Zajištěné fondy – cesta mezi Skyllou a Charybdou investování

Na zajištěné (neboli garantované) fondy existují dva extrémní názory. Jeden říká, že tyto fondy jsou výhodné pro emitenta, a nevýhodné pro podílníka, neboť ten získává jakýsi hybrid, který se snaží dát dohromady neslučitelné – nízké riziko a vysoký výnos. Druhý považuje zajištěné fondy za výhodnou možnost, jak zaručit minimální výnos z investice a přitom participovat na možném růstu akcií. Zajištěné fondy jsou vnímány jako zlatá střední cesta mezi Skyllou (nízkým výnosem termínovaných vkladů) a Charybdou (vysokým rizikem akciového trhu). Který z těchto pohledů má blíže k pravdě?

Zajištěné fondy fungují různě
Abychom mohli odpovědět na tuto otázku, vysvětleme si nejdříve princip fungování zajištěných fondů. Zajištěné fondy se skládají obvykle z několika tranší, které se od sebe liší načasováním upisovacího období a datem splatnosti podílových listů (obvykle mezi 3 a 10 lety od konce upisovacího období). Podílové listy fondu, které mají obvykle relativně vysokou nominální hodnotu (od 1 000 USD výše), lze nakoupit pouze v průběhu upisovacího období. Správce fondu (bez výjimky světově renomovaná společnost) po uplynutí upisovacího období všechny takto shromážděné prostředky investuje na finančních trzích tak, aby byla zaručena 100% návratnost vložených prostředků a aby zároveň fond částečně těžil z růstu akciových trhů. Toho může fond dosáhnout dvěma základními způsoby:

První způsob spočívá v tom, že fond za všechny prostředky nakoupí cenné papíry s pevným výnosem (termínované vklady, dluhopisy). Zároveň nakoupí swap, kterým fond vymění fixní výnos dosažený z cenných papírů v portfoliu za variabilní výnos z akciového trhu. V době splatnosti tranše fond prodá dluhopisy a popřípadně i swapy. Při nepříznivém vývoji akciových trhů fond získá zpět jistinu a získá tak prostředky na vyplacení 100% vložených peněz podílníkům. Při příznivém vývoji akciového trhu (řekněme 50% růst) swap fondu přinese dodatečný výnos, který je velmi vysoký díky pákovému efektu. Celková výkonnost fondu tak může být mezi 60-80% výnosu akciového trhu (v našem případě 50% růstu akcií by fond dosáhl výkonnosti mezi 30%-40%). Poměr výkonnosti fondu a akciového trhu je nazýván participací.

Druhým způsobem, jak fond může dosáhnout zaručeného výnosu, je nakoupit diskontované dluhopisy, které mají splatnost blízko doby splatnosti tranše, o nominální hodnotě odpovídající celkovému objemu tranše. Pokud má fond například obchodní jmění 1 mld Kč, nakoupí dluhopisy o nominální hodnotě 1 mld. Kč za diskontovanou cenu, řekněme 900 mil. Kč. Fondu tak hned po upsání zbývá 100 mil. Kč k investicím do opcí na akciové indexy, které při růstu akcií přinesou portfoliu dodatečnou výkonnost.

Zdroj: IKS

Nic není zadarmo
Zajištěné fondy, stejně jako ostatní typy fondů, nefungují zadarmo a účtují si několik typů poplatků. Obvykle se jedná o vstupní poplatek, poplatek za správu a v případě předčasného odchodu z fondu navíc poplatek za odkup. Poplatkové schéma je obvykle konstruováno tak, aby zabránilo předčasným odchodům z fondů. Navíc se na předčasný odchod z fondu nevztahuje garance minimálního výnosu. Proto je předčasné opuštění zajištěných fondů velmi nevýhodné a lze ho doporučit opravdu jen v případě krajní nouze.

Zajištěné fondy navíc obvykle omezují maximální roční výnos z fondu, např. 12 procenty. Veškerý výnos fondu nad toto procento se nevyplácí podílníkům a získává ho správce fondu. Stejně tak je obvykle limitován i minimální roční výnos fondu, a to třeba 0%. V tomto případě veškerou ztrátu při déletrvajícím poklesu akcií nenese podílník, ale správce fondu. Pokud fond obsahuje fixaci (neboli zamykání) dosažených ročních výnosů, v minulosti dosažené výnosy již podílníci nemohou ztratit. Pokud fond neobsahuje fixaci, porovná se hodnota indexu na začátku a konci bez ohledu na vývoj v mezidobí. I když fond v prvních letech dosahoval kladného výnosu, může ho ztratit poklesem akcií v následujících letech. Rozdíl ve fixaci výnosu ilustruje následující graf, který shrnuje celkovou výkonnost zajištěného fondu s fixací a bez fixace při poklesu akciového trhu.

Zdroj: IKS KB

Z uvedených skutečností vyplývá, že zajištěné fondy jdou velmi specifický a komplikovaný finanční produkt, který má oproti standardním otevřených podílovým fondům jednu zásadní výhodu a mnoho nevýhod.

Výhoda:

1. 100% (resp. ještě vyšší) návratnost investice

Nevýhody:

1. vysoké náklady na předčasný odchod z fondu
2. vysoká výše minimálních počátečních investic
3. vysoké poplatky
4. komplikovanost produktu

Investovat či nikoliv?
Z tohoto výčtu je zřejmé, že na otázku v úvodu článku nelze nalézt jednoznačnou odpověď. Zajištěné fondy jsou výhodnou investicí pro toho, kdo nechce riskovat jakoukoli ztrátu a předem ví, že investované peníze nebude potřebovat po celou dobu trvání fondu. Zajištěné fondy jsou tak vhodnou alternativou k dlouhodobým termínovaným vkladům. Pro investory, kteří jsou ochotni přistoupit na určitou míru rizika, jsou výhodnější smíšené (balancované) fondy, které těží z růstu akcií více než zajištěné fondy, a které vyžadují menší minimální investice, účtují si nižší poplatky, jsou více likvidní a pro podílníky více srozumitelné.

V současné době jsou na českém trhu nabízeny zajištěné fondy HSBC a KBC. Na stránkách Fincentra od dnešního dne můžete nalézt v nové sekci Zajištěné fondy podrobné informace o zajištěných fondech HSBC, jejichž upisovací období začalo tento týden a skončí za dva měsíce.

Jaký je Váš názor na zajištěné fondy – myslíte si, že jsou výhodné či nikoliv? Myslíte si, že garance návratnosti vložených prostředků přitáhne k investování i českého konzervativního střádala? Navštivte novou sekci zajištěných fondů a napište nám svůj názor!