Zajděte k notáři. Zbaví vás trápení s hypotékou při rozvodu

Problémů s hypotékou při rozvodu se můžete předem vyvarovat - Řešení hypotékou zatížené nemovitosti během rozvodu může být velký problém. Dohoda mezi manželi bývá často nemožná a rovněž vyplacení jednoho z manželů se může zaseknout. Řešení přitom může být snadné, stačí když manželé včas uzavřou smlouvu.

Při rozvodu leckdy asistuje i banka

Vstupem do manželství vzniká společné jmění manželů (SJM). Tento soubor majetku a závazků vymezuje občanský zákoník.

CO JE SPOLEČNÉ JMĚNÍ MANŽELŮ


• majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležící do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právními nástupci původního vlastníka
• závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého

Pokud se tedy během manželství pořizuje bydlení na hypotéku, patří do společného jmění jak nemovitost, tak i závazek (hypotéka). To je důležité pro vypořádání vzájemných vztahů při případném rozvodu.

Smlouvu jen u notáře
Manželé ovšem kdykoli mohou společné jmění zúžit, a to před vznikem manželství nebo kdykoli během jeho existence. Je k tomu ale nutná smlouva uzavřená ve formě notářského zápisu, určitě tedy nestačí nějaká ústní tvrzení a dokonce ani písemná smlouva obou manželů. Zákon vyžaduje smlouvu uzavřenou oběma partnery před notářem. To má zajistit svobodný projev vůle obou partnerů a předejít například nebezpečí vynucení podpisu násilím.

Vlastní smlouvu o zúžení SJM si manželé mohou sestavit sami nebo jim ji vytvoří notář či advokát. Cena za vytvoření smlouvy je předmětem dohody obou smluvních stran a cenu za notářský zápis této listiny určuje sazebník notářských odměn (notářský tarif). Pohybuje se od 0,05 až po dvě procenta hodnoty smlouvy.

Smlouvou o zúžení společného jmění manželů mohou manželé upravit rozsah majetku a závazků očekávaných v budoucnosti, ale i majetku a závazků již existujících. Ze SJM lze tedy vyjmout i hypotékou zatížený byt. Takováto smlouva se zanáší do katastru nemovitostí a právní úkon je účinný v okamžiku vkladu do katastru.

Rozvod u vyčleněného bytu – dělí se vše kromě nemovitosti
Předmětem zúžení SJM bývá především snaha jednoho z partnerů zajistit si neomezené právo k nemovitosti v případě krachu manželství. Zpravidla to bývá ten movitější z manželské dvojice, který si kromě nemovitosti na sebe bere i závazky vyplývající ze splácení úvěru. Pokud tedy existuje smlouva o vyčlenění nemovitosti a k ní se vztahujícím závazkům, dělí se při rozvodu napůl veškerý ostatní společný majetek a veškeré ostatní závazky. Nemovitost zůstává dělení ušetřena.

Pokud si manželský pár žádnou smlouvu zužující SJM nevytvořil, platí všeobecná zásada dělení napůl – závazků i majetku. Na jedné straně mají tedy manželé aktiva, která pořídili za dobu trvání manželství (byt, auto, vybavení bytu) a na straně druhé mají společné závazky – v našem případě přinejmenším závazek vůči hypoteční bance. Samozřejmě záleží, v jaké fázi běhu úvěrového vztahu ke krachu manželství dochází. Těsně před koncem trvání hypotéky může jít o závazek v řádu desetitisíců, zatímco těsně po uzavření smlouvy půjde třeba i o miliony. To se zohlední při vzájemném vypořádání manželů.

Vzhledem k jedinečnosti každého vypořádání nemá smysl uvádět konkrétní příklad. Klíčové je, že manželé se podílí rovnostářsky na úhradě závazků vzniklých během manželství a zároveň se rovnostářsky dělí o majetek nabytý během svazku. To platí vždy, pokud společně jmění neupravuje zmíněná notářsky ověřená smlouva.

Hypotéka a rozvod – vše v součinnosti banky
Co tedy mohou rozvádějící se manželé udělat s nemovitostí zatíženou hypotékou? Nechce-li žádný z manželů v nemovitosti nadále bydlet, nabízí se její převod na třetí osobu. Vzhledem k existenci závazkového vztahu vůči bance a zástavního práva musí takový převod odsouhlasit banka. Ta to samozřejmě udělá v případě, že půjde o bonitní osobu, která zajistí bezproblémové splácení. V nejlepším případě nový majitel má hotovost, kterou uhradí kupní cenu, a manželé uhradí bance dlužný závazek a celý vztah se ukončí.

Asi nejkomplikovanější situace nastává v případě, kdy jeden z manželů ze svazku s neomezeným SJM chce nemovitosti obývat i po rozvodu. V takovém případě banka bude testovat jeho bonitu, neboť z úvěrového vztahu vypadne spoludlužník, a zároveň nastává komplikované majetkové vypořádání mezi manžely podle popsaného schématu. Manžel zůstávající v bytě se musí připravit na vyplacení druhého z manželů, což bývá často problém.

Délka majetkového závisí na množství majetku a závazků, které rozvádějící se pár má. Některý majetek navíc může být problematické ocenit, takže celá procedura se výrazným způsobem prodlužuje o dobu vypracování znaleckých posudků a podobně. Velmi často navíc některý z dvojice používá dostupné právní prostředky na prodloužení celého procesu.

Rozplést takový vztah je velmi komplikované, neboť manželský pár bývá z nejrůznějších příčin v nesmiřitelném postavení a jakákoli dohoda nemožná. Smlouvy ohledně uspořádání majetku a závazků lze proto zejména při současné vysoké rozvodovosti doporučit.