Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Začlenit postiženého žáka do normální školy má mnoho problémů

aktualizováno 
P r a h a -
Stojí-li dnes rodiče handicapovaného dítěte před volbou, zda jej vzdělávat v běžné základní škole, či zda jej umístit v některé ze speciálních škol, nezískají pro svou volbu dostatek informací. Zkušenosti s integrací různě handicapovaných žáků nemají ani učitelé ani rodiče, přestože oficiální ministerské dokumenty a moderní teoretické pedagogické publikace jednoznačně integraci doporučují a podporují. Praxe se tak rozchází s teorií a politickými prohlášeními. Celé diskusi o takzvané integraci chybí především příklady.

JE LEPŠÍ SPECIÁLNÍ, NEBO BĚŽNÁ ŠKOLA?

"Když ve školním roce 1997 začal Lukáš navštěvovat první třídu, byl v Praze jediným nevidomým žákem, který šel do prvního ročníku běžné základní školy. Zkušenosti v Praze byly tenkrát pouze s integrací částečně zrakově postižených, a s několika přechody ze speciálních škol ve vyšším ročníku," sděluje Lukášova maminka Alena Hosnedlová. Rodiče se rozhodli dát syna do normální školy, protože Lukáš byl výborně připraven speciální mateřskou školkou, kterou předtím navštěvoval a ve speciální základní škole by tak hodně věcí musel znovu opakovat. Většina rodičů stejně postižených dětí se jim ovšem divila. Proč si komplikují situaci s veškerým zařizováním a voděním Lukáše do školy, když by mohl navštěvovat speciální základní školu pro nevidomé v Praze na Hradčanech? Lukášovi rodiče navíc bydlí v Praze, a tak nestáli před nejtěžší volbou jako jiní žijící mimo hlavní město: dát dítě do speciální školy a poslat ho tedy i na internát. "Na první schůzce v základní škole Táborská byl přítomen celý učitelský sbor s panem ředitelem a ptali se mě, proč chceme Lukáše dát mezi normální děti a co od toho očekáváme. Byla jsem zaskočena, ale nakonec velmi ráda, neboť jsem svá stanoviska vysvětlila jednou, učitelé je akceptovali, rozhodli se Lukáše zapsat a víckrát se mě nikdo na důvody neptal. Celá škola tak Lukáše přijala," říká Alena Hosnedlová. Příprava na Lukášův příchod si ovšem vyžádala více času. "Chtěla jsem se na Lukáše dostatečně odborně připravit, neboť o tyflopedii jsem nevěděla téměř vůbec nic. Lukáš dostal roční odklad. Dohodli jsme se také na tom, že pokud by při výuce nastaly vážnější problémy, přejde Lukáš na speciální základní školu," sděluje učitelka Zdena Dundychová.

HANDICAPOVANÉ DĚTI ZNAMENAJÍ PRÁCI NAVÍC

Během školního roku se tak učitelka musela naučit slepecké Brailovo písmo, psát na Pichtově psacím stroji a připravovala si materiály pro Lukáše, aby mohl dělat a učit se to, co všichni ostatní. "Společně s Lukášovou maminkou jsme zajišťovaly učebnice ve slepeckém písmu a přepisovala jsem vlastní materiály, se kterými v první třídě pracuji. Vynalezla jsem metodu "přepsání" obrázků, které v učebnicích pro nevidomé chybí, ale bez nichž se výuka v první třídě absolutně neobejde," popisuje učitelka Zdena Dundychová. Právě na tom, že v České republice zcela chybí jakákoli pomoc učitelům, kteří integrují handicapované dítě, se shodují téměř všichni. Učitelům tak přibývá velké množství práce, a přesto nemohou sáhnout po připravených pomůckách a materiálech, které by mohli ve vyučování rovnou využít. Učitelé, kteří zkoušejí učit postižené děti se zdravými, o sobě navíc téměř nevědí, takže si nemohou sdělit vlastní zkušenosti a rady. Jednou za rok sice sdružení rodičů nevidomých dětí pořádá pro učitele seminář, nikdo jiný ovšem, včetně ministerstva školství, akce nijak nezajišťuje. Učitelé si tak musí poradit sami, což pro ně znamená nejen časový ale i psychický nápor, který může vést k vyčerpání a i k tomu, že se nepodaří začlenit handicapovaného žáka mezi ostatní. O podpoře integrace na českých školách se tedy hovořit nedá. Ministerstvo vydává každý rok pouze nezávazný metodický pokyn, ve kterém doporučuje jistý postup při integraci, institucionálně ji ovšem prakticky nezajišťuje. O situaci vypovídá i fakt, že speciální základní škola dostane na jednoho nevidomého žáka výrazně vyšší finanční normativ, než běžná základní škola, která jej bude integrovat. Finanční částka navíc záleží na možnostech každého školského úřadu.

DĚTI LUKÁŠE PŘIJALY PO SVÉM

S tím, že do třídy bude chodit i nevidomý žák, byli všichni rodiče obeznámeni a nikdo nebyl proti. Spolužáci přijali Lukáše velice dobře. Rychle jej zapojili do všech činností, takže Lukáš hrál i na honěnou. Nepomáhali Lukášovi sice při všem jako dospělí, zato s nimi mohl zkusit téměř vše, co prováděli i oni. "Byli výborná třída a dobře se sžili. Myslím, že u nás Lukáš dostal a zažil více než ve speciální škole. Poznal životní realitu, která jej čeká. Setkal se jak s pomocí a vstřícností, tak samozřejmě i s tvrdostí a bezohledností, právě jako je tomu v životě," domnívá se Zdena Dundychová. Lukáš je velice bystrý a inteligentní žák s fenomenální pamětí. Počítat se naučil bez problémů právě proto, že mohl jako ostatní pracovat a učit se na konkrétních předmětech a obrázcích. S psaním to bylo úplně jinak. Část podpisu se Lukáš naučil. Diktáty a texty psal ovšem na slepeckém stroji, a vše pak v Brailově písmu četla a opravovala učitelka.

KDE JSOU HRANICE?

"Po dvou letech v základní škole jsem ráda, že ji Lukáš může navštěvovat se všemi ostatními dětmi, přestože příznivkyní toho, aby se postižené děti začleňovaly do normální školy za každou cenu, nejsem. Pokud by totiž škola nemohla vyhovět speciálním potřebám handicapovaných, které jejich postižení vyžaduje, musela bych Lukáše dát do speciální školy. Mám obavy, jak se bude moci učit fyziku nebo chemii v běžné základní škole. Na speciální škole mají učitelé za dlouhá léta praxe vlastní techniky a zkušenosti, které se k dalším učitelům dostávají jen velmi těžce," sděluje Alena Hosnedlová.


Autor:


Nejčtenější

Rodiny začínají počítat jinak. Podívejte se, na co Čechům schází peníze

Ilustrační snímek

Finanční situace českých domácností se vylepšuje. Jako dobrou ji vnímají čtyři pětiny rodin. Přesto osmdesát procent...

Pořídit si malou cukrárnu odradí i ty nejotrlejší, říkají podnikatelé

Ilustrační snímek

Dvacet stanovisek a ohlášení před zahájením činnosti a až třicet kontrol v rámci běžného provozu. Na to se musí...



První obchodní počin byl fiaskem, dnes jeho firma funguje už 26 let

Mít vlastní obchod byl vždycky jeho sen.

Jeho otec byl vášnivý zahradník. Zdeněk Adam mu musel od malička pomáhat a nenáviděl to. Přesto se dnes zahradničením...

Propustit zaměstnance je v Česku dost obtížné a drahé, říká studie

Ilustrační snímek

V České republice jsou pravidla pro propuštění zaměstnance jedna z nejpřísnějších v Evropě. Je nemožné se rozloučit se...

Neúčelová hypotéka na cokoli je levnější než běžný spotřebitelský úvěr

Ilustrační snímek

Začátkem října vstoupí v platnost další opatření ČNB, které mnoha domácnostem zabrání sjednat si hypotéku kvůli...

Další z rubriky

Schichtové: Jak jejich slavné mýdlo s jelenem proslavilo Ústí v Evropě

Dobové reklamní panely kosmetické značky Elida z ústecké společnosti Schicht

Vybudovali obrovský podnik, zaměstnávali tisíce lidí. Chtěli konkurovat Škodě a Tatře. Jenže podobně jako u jiných...

Rodiny začínají počítat jinak. Podívejte se, na co Čechům schází peníze

Ilustrační snímek

Finanční situace českých domácností se vylepšuje. Jako dobrou ji vnímají čtyři pětiny rodin. Přesto osmdesát procent...

První obchodní počin byl fiaskem, dnes jeho firma funguje už 26 let

Mít vlastní obchod byl vždycky jeho sen.

Jeho otec byl vášnivý zahradník. Zdeněk Adam mu musel od malička pomáhat a nenáviděl to. Přesto se dnes zahradničením...

Turci v akci. Bude to stačit?

Turci v akci. Bude to stačit?

Kurzy.cz Turecko zachraňuje, co se dá. Tamní regulátor během včerejšího dne představil nejnovější opatření, která mají za úkol s...

Najdete na iDNES.cz