Pracuji u soukromého podnikatele, který mě při vyúčtování mzdy vydá doklad, který je neúplný a nesrozumitelný. Je z něho patrná pouze výše hrubé a čistě mzdy. Mohu požádat o předložení a nahlédnutí do mzdových podkladů a údajů o tom, z čeho se mzda skládá? Jak mohu uplatnit případně své nároky na některou část mzdy?
J. T., Kolinec
Z ustanovení zákona o mzdě zcela jasně vyplývá, že je zaměstnavatel povinen při měsíčním vyúčtování vydat pracovníkovi písemný doklad, který obsahuje údaje o jednotlivých složkách mzdy a o provedených srážkách. Jestliže je vydaný doklad neúplný nebo nesrozumitelný, má zaměstnanec právo požadovat vysvětlení, z čeho se jeho mzda skládá a z jakých podkladů byla vypočítána. Jestliže má zaměstnanec pochybnosti o tom, že mu byla mzda správně stanovena nebo vypočítána, pak může bud' sám, nebo prostřednictvím odborového orgánu žádat o poskytnutí příslušných informací, především u svého přímého nadřízeného. Pokud se pracovník domnívá, že zaměstnavatel porušuje mzdové nebo pracovněprávní předpisy, pak se může s písemnou stížností obrátit na příslušný úřad práce. Jestliže by ani tak nedosáhl uspokojivého řešení, musel by se obrátit na příslušný soud. Kdyby pouze předal své požadavky písemně svému zaměstnavateli, běžela by stále promlčecí doba, která se zastavuje pouze uplatněním sporného nároku u soudu. Lhůta, v níž musí zaměstnanec svůj nárok uplatnit, činí u peněžitých nároků podle zákoníku práce tři roky a k uplatnění nároku na škodu, například v případě pracovního úrazu, činí dva roky. Obě lhůty běží ode dne, kdy se zaměstnanec dozvědět o svém nároku nebo o škodě a kdo za ni odpovídá.
J. T., Kolinec
Z ustanovení zákona o mzdě zcela jasně vyplývá, že je zaměstnavatel povinen při měsíčním vyúčtování vydat pracovníkovi písemný doklad, který obsahuje údaje o jednotlivých složkách mzdy a o provedených srážkách. Jestliže je vydaný doklad neúplný nebo nesrozumitelný, má zaměstnanec právo požadovat vysvětlení, z čeho se jeho mzda skládá a z jakých podkladů byla vypočítána. Jestliže má zaměstnanec pochybnosti o tom, že mu byla mzda správně stanovena nebo vypočítána, pak může bud' sám, nebo prostřednictvím odborového orgánu žádat o poskytnutí příslušných informací, především u svého přímého nadřízeného. Pokud se pracovník domnívá, že zaměstnavatel porušuje mzdové nebo pracovněprávní předpisy, pak se může s písemnou stížností obrátit na příslušný úřad práce. Jestliže by ani tak nedosáhl uspokojivého řešení, musel by se obrátit na příslušný soud. Kdyby pouze předal své požadavky písemně svému zaměstnavateli, běžela by stále promlčecí doba, která se zastavuje pouze uplatněním sporného nároku u soudu. Lhůta, v níž musí zaměstnanec svůj nárok uplatnit, činí u peněžitých nároků podle zákoníku práce tři roky a k uplatnění nároku na škodu, například v případě pracovního úrazu, činí dva roky. Obě lhůty běží ode dne, kdy se zaměstnanec dozvědět o svém nároku nebo o škodě a kdo za ni odpovídá.
