Je lepší mít na výplatní pásce o pět set korun více, nebo dostávat stravenky od zaměstnavatele a v rámci pracovní doby navštěvovat placenou angličtinu? Dana Formánková, manažerka Poradenství pro lidské zdroje společnosti PricewaterhouseCoopers, říká: "Je zcela zřejmé, že se zaměstnanecké výhody v současnosti stávají stále významnější součástí politiky odměňování zaměstnanců. Náklady na ně dosáhly ve sledovaných firmách 5,2 procenta z jejich celkových personálních nákladů, což oproti loňsku představuje nárůst o čtvrtinu." Reaguje tak na pravidelnou studii společnosti o odměňování a zaměstnaneckých výhodách v České republice, které se zúčastnilo 161 zejména zahraničních společností.
Všechny přitom dotují stravování a poskytují zaměstnancům nápoje, devadesát procent sponzoruje společenské a sportovní akce, dvě třetiny proplácejí týden dovolené navíc. Polovina oslovených firem přispívá na penzijní pojištění, tři čtvrtiny umožňují používat za různých finančních podmínek mobilní telefon i pro soukromé účely. Jaké výhody oceňují nejvíce sami zaměstnanci? V létě 2002 provedla na toto téma společnost Axios průzkum, kterého se zúčastnilo 52 zaměstnavatelů a 1029 zaměstnanců rozdílných profesí. Obě skupiny dávají přednost maximálnímu finančnímu ohodnocení a příspěvkům na stravné, zaměstnanci oceňují navíc ještě možnost dalšího vzdělávání.
Co oceňují zaměstnanci nejvíce (v %) příspěvek na stravné 10,4 maximální možné finanční ohodnocení 9,5 odborná školení 8,2 týden dovolené navíc 8,1 mobilní telefon včetně placených hovorů 7,7 Pramen: Axios Čemu dávají přednost firmy (v %) systém bonusů za pracovní výsledek jednotlivce 10,1 příspěvek zaměstnavatele na stravné 9,9 mobilní telefon včetně placených hovorů 8,7 odborná školení 8,4 bonus za pracovní výsledek firmy 7,4 Pramen: Axios
Podnikové spoření či pomoc právníka jsou výjimkou
Možností odměňování je mnoho, jak ukazují zkušenosti ze zahraničí. V porovnání s ním však jsou v České republice méně obvyklé motivační prvky využívány spíše okrajově. Platí to například o podnikovém spoření, ručení za půjčky, placeném volnu v den narozenin, bezplatné právnické pomoci v soukromých záležitostech, možnostech soukromého využití jiných specialistů podniku a podobně. Důvodem může být pohodlnost zaměstnavatelů, pro něž je jednodušší využít zavedené a případně daňově zdánlivě dobře zdokladovatelné prvky, například stravenky, mobilní telefon nebo služební auto. U menších firem je to pochopitelné náklady na větší administrativu by byly příliš vysoké.
Více kvalitního vzdělávání požadují zaměstnanci
Velmi zajímavé výsledky přinesl průzkum společnosti Axios o poskytování, četnosti a prospěšnosti školení organizovaných zaměstnavateli. Ukázalo se, že 61 procentům zaměstnanců připadá jejich množství nízké, mizivé nebo jim nenabízí zaměstnavatel žádné další vzdělávání. Naproti tomu zaměstnavatelé hodnotili v 59 procentech četnost školení jako vyhovující a ve 4 procentech jako zbytečně vysokou. Délka vzdělávacích akcí přitom dosahuje nejčastěji 1 až 3 dny za čtvrtletí.
Zaměstnanci a zaměstnavatelé se neshodli ani na hodnocení prospěšnosti školení. Firmy je hodnotí jako velmi prospěšné dvakrát častěji než jejich účastníci. Disproporce v hodnocení ukazuje, že právě v dalším vzdělávání jsou největší rezervy zaměstnavatelů. Ukazuje se, že zájem zaměstnanců je veliký a kvalitní školení dokážou ocenit. Příkladem dobře zvoleného školení je v současné době probíhající akce ministerstva školství mládeže a tělovýchovy, při níž se pracovníci ve školství seznámí se základy práce s počítačem včetně využití internetu. Ve školicím středisku při Gymnáziu Arabská v Praze 6 oceňují frekventanti kurzu zejména praktické zaměření tohoto školení. Absolventka kurzu, Kateřina Andršová, říká: "To, co jsme se mnohdy učili metodou pokus omyl, je nyní vysvětleno uceleně, odborně a přímo při práci s počítačem. A hlavně mně těší, že bude v budoucnu navazovat další kurz vyšší obtížnosti."
Co se nedá měřit penězi
Některé výhody se nedají měřit penězi, a přitom je zaměstnanci oceňují. Patří sem například zlepšení pracovního prostředí, dokonalejší pracovní technika, snaha vytvořit co nejlepší podmínky pro spolupráci pracovního týmu. Anna Jungwirthová, jednatelka nestátního zdravotnického zařízení v Praze 3, říká: "Noví pracovníci se především zajímají o výši mzdy, ale mnohé, o které stojíme i my, zajímá i pracovní prostředí a kolektiv, ve kterém budou pracovat. Nejen lékaři je pak samozřejmě vítaná i možnost dalšího profesního růstu."
