Martin Burda, donedávna generální ředitel Investiční společnosti České spořitelny, nyní pracuje ve společnosti Capitalinked, která poskytuje investiční poradenství privátním investorům

Martin Burda, donedávna generální ředitel Investiční společnosti České spořitelny, nyní pracuje ve společnosti Capitalinked, která poskytuje investiční poradenství privátním investorům | foto: Viktor Chlad, MAFRA

NÁZOR: Zajištěné fondy jsou jako ruleta, říká investiční poradce

  • 12
Podle odezvy z finančních kruhů to vypadá, že nejkontroverznější investicí v Česku jsou zajištěné fondy. Po jednom komentáři a polemizujícím názoru přinášíme reakci bývalého ředitele investiční společnosti Martina Burdy, který dnes pracuje v poradenství.

Dovolím si krátce navázat na článek Dušana Šídla (Garantovaný vklad je horší než vkladový účet) a Jana Barty, který na původní článek reagoval (Zajištěné fondy uchovají hodnotu investice). 

Jan přirozeně přináší řadu argumentů na podporu zajištěných fondů, reprezentují většinu objemu investičních produktů, které ČSOB nabízí svým klientům. Přesto se domnívám, že Dušanův příspěvek nebyl mimo mísu. Sám bych jeho název jen drobně upravil: "Garantovaný vklad určitě není lepší než vkladový účet". Jak je potom ale možné, že do zajištěných vkladů a fondů plynou takové objemy nových investic?

Názory

Obávám se, že je to u většiny investorů z neznalosti věci. I když má Jan pravdu, že velké banky dodržují všechna legislativní pravidla pro prodej těchto produktů, otázkou je, zda jsou tato pravidla dostatečná, aby klient opravdu rozuměl tomu, co si kupuje. V tuto chvíli připomíná prodej zajištěných produktů často nabídku řasenky, která "trojnásobně navýší objem vašich řas". Pokusím se vysvětlit proč.

Konstrukce jakéhokoli zajištěného fondu je velmi jednoduchá

Předpokládejme, že investor do fondu vloží 100 tisíc korun. Řekněme, že si banka z fondu za celý jeho život vezme tři tisíce. Pak nám zbývá 97 tisíc.

Větší část těchto peněz je zainvestována do velmi bezpečné, stabilní výnos nesoucí investice. Většinou jde o státní, nebo jiné kvalitní dluhopisy (jejich riziko ovšem nese plně investor - v tomto bodě je termín "zajištěná investice" minimálně mírně zavádějící).

Známe-li výnos těchto dluhopisů a délku produktu, je velmi jednoduché spočítat, kolik do dluhopisů musíme zainvestovat, aby při splatnosti zajištěného fondu i s úroky bylo na účtě investora zase 100 tisíc korun. Řekněme, že nám k tomu stačí 88 tisíc korun, které, jak už bylo napsáno, za dobu života dluhopisů přinesou tolik úroků, že skončíme zpět na 100 tisících.

Dobrá, pak nám ale zbývá devět tisíc (97 - 88), se kterými můžeme něco podniknout bez obavy, že bychom investorovi nevrátili původně investovanou částku.

Aby potenciální maximální výnos celého zajištěného produktu za něco stál, musíme těchto devět tisíc investovat takovým způsobem, aby se jejich hodnota mohla případně i zněkolikanásobit, řekněme třeba třikrát (většina takových investic směřuje do tzv. "opcí" - jejich hodnota prudce kolísá a může stejně tak skončit na nule jako na zmíněném trojnásobku). V tom lepším případě bychom tedy při splatnosti našeho zajištěného produktu skončili se 100 tisíci z dluhopisů plus 27 tisíci z úspěšné investice = zhodnotili bychom naše úspory o 27 procent. "To jde, ne?" řeknete si asi.

Po tomto zdlouhavém úvodu mi dovolte jednu zásadní výhradu vůči zajištěným produktům, která je důvodem, proč je svým klientům nedoporučuji:

Možný maximální výnos z investice oněch devíti tisíc je nepřímo úměrný pravděpodobnosti, že "to vyjde". Budeme-li vycházet z předpokladu, že si banka vezme z obou produktů stejný poplatek, nemůže zjištěný fond dlouhodobě vynášet vice než stejně dlouhý dluhopis nebo vklad. Ano, jednou za čas inkasuji vysoký výnos, pak ale mnohokrát po sobě je můj výnos nula.

Jednoduchý příklad: Představme si, že bych těch devět tisíc sázel v ruletě na číslo 36. Pokud byste si koupili 37 takových zajištěných fondů, jaký by byl váš výnos? No, to je jednoduché: 36krát by byl váš výnos nula procent, protože by v ruletě padala čísla 0 až 35 a jednou by váš výnos činil 36 x 9 tisíc = 324 tisíc = 324 procent. Páni, řeknete si asi, to je raketa. No jo, jenomže tahle raketa přiletí jednou za 37 startů. Váš průměrný celkový výnos by činil asi 8,8 procenta. Jenomže těch devět procent byste měli i v případě, že byste si těch devět tisíc strčili pod polštář!

Perpetuum mobile neexistuje

Správci zajištěných fondů vám neumějí vyrobit peníze navíc (ostatně, kdyby to uměli, nepracují v bance, protože by už nikdy pracovat nemuseli…).

Zajištěné fondy prostě pracují se stejnou fascinací investorů velkými výnosy, když doufají, že se zrovna na ně usměje štěstí. Bohužel, investoři nedokáží zhodnotit pravděpodobnost s jakou se to může stát (a ta je občas opravdu malá).

I když riskuji, že se někoho dotknu, musím to říct: dlouhodobé investování do zajištěných fondů se tak trochu podobá víře gamblera, že mu tam ta "36" v ruletě bude padat častěji než ostatní čísla.

Vydělat peníze v dnešní době není lehké. Když už se vám to podaří, zaslouží si vaše úspory trochu hlubší úvahu a péči jak je investovat, než je jen slepě házet do zajištěných fondů a modlit se, že zrovna vám to vyjde. Pokud nesouhlasíte, každopádně vám přeji, aby vyšlo.

Investovali byste své peníze do zajištěných fondů?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 29. srpna 2013. Anketa je uzavřena.

Ne
Ne 676
Ano
Ano 128
, pro iDNES.cz