náhledy
První papírová koruna z roku 1919 je malý sběratelský poklad. Tiskla se v několika tiskárnách, proto se nepodařilo dodržet stejný barevný odstín. Některé byly tmavomodré, jiné modré, další modrozelené. Série 014 se stala pro sběratele vysoce ceněným exemplářem. Na některé korunové bankovky této série se při jejich výrobě vloudil tiskařský šotek. Je na nich otištěno v Praze dne 5. dubna 1919. Měnový zákon, který korunu zavedl, se ale datuje dnem 10. dubna 1919. Díky chybotisku se z těchto papírových korun staly raritní kousky, za které jsou sběratelé ochotní dát podle zachovalosti i několik tisíc korun. Informace čerpány z knih Peníze v českých zemích, autora Jaroslava Staňka a Papírová platidla Československa 1919 – 1993, České republiky 1993 – 2003, autora Jana Bajera.
Autor: zdroj: ČNB
Od roku 1919, kdy byly vydány první československé státovky, prošlo našimi peněženkami obrovské množství státovek i bankovek, které v čase měnily podobu. Současná mladá generace už nesjpíš neví, že koruna měla dříve i papírovou podobu. Tu poslední hnědou korunovou státovku vydanou v roce 1953 nenávratně odvál čas v roce 1960, kdy ji vystřídala kovová mince.
Autor: zdroj: ČNB
Státovka v hodnotě tři koruny je v celé historii našich papírových peněz raritou. Známe ji pouze ve dvou podobách. I když obě modré bankovky vypadají stejně, vzor z roku 1953 se od té mladší vydané v roce1961 v mnohém liší.
Autor: zdroj: ČNB
Roku 1960 byla u nás přijata nová ústava a změněn znak i název republiky. To se projevilo i na našich penězích. Druhou emisi nové podoby tříkoruny se státním socialistickým znakem vytiskla Státní tiskárna cenin Praha a do oběhu se dostala od 1. prosince 1961.
Autor: zdroj: ČNB
S papírovou desetikorunou nyní již také nezaplatíme, rovněž ji vystřídala kovová mince. Po rozdělení Československa, kdy v roce 1993 vznikla Česká republika, éra papírových desetikorun skončila. Od té doby platí už jen kovové desetikoruny. Nejvíc se do naší paměti vryla hnědá desetikorun vzor 1960 s dívčinami na líci a Oravskou přehradou na rubu. Do oběhu se dostala v roce 1961 a platit jsme s ní mohli do černa 1988, tedy 27 let.
Autor: zdroj: ČNB
S papírovou desetikorunou nyní již také nezaplatíme, rovněž ji vystřídala kovová mince. Po rozdělení Československa, kdy v roce 1993 vznikla Česká republika, éra papírových desetikorun skončila. Od té doby platí už jen kovové desetikoruny. Nejvíc se do naší paměti vryla hnědá desetikorun vzor 1960 s dívčinami na líci a Oravskou přehradou na rubu. Do oběhu se dostala v roce 1961 a platit jsme s ní mohli do černa 1988, tedy 27 let.
Autor: zdroj: ČNB
Zapomenuta není ani dvacetikoruna s portrétem Jana Žižky z Trocnova. Je s ním spojen příběh s utajenou tváří ženy. Po jejím vydání se po republice začaly šířit zvěsti, že nakláněním bankovky se na portrétu Žižky objeví tvář zpěvačky Heleny Vondřáčkové. Když jsme čtenářům iDNES.cz tento příběh před pár lety připomněli, řada pamětníků přišla s jinou zprávou – na dvacetikoruně prý byla tvář Milady Horákové.
Autor: zdroj: ČNB
Velmi oblíbenou byla ve své době pětadvacetikorunová bankovka výtvarného umělce Karla Svolinského, který na ní zobrazil Jana Žižku z Trocnova a Žižkovo náměstí Tábor. Mnozí lidé si tuto bankovku nechávali na památku a možná ji máte doma i vy. Poměrně vysoko hodnotí tuto pětadvacetikorunu i sběratelé, zvlášť sérii E 01-40 z roku 1961. Dnes je v ní ukryt malý poklad. Pokud je v prvotřídním stavu, lze za ní dostat až 2,5 tisíce korun. Svolinský na této pětadvacetikoruně přitom tak trochu změnil historii. Žižkům portrét namaloval z profilu, jenže páska na slepém oku by rušila. Svolinský to vyřešil jednoduše, udělal výměnu a zaslepil páskou zdravé oko. Tím dostal Žižka na bankovce svůj uhrančivý pohled. Informace čerpány z knih Peníze v českých zemích, autora Jaroslava Staňka a Papírová platidla Československa 1919 – 1993, České republiky 1993 – 2003, autora Jana Bajera.
Autor: zdroj: ČNB
Z paměti Čechů určitě nezmizí rovněž pojem zelené Hradčany. Poprvé se objevily na stokoruně z roku 1920, která byla vytištěné v tiskárně American Bank Note Company (ABNCo) v New Yorku. Proč dal této bankovce její autor právě zelenou barvu a na rub dominantní pohled na Hradčany, se může dnes jen dohadovat. Odborná literatura uvádí, že je autor neznámý.
Autor: zdroj: ČNB
Tato stokoruna se stala nejpopulárnější státovkou z dob první republiky a odstartovala dlouholetou tradici zelených stokorun. Zajímavý je také příběh motivu na její lícní straně vpravo, kde je obraz slovanské kněžky od Alfonze Muchy. Modelem pro vytvoření obrazu stála malíři Josephine Craneová, dcera jeho mecenáše. Mucha její tvář vložil původně do reklamního plakátu pražské pojišťovny Slávie, když vznikala stokoruna, pojišťovna souhlasila, aby zdobila i novou státovku.
Autor: zdroj: ČNB