S korunou platíme už 91 let a nejspíš ji hned tak za euro nevyměníme. Málokdo už ale pamatuje, že se kolem oficiálního názvu naší měny strhl po vzniku samostatného Československa nemalý povyk.
Na korunu jsme si zvykali jen těžko
Vlna nadšenců z nejrůznějších spolků a institucí si nedokázala představit, že název koruna, která symbolizovala rakousko-uherskou měnu a císařství, bude převzatý i pro měnu nově vzniklého Československa. "Přicházeli s názvy jako sokol, lev, stotina, denár, groš, káně a dokonce i řepa," přibližuje Vladimír Kudlík ve své studii Vývoj papírových platidel od roku 1918.
Dnes už můžeme jen domýšlet, zda název řepa vymysleli odpůrci koruny z recese, nebo to mysleli vážně. Jisté je, že všechny návrhy, které chtěly korunu zavrhnout, zůstaly u ledu a nakonec zvítězil zdravý rozum.
Koruna to ostatně neměla lehké ani za Rakouska-Uherska. V roce 1892, kdy byla zavedena, si na ni lidé zvykali jen těžce a bez ohledu na změnu dál počítali ve zlatých a v krejcarech. "Zvyk byl dokonce tak vžitý, že ještě roku 1908 bylo znovu nařízeno počítat v korunách," píše Jaroslav Staněk v publikaci Peníze v českých zemích.
Česko-zairská dvoustovka za tisíce korun
Některé československé bankovky, s nimiž platili naši pradědové či prababičky i současná generace, mají mimořádnou sběratelskou hodnotu. Obdobně jako u známek číhají sběratelé na to, aby se na bankovku vloudila při tisku nějaká chybička. Cena takové rarity pak strmě roste.
Vysoce ceněná je dnes například dvoustovka vytištěná v roce 1993. Při její výrobě se stala chyba, nad níž sběratelé doslova zajásali. Do balíku s bankovním papírem, na který se tato bankovka tiskla, se omylem dostal i jiný bankovní papír, pro jinou zakázku. Tím získala část českých dvoustovek v ochranném proužku exotický nápis: REPUBLIQUE DU ZAIRE.
I když většinu těchto raritních kousků zadržela a zničila Státní tiskárna cenin, některé přežily a šly do oběhu. Náš přední odborník na bankovky a jejich sběratel Jan Bajer uvádí, že se k nim dostali lidé v Brně. Kdo si česko-zairskou dvoustovku tehdy nechal a neutratil, má dnes doma hotový poklad. Sběratelé si ji podle stupně zachovalosti cení na 12 až 40 tisíc korun.
Utajená ženská tvář na dvacetikoruně
Bankovky, které odvál čas, mnohdy provázely i zajímavé příběhy a tajemství. Příkladem je dvacetikoruna s portrétem Jana Žižky z Trocnova. Po jejím vydání se u nás začalo šuškat, že je na ní utajený obraz. Přesněji tvář zpěvačky Heleny Vondráčkové.
Zvěst se po republice šířila rychlostí blesku. Dvacetikoruna kolovala z ruky do ruky a jejím nakláněním se na portrétu bojovníka Žižky skutečně objevila tvář ženy. Při špetce fantazie byla Vondráčkové velmi podobná. Lidská fantazie ale pracovala dál a zvídaví koumáci postupně na bankovce objevovali i další utajené obrazy.
Tajemný portrét na nejvzácnější bankovce
Záhadou opředený je i portrét ženy v medailonku na pětitisícové státovce z roku 1919. Lidé se tehdy domnívali, že je to zavražděná rakouská císařovna Alžběta zvaná Sisi. Byla to ale jiná žena. Heinrich Lefler, jeden z tvůrců této státovky, na ni zvěčnil svou krásnou manželku. Jaký k tomu měl důvod a nakolik svou ženu tímto gestem oslnil, se můžeme dnes jen dohadovat.
Jisté je, že paní Leflerová vstoupila do historie. V soukromých a veřejných sbírkách je podle Pavla Bajera dochováno 26 kousků pravých pětitisícovek a tvář mladé ženy dnes zdobí sběratelsky nejvzácnější československé papírové platidlo.
Raritu udělal z padesátikoruny dotisk bankovky
Sběratelsky ceněná je také červená padesátikoruna s portrétem svaté Anežky České z roku 1993. Už je neplatná, ale dá se ještě vyměnit v České národní bance.
Pokud však náhodou máte doma sérii označenou Z, je lépe zamířit ke sběratelům. Za tento raritní kousek jsou ochotni dát podle zachovalosti až 1 500 korun. Podle Jana Bajera byly exempláře série Z vytištěné jako náhradní, a to za tiskově nepovedené a vyřazené padesátikoruny.
Použitá literatura:
Vývoj papírových platidel od roku 1918, Vladimír Kudlík
Peníze v českých zemích, autor Jaroslav Staněk
Papírová platidla Československa 1919 – 1993, České republiky 1993 – 2003, autor Jan Bajer
Ilustrační fotografie poskytla Česká národní banka
Jak byste nesli přechod koruny na euro?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 22. července 2010. Anketa je uzavřena.
