Za prací se musí cestovat

  • 17
Vysoká nezaměstnanost nutí lidi ohlížet se po práci po celé republice. Ochota dojíždět za prací, nebo kvůli ní dokonce změnit bydliště, roste. A tam, kde je vysoká nezaměstnanost, sílí ještě víc; navzdory špatně fungujícímu trhu s byty, který se zaměstnavatelé v případě potřeby snaží vyvážit nabídkou umístění na ubytovnách, nebo alespoň dovážením pracovníků ze širokého okolí.

Z Ostravy odešlo loni za prací mimo region téměř tisíc nezaměstnaných, evidovaných na tamním úřadu práce. Převažovali mezi nimi lidé mladší 30 let. Nejčastěji mířili do Prahy, kde 360 z nich našlo zaměstnání. Někteří nevydělají mnoho, ale mají alespoň nějakou práci.
Podle mluvčí ostravského úřadu práce Svatavy Baďurové odešlo loni 210 nezaměstnaných Ostravanů za prací do zahraničí. Zkoušejí štěstí ve Velké Británii, Itálii, Německu, USA, Španělsku jako au-pair, kuchaři či na sezonních pracích v zemědělství. Kvalifikovaní řezníci odtud míří nejčastěji do Irska. Současná míra nezaměstnanosti na Ostravsku vystrkuje růžky pod dvacetiprocentní hranicí.

Ne každá firma má ráda dojíždění

"Šel jsem za prací do Brna. Nemusel jsem ani hledat podnájem, protože tam bydlí strýc s tetou a ti mi za příspěvek na domácnost uvolnili dětský pokoj po sestřence," říká skladník v hypermarketu Lukáš Havlíček, původně z Karviné. Jeho cesta za nalezením místa nebyla snadná. "Úplně na začátku hledání jeden zaměstnavatel uhodl podle přízvuku,
že jsem z Ostravska, a ptal se, jestli bydlím v Brně. Když jsem řekl, že jsem u

Češi za prací raději dojíždějí! V přiloženém článku se o tom přesvědčíte.

příbuzných, oddechl si. Prý nechce brát dojíždějící z větší dálky než třicet kilometrů, protože jsou v práci pak nevyspalí a utahaní," vypráví Lukáš Havlíček.
V jiné firmě mu zase řekli, že musí být nahlášen na Úřadu práce Brno-město, aby ho mohli vzít. Kdyby se obrátil na onen úřad, dozvěděl by se, že to je nesmysl. "Tento postup je v rozporu se zákonem a znesnadňuje pohyblivost pracovních sil, které nečekají, až se uvolní místo v okruhu jejich bydliště," říká právník Oldřich Choděra. Taková firma podle něho odmítnutím všech zájemců vytváří před úřadem práce zdání, že není na místním trhu dostatek pracovních sil a bude požadovat povolení pro zaměstnání cizinců.

Škatulata, hýbejte se

"Podle našich zkušeností nedělá ambiciózním manažerům problém denní dojíždění třeba i sto kilometrů," říká konzultantka Blažena Kohoutová z poradenské

Ochota Evropanů jezdit denně za prací
100 kilometrů (%)

Francouzi ......................................29
Maďaři, Italové............................. 23
Britové ..........................................22
Švýcaři ..........................................14,6
Belgičané ......................................12
Němci .............................................8
Češi ................................................7
Rakušané, Poláci, Slováci ...............6
společnosti MC Triton. Existují firmy, které jsou samy ochotny svážet pracovníky z širokého okolí. Vyplatí se jim to, protože v místě svého působiště dostatek pracovních sil nemají.
Například lanškrounský AVX Czech Republic denně zajišťuje zaměstnancům dopravu ze vzdálenosti do 45 kilometrů od Lanškrouna, což oceňují zejména obyvatelé Šumperka, Zábřehu, Moravské Třebové a Svitav, kde se nezaměstnanost pohybuje kolem 15 procent. "Technik je ochoten dojíždět z větší vzdálenosti než pracovník v dělnické profesi,"
popisuje zkušenost asistent ředitele Stanislav Bílek ze společnosti Witte Nejdek. Obvykle prý lidem nedělá problém dojíždět denně zhruba 20 kilometrů. Firma také nabízí ubytování v garsonkách. "S několika hypotečními bankami jsme projednávali možnosti určitého zvýhodnění našich zaměstnanců v případě jejich zájmu o hypoteční úvěr, a musím říci, že banky na toto téma slyší," doplňuje Stanislav Bílek.

České rodiny v tom nejsou samy

Dojíždění za prací, byť jednoho z partnerů, je zátěží pro celou rodinu. Těžko říci, zda je těžší denní dojíždění, nebo fungování v takzvaně víkendovém manželství, kdy je jeden z partnerů nepřítomen v rodině pět dní v týdnu. "Dopady na rodinu dojíždění samozřejmě má, ubývá společného času. Domácí práce a výchova dětí jsou víceméně na jednom z partnerů. Záleží hodně na obou, jak si to zorganizují," míní Růžena Kupcová z Poradny pro rodinu a mezilidské vztahy v Ústí nad Labem.
Nejen Češi, ale i ostatní Evropané neskáčou radostí, mají-li do práce dojíždět, i když se míra ochoty i tady různí. Z průzkumu společnosti jobpilot.de, jehož se zúčastnilo 21 154 respondentů z evropských zemí, vyplývá, že zatímco jen osm procent Němců je ochotno překonávat denně víc než sto kilometrů, není pro 29 procent Francouzů a 23 procent Italů a Maďarů tato vzdálenost žádný problém.