Diskuse o míře sociální solidarity existuje zřejmě od vzniku státu. V dnešní době nás ovšem stát ovlivňuje na každém kroku. Natankujeme-li benzín, zaplatíme okamžitě státu spotřební daň. Z naší hrubé mzdy odvádíme daně a dávky sociálního a zdravotního pojištění atd. Stát samozřejmě musí z něčeho žít a letité pravidlo říká, že daně se objevily ruku v ruce se vznikem státu. Zároveň není pochyb o tom, že dokud bude existovat stát, pak budou existovat i daně.
Dnes žijeme v době výrazně diferencovaných příjmů, což samozřejmě vede i k vysoké diferenciaci odvodů poplatníků do státní pokladny. Na jedné straně tedy existují lidé, kteří během svého života od státu dostanou více než mu dají a naopak. To je samozřejmě logické a tento princip funguje ve všech civilizovaných zemích. Na místě je ovšem diskuse, do jaké míry by měl stát zvýhodnit ty, kteří během své aktivní kariéry do systému významně přispívali. Podívejme se tedy na to, jakou politiku uplatňuje náš sociální systém v případě starobních důchodů. Jinými slovy jde o to, jak se vyvíjí výše důchodu v závislosti na příjmech poplatníka během jeho aktivního období života. Samozřejmě platí závislost, že vyšší příjmy poplatníka rezultují ve vyšší odvody do sociálního systému.
V následující tabulce tedy uvidíme orientační poměr mezi výší hrubé mzdy a starobním důchodem. Na výši individuálního starobního důchodu samozřejmě působí mnoho faktorů. Následující tabulka tedy pracuje s předpokladem, že sledovaná skupina osob dovršila důchodový věk a v tom okamžiku měla v tabulce uvedený příjem. Přibližně deset let dozadu se jejich hrubé příjmy pohybovaly kolem uvedené hladiny.
| Hrubá mzda | 7 000 Kč | 10 000 Kč | 13 000 Kč | 25 000 Kč | 40 000 Kč |
| Výše důchodu | 5 400 Kč | 5 978 Kč | 6 545 Kč | 7 453 Kč | 9 290 Kč |
Poměr důchodu ke mzdě | 77 % | 60 % | 50 % | 30 % | 23 % |
Zdroj: MPSV
Z hodnot v tabulce jednoznačně vyplývá trend vyplývající ze zásad solidarity lidí s vysokými příjmy vůči nízkopříjmovým občanům. V absolutní rovině výše starobního důchodu s růstem hrubé mzdy poplatníka v aktivním věku samozřejmě roste, avšak rozhodně se nejedná o lineární závislost. Je třeba si ještě uvědomit, že starobní důchod je vyplácen jako čisté peníze, zatímco údaj týkající se hrubé mzdy je před odvody. Lidé s nejnižšími příjmy tedy přechod do důchodu na svých příjmech a s nimi související změnou životní úrovně příliš nepocítí. V případě námi vybrané skupiny poplatníků s hrubým příjmem sedmi tisíc korun by se relace mezi hodnotou jejich starobního důchodu a jejich čistého příjmu z pracovní činnosti mohla pohybovat kolem 70 procent.
Opačná situace je na druhém pólu tabulky, tedy u lidí s vysokými příjmy. Poplatník s hrubou mzdou 40 tisíc korun bude dostávat čistou mzdu kolem 28 tisíc korun. Měsíčně tedy odvede státu přibližně 12 tisíc korun. Jeho starobní důchod však nebude v porovnání s poplatníkem s hrubým příjmem sedm tisíc korun ani dvojnásobný. Vysoké přerozdělení našeho důchodového systému je ještě umocněno pohledem na příspěvky do systému. Zatímco poplatník s nízkými příjmy odvádí do systému přibližně jeden tisíc korun (s největší pravděpodobností však ještě dostává od státu sociální dávky), tak poplatník s vysokými příjmy odvádí státu přibližně již zmiňovaných dvanáct tisíc korun.
Považujete politiku starobních důchodů za spravedlivou či nikoliv? Myslíte si, že by starobní důchody měly být více diferencované a zohledňovat příspěvky poplatníků do systému? Těšíme se na vaše názory.
 |
