Zaměstnanec, kterému zaměstnavatel nevyplácí mzdu, by se měl co nejdříve obrátit na úřad práce. Tam může uplatnit své mzdové nároky. Ovšem pod jednou podmínkou: musí sám nebo s dalšími zaměstnanci podat u příslušného krajského soudu na zaměstnavatele návrh na prohlášení konkurzu. Pokud tak již samozřejmě neučinil sám zaměstnavatel. Ten je podle zákona v platební neschopnosti, když dluží mzdy i v den následujícím po datu, kdy byl na něj podán návrh na konkurz.
Ale ani pokud dodrží zaměstnanec všechny podmínky (podle zákona č. 118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele), nedostane od úřadu práce všechno, co mu náleží. "Rozsah mzdových nároků je totiž omezen zákonem," vysvětluje Kateřina Prejdová z ministerstva práce a sociálních věcí.
Každý zvlášť a písemně
Někteří zaměstnanci nejsou zvyklí se o sebe postarat sami, a tak pasivně čekají, až něco svým jménem udělají odbory. Ty je však mohou zastupovat při platební
Zaměstnavatel nám nevyplatil mzdu! Jak řešit tento problém radí právník Libor Hůla. |
Ovšem pokud trvaly do dne, kdy byl podán návrh na prohlášení konkurzu nebo skončily v takzvaném rozhodném období. To je šest měsíců předtím, v němž byl podán návrh na prohlášení konkurzu. Příklad: Návrh byl podán 13. 6. 2001, rozhodné období je tedy od 1. 12. 2000 do 31. 5. 2001. Proti rozhodnutí úřadu práce se zaměstnanec může odvolat na ministerstvo práce a sociálních věcí. Nesplacené mzdy za měsíce předcházející rozhodnému období lze vymáhat jako věřitel v konkurzním řízení.
Co a kolik může úřad práce vyplatit?
Jak postupovat, když chcete získat alespoň nějakou výplatu? |
* Pokud zaměstnavatel nevyplácí zaměstnanci mzdu, může se pracovník obrátit na úřad práce (ÚP) a požádat o výplatu mzdových nároků, jejichž výše je omezena zákonem. * Podmínkou nárokování je, že je u příslušného krajského soudu na zaměstnavatele podán návrh na prohlášení konkurzu. Návrh může zaměstnanec podat sám. * Soud musí konkurz neprodleně oznámit ÚP. Ten pak oznámení vyvěsí na své úřední desce, bude i na jeho webových stránkách. * Poté může zaměstnanec přijít na kterýkoli ÚP, kde si podá žádost o výplatu náhrady mzdy (dostane formulář), ovšem nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy úřad práce oznámení o konkurzu zveřejnil. Výplatu mzdových nároků je možné uplatnit u téhož zaměstnavatele pouze jednou za tři roky. * V momentě, kdy se na ÚP dostaví první zaměstnanec, vyzve úřad zaměstnavatele, aby mu předložil seznam dlužných mzdových nároků, a to nejpozději do 14 dnů. * Poté, co seznam dostane, ÚP porovná a posoudí údaje zaměstnance a zaměstnavatele. V případě shody musí do 10 dnů oznámit poškozenému zaměstnanci, jak mu budou peníze vyplaceny (na účet, složenkou). |
Když se zaměstnavatel takzvaně vypaří a nechá zaměstnance svému osudu, mají alespoň nárok na výplatu ve výši minimální mzdy, a to také nejvýše za tři měsíce.
Úřad práce, který zaměstnancům dlužné částky vyplatí, bude pak svoji pohledávku uplatňovat přímo u zaměstnavatele.
Dokdy je čas na uplatnění nároků
Uplatnit své nároky mohou zaměstnanci do tří měsíců ode dne, kdy úřad práce zveřejnil na úřední desce informace o jejich zaměstnavateli, na kterého byl podán návrh na prohlášení konkurzu. Když zaměstnanec své nároky z různých důvodů neuplatní v dané lhůtě, může zkusit soudní cestu. Ta však bývá zdlouhavá. "Pokud marně očekáváte písemnost od soudu ohledně své situace, můžete se na soud dostavit a nahlédnout do spisu o konkurzu na vašeho zaměstnavatele," radí advokát Aleš Růžička. "Číslo spisu se dozvíte na podatelně soudu. Zde zjistíte, v jaké fázi se věc nachází, zda byl již jmenován správce konkurzní podstaty a podobně."
Správce by měl být uveden také v aktuálním výpisu z obchodního rejstříku zaměstnavatele. S žádostí o informace ohledně průběhu konkurzu se lze obrátit přímo na něj.