Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Západ se do Česka nehrne

  10:00aktualizováno  10:00
Od vstupu země do EU se lidé v Česku nejvíce zajímají o práci ve Velké Británii a Irsku. České zprostředkovatelny práce však mimořádně zvýšený zájem pracovníků z jiných zemí EU nezaznamenaly. Pro Slováky se Česko stává přestupní stanicí na cestě do západní Evropy a ze Západu přicházejí pracovníci jen výjimečně.

Vstup bez omezení na domovský pracovní trh umožňují ze zemí Evropské unie Čechům jen Irsko, Velká Británie, Švédsko a všechny přistupující země jako například Slovensko, Polsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko a další. Ostatní státy unie se obávají přílivu levných pracovních sil, a tak na ochranu svých národních trhů práce uplatňují právo takzvaného přechodného období.

Česko omezení tohoto období prozatím nevyužívá. Ale může tak učinit, pokud bude přílivem prácechtivých cizinců ohrožena například určitá profese nebo region. "Složitější to bude jen v případě, že budeme chtít zavést přechodné období vůči některému novému členovi Evropské unie - třeba Slovensku či Polsku a podobně," říká Kateřina Prejdová, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí. "Pokud totiž k takovému státu nikdo jiný kromě nás toto právo neuplatňuje, musíme požádat o posouzení nutnosti omezení Evropskou komisi," dodává.

Cizinci odcházejí z vyšších pozic

Občané EU a jejich rodinní příslušníci nepotřebují na českém trhu práce stejně jako domácí pracovníci žádné povolení k zaměstnání. "Zájem uchazečů o práci v Česku se po vstupu do EU mírně zvýšil, ale nejde o nijak rapidní tendenci," říká ředitelka personální agentury May Consulting Lucie Bayer. Český trh práce podle ní není připraven cizincům nabídnout odpovídající platové podmínky. Navíc zde působí i jazyková bariéra a jistá nedůvěra Čechů k cizincům. "U uchazečů z nově přistupujících zemí pociťujeme nárůst jen v případě slovenských občanů, protože většina pracovní síly z východních zemí přistupujících k EU míří více na západ za lépe placenou prací," vysvětluje.

Řekněte si v práci o maximum. Čtěte ZDE.

Katarína Smrčeková z poradenské společnosti Hay Group připomíná zkušenost Portugalska po vstupu do EU. Ani tam se nedočkali zvýšeného zájmu cizinců o práci. "Ve střední Evropě je ochota stěhovat se za prací navíc obecně malá, aktivnější jsou snad jen Poláci," podotýká Smrčeková. Podle Milana Hoidara ze společnosti specializující se na výběr top manažerů dochází v současnosti spíše k tomu, že z Česka odcházejí cizinci, kteří sem byli posláni počátkem devadesátých let svou mateřskou firmou. Postupně je nahradili domácí nástupci. Na druhou stranu je stále více pravidlem, že namáhavou a špatně placenou práci, kterou zdejší lidé odmítají, zastávají zájemci ze zemí na východ od České republiky.

Kariéra ustupuje osobnímu zájmu

"O práci v Česku mají obecně zájem zaměstnanci přicházející ze staré EU spíše z rodinných důvodů," říká Lucie Bayer. Buď muže láká pověst rozumně emancipovaných českých žen a chtějí se zde oženit, nebo podlehli naléhání své české manželky, která se chce vrátit domů. "Dnes se stále více objevují případy, kdy cizinci mají ne kariérní, ale osobní zájem pracovat v Česku," potvrzuje Barbora Tomšovská ze společnosti Wrightson Urquhart. "Podle registrací v naší databázi se zajímají hlavně o práci na různých úrovních managementu v mezinárodních společnostech, kde také mohou snadněji překonat počáteční problémy s jazykovou bariérou," dodává.

Názory na dlouhodobý pobyt cizinců v Česku (%)
Neměli vůbec mít možnost 16,8 %
Měli by mít možnost za určitých podmínek 72,9 %
Měli by mít možnost bez omezení 5,5 %
Neví 4,7 %
Francouz Olivier Bauduin pracoval v Česku jako ředitel vydavatelství, v současnosti rozvíjí vlastní společnost. " Je pro mne velkou profesní i osobní výzvou žít a pracovat v Česku. Také je velmi inspirující být v procesu změn na zdejším trhu, i když mé zkušenosti nebyly a nejsou vždy jen pozitivní," tvrdí. Podle jeho slov ho baví sledovat a překonávat rozdíly v kulturních zvyklostech mezi Čechy a Francouzi.

Když cizinec práci v Česku ztratí

  • Nárok na podporu má občan členského státu EU pouze v zemi, kde byl naposledy zaměstnán. Aby ji získal, musí mít za uplynulé tři roky odpracováno ve státech unie nejméně 12 měsíců.
  • Doby jednotlivých zaměstnání se v rámci EU sčítají. Pokud občan jiného státu unie vyhoví všem zákonným podmínkám, získá podporu bez ohledu na to, jak dlouho v Česku pracoval.
  • Osoby pobírající dávky v nezaměstnanosti mohou odejít hledat práci i do jiných členských států. Musí však nejprve čtyři týdny hledat práci v zemi, kde ji ztratily. Pak mohou odejít s tím, že mají nárok na dávky z této země maximálně ještě tři měsíce.

Zdroj: MPSV


Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Zajímavá povolání: disciplína je základ, říká profesionální sázkař

Můžou pracovat z domova, a přitom si za pár minut vydělat statisíce. Ale taky zažívají hodiny mučivého stresu, nejistoty, padají do dluhů a depresí. Práce snů,...  celý článek

Ilustrační snímek
Ode dneška až do penze. Zážitky mladých a rady, jak přežít první práci

Je to šok. Jeden den sedíte ve školní lavici, druhý za pracovním stolem. Ve zcela novém světě. Musíte si zvyknout na pravidla, zodpovědnost, stereotypní režim...  celý článek

Ilustrační snímek
Srovnání: kdy má podnikatel zůstat OSVČ a kdy se mu vyplatí společnost

Asociace malých a středních podniků a živnostníků srovnala z právního a daňového pohledu, co je pro podnikatele výhodnější - zda nést titul osoby samostatně...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Volební preference STEM: ANO posiluje, podpora ČSSD spadla pod 10 %
Volební preference STEM: ANO posiluje, podpora ČSSD spadla pod 10 %

Necelý týden před volbami dál posilují preference hnutí ANO. Raketový nárůst zaznamenala SPD. Rostou také Piráti. Naopa... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.