Poradenská společnost Capgemini zveřejnila výsledky studie, která se již popáté zabývala stupněm implementace elektronických služeb ve veřejném sektoru vyspělých evropských zemí. Zkoumala rozsah veřejných služeb, které jsou občanům a podnikatelským subjektům ve vybraných zemích poskytovány on-line (jde o tzv. eGovernment). Do výzkumu, který je součástí programu eEurope Evropské komise, byly zahrnuty „staré“ i „nové“ země EU plus Norsko, Island a Švýcarsko.
Jak si tyto státy stojí a jak si vede konkrétně Česká republika? V roce 2004 bylo ve sledovaných zemích poskytováno 40 % veřejných služeb zcela on-line. Mezi novými členy EU se ovšem jedná o 29 procent, zatímco u původní patnáctky o 46 procent veřejných služeb. Tempo rozvoje se přitom oproti minulým rokům snížilo, a to nejen díky zahrnutí nových členských zemí.
Podnikatelské subjekty jsou na tom lépe než občané (celkově 58 % versus 27 %). V nové desítce EU, která zahrnuje i ČR, je občanům on-line přístupno pouhých dvacet procent veřejných služeb (EU15 = 31%).
Česká republika se přitom v počtu dostupných on-line veřejných služeb z 28 sledovaných zemí umístila na 22. místě. Žebříček vede Švédsko v těsném závěsu s Rakouskem. Nové členské země jej naopak uzavírají; výjimku tvoří jen Estonsko na osmém místě.
 |
Hledáte formuláře daňového přiznání či materiály pro správu sociálního zabezpečení? To vše spolu s našimi radami a tipy naleznete ZDE. |
Výzkum byl zaměřen na 20 veřejných služeb s různou mírou integrace elektronických služeb – od poskytování informací až po plně elektronické veřejné služby. Identifikovány byly přitom čtyři klíčové nadskupiny: služby generující příjmy (především agenda spojená s daněmi a příspěvky na sociální zabezpečení), registrační služby (narození, sňatky atd.), povolení a licence (vydání ŽL, stavebního povolení apod.) a ostatní veřejné služby (např. provoz veřejných knihoven).
Úroveň sofistikovanosti veřejných služeb činila v loňském roce 65 procent (EU10 = 53%; EU15 = 72%). Sofistikovanost byla přitom měřena na základě čtyř stupňů vývoje (informace: 25-50%, formuláře ke stažení: 50-75%, interaktivní elektronické formuláře: 75-100%, celý proces vyřizován elektronicky: 100%).
Výzkum odhalil drtivé rezervy u všech zemí, největší u nových členů. Jaké jsou pozitivní příklady? Uveďme alespoň dva. Ve Francii a Švédsku lze uskutečnit registraci automobilu on-line. V Německu jsou účastníci povinného zdravotního pojištění povinni při návštěvě lékaře používat čipovou kartu; občané tak nemusí vyplňovat žádné formuláře.
 |
Chcete si spočítat, kolik potřebujete na spokojený důchod? Klikněte ZDE. |
Chcete vědět, jaké jsou vaše znalosti v oblasti osobních financí?Otestujte se ZDE |
Jak je to u nás? Jmenujme nejdůležitější počiny státu v této oblasti. Česká správa sociálního zabezpečení zprovoznila službu důchodového pojištění, která umožňuje elektronické zasílání Evidenčních listů důchodového pojištění platných od 1.1. 2004. Česká daňová správa umožňuje daňovým subjektům podávat v elektronické podobě daňové přiznání z příjmu fyzických i právnických osob, přiznání k dani z přidané hodnoty, dani silniční, dani z nemovitostí či oznámení o nezdaněných vyplacených částkách fyzickým osobám.
Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejňuje formuláře žádostí, dokladů a potvrzení, nutných k přiznání dávek Státní sociální podpory. Veřejnému ochránci práv je možné podat podnět prostřednictvím elektronického formuláře. Ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo na svých stránkách formuláře pro zápis do obchodního rejstříku a pro potřebu soudní spolupráce v civilních věcech v rámci EU, pracuje se na systému elektronické registrace obchodních společností. Prostor pro rozšíření a vylepšení služeb on-line je stále značný.
Co si myslíte o elektronických službách ve státní správě? Ve které oblasti byste pokrok uvítali nejvíce? Napište nám, těšíme se na vaše názory a zkušenosti.
