zdraví a také odborové orgány i sami zaměstnanci.
  • Postihy zaměstnavatelům za nedodržování nařízení ukládají inspektoráty bezpečnosti práce a orgány státní báňské správy, rovněž orgány ochrany zdraví (hygienická služba). Tyto orgány mohou uložit pokutu jak organizacím (do výše půl milionu až milionu korun), tak jednotlivcům do výše trojnásobku, případně čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku.
  • Zaměstnavatel riskuje, že mu při neplnění povinností vzniknou další nemalé náklady při odškodnění případných úrazů nebo za prohrané soudní spory se zaměstnanci o náhradách za poškození zdraví.
Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Proč si před hledáním nové práce pořádně zamést internetovou stopu

Když jste během studií chodili „pařit“, přišlo vám možná docela vtipné dát si na Facebook pár fotek, jak se skvěle bavíte. Jenže teď hledáte zajímavou a dobře...  celý článek

Biljana Weber, generální ředitelka Microsoftu ČR a SR
Lidé nechtějí zaměstnání, ale smysluplnou práci, říká šéfka Microsoftu

Všeobecně se ví, že nejlepší benefity nabízejí zaměstnancům IT společnosti. Nad seznamem odměn v hodnotě i desítek tisíc měsíčně lidé z jiných oborů jen...  celý článek

Ilustrační snímek
Srovnání: kdy má podnikatel zůstat OSVČ a kdy se mu vyplatí společnost

Asociace malých a středních podniků a živnostníků srovnala z právního a daňového pohledu, co je pro podnikatele výhodnější - zda nést titul osoby samostatně...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Výsledky voleb a preferenční hlasy. Koho voliči dostali do sněmovny?
Výsledky voleb a preferenční hlasy. Koho voliči dostali do sněmovny?

Hvězdou letošních voleb je teprve jednadvacetiletý Dominik Feri, který se z posledního místa na pražské kandidátce TOP ... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.