Kvalita pracovního prostředí má přímý vliv na pracovní nasazení a výkonnost pracovníků. Nedostatek kvalitního přirozeného světla a čerstvého vzduchu vyvolává únavu a zhoršuje soustředění. Někdy se dokonce hovoří o syndromu nezdravých budov.
Může se hoditNeváhejte a najděte si své nové zaměstnání na jobDNES.cz. Každý den zde naleznete nové pracovní nabídky. |
Záleží na tom, jak jsou kanceláře vytvořeny. Zatímco u kancelářských prostor v budovách starých maximálně pět let se s nedostatkem denního světla potýká podle průzkumu jen 15 procent lidí, ve starších kancelářích nevyhovují světelné podmínky více než 52 % pracovníků.
„Souvisí to s rozdílným architektonickým řešením budov. Starší objekty využívaly klasická okna a jsou součástí domovních bloků s výhledem do ulice či vnitrobloku. Nové kancelářské prostory jsou daleko velkorysejší a ohleduplnější k potřebám pracovníků,“ vysvětluje Tomáš Velemínský ze společnosti Erste Group Immorent, podle něhož se nároky nájemců kanceláří za poslední roky změnily.
„Už není podstatná jen cena a lokalita. Důležité jsou například i světlá výška všech prostor, výhled, individualizované větrání a klimatizace nebo technologické zázemí. Firmy ve větší míře požadují otevřené prostory, které si následně ještě dotvoří podle vlastního stylu. Standardem se stávají velkorysé společné prostory a služby v budově, jako jsou kavárny, fitness, odpočinkové zóny, kolárny, terasy či parky,“ dodává Velemínský. Zatím na správné pracovní prostředí dbají hlavně IT a farmaceutické firmy.
Syndrom nezdravých budov
Zdroj: proalergiky.cz |
Dostatek denního světla na pracovišti je důležitý pro 83 procent zaměstnanců v kancelářích. „Je to logické. Denní světlo nám neslouží pouze pro to, abychom dobře viděli, ale je základním kamenem životního prostředí. Každodenní efekt slunečních paprsků ovlivňuje řadu procesů v těle a je nezbytný pro to, abychom v práci mohli podávat co nejvyšší výkon,“ uvádí psycholog Michal Walter.
Existují však i místa, kde přirozené světlo zcela chybí. Podle průzkumu v takových podmínkách pracuje 6 procent zaměstnanců. Ostatní dotázaní uvedli, že by bez oken pracovali pouze za příplatek ke mzdě. Jak vysoký? Většina by požadovala o polovinu vyšší odměnu.
„Místnosti bez oken představují velkou psychickou zátěž pro zaměstnance a vyskytují se pouze ve specifických profesích. Jde o nepřirozené pracovní prostředí a je potřeba jej v zájmu psychické rovnováhy přiměřeně kompenzovat například pobytem v přírodě,“ doporučuje psycholog Walter.
Lidé, kteří pracují v takových provozech, trpí poruchami spánku. Nepřirozené světlo je připraví v průměru o tři čtvrtě hodiny spánku denně. Osoby pracující naopak přímo u okna mají spánek kvalitnější, v noci se méně budí a jsou pak se svým životem spokojenější.
Chceme i čerstvý vzduch, volají zaměstnanci
Ideální pracovní prostředí však neznamená jen dostatek světla, ale také čerstvého vzduchu. Možnost otevřít okno je důležitá pro většinu lidí zaměstnaných v kancelářích, ovlivňuje totiž jejich soustředění. Přímo otevřít okno nemůže 13 procent lidí.
Dobré nejsou ani stísněné prostory či nízké stropy. Vyvolávají pocity tlaku a ohrožení. Naopak volný prostor a vyšší stropy působí pozitivně především u tvůrčích profesí, které potřebují pro své aktivity rozmach a pocit nespoutanosti.
A jak vypadá ideální kancelář? Češi by nejčastěji preferovali výhled do zelené krajiny, lesa či městské zeleně nebo na panorama města. Nicméně realita je jiná. Většina kanceláří totiž nabízí pouze výhled do rušných městských ulic, a to v 35 %, v lepším případě do vnitrobloku.
„Výhled není jen o prestiži nebo reprezentaci. Pohled do krajiny či do parku má velmi uklidňující a inspirativní účinek na psychický stav zaměstnance na rozdíl například od pohledu do zdi protilehlé budovy,“ dodává Michal Walter.
