Šedesátiletý Pavel se sice vydal na běžný nákup, na který má ve zvyku jezdit každý čtvrtek odpoledne, tentokrát si však do kufru auta připravil o jednu krabici navíc. Proč? Naplánoval si nakoupit některé potraviny a jiné zboží do zásoby.
„Mám stále v živé paměti léto 68. To mě v pět hodin ráno babička probudila a v Nespekách jsme s kárkou vyrazili stát frontu před místní konzum, která už měla více jak deset metrů. Kolem 11. hodiny dopolední už byly všechny regály zcela prázdné,“ vypráví Pavel, jaká zkušenost ho k nákupu zásob vlastně přivedla.
Epidemie koronaviru |
Podle něj je mu jasné, že dnes je situace jiná. Ale větší nákup si přesto pro jistotu a svůj klid udělá. „Pitnou vodu, luštěniny, olej, mouku, paštiky, nějakou tu konzervu, zubní pastu, šampon a samozřejmě toaletní papír,“ vysvětluje.
V nákupním košíku má také vodu, protože, jak říká, bez jídla člověk vydrží i několik dní, u vody to ale neplatí.
„Balíky a barely s pitnou vodou jsem umístil na tmavé chladnější místo v domě. V obchodě jsem pak pro koupil tu vodu nejběžnější a nejlevnější pitnou vodu. Dvoulitrové balení mně nestálo více než deset korun,“ upřesňuje.
Děti už má dospělé, a tak ho nákup zásob nevyšel na více než 1 500 korun. Pokud by byly ještě malé, pak by podle jeho slov musel určitě sáhnout do svých bočních rezerv. Což se podle něj i několikrát v minulosti stalo.
Finanční rezerva a předcházení panice
Z Pavlova příběhu vyplývá, že koronavirus Covid-19 může mimo zdraví významně zasáhnout i rozpočty českých domácností. Nejvíce pak těch, které nemají dostatečnou provozní finanční rezervu, která by podle odborníků měla být minimálně v takové výši, aby s ní domácnost byla schopna pokrýt tříměsíční výpadek příjmu. Právě taková rezerva totiž dokáže v pohodě pokrýt i výpadek příjmu v případě nařízené dvoutýdenní karantény, či zvýšených výdajů na nákup potravin do zásoby, nebo takzvaně na horší časy.
„To, jak domácnosti tvoří svou finanční rezervu, se může docela dobře ukázat při vzniku nepředvídatelných událostí, jež si vyžadují mimořádný a neplánovaný finanční výdaj,“ říká finanční poradce skupiny Partners Vladimír Weiss s dovětkem, že by ale rozhodně nechtěl v souvislosti s koronavirem způsobovat paniku.
Podobně to v případě odpovědného přístupu a nešíření paniky vidí i předsedkyně sněmovního zdravotnického výboru Věra Adámková: „V případě koronaviru rozhodně není na místě, aby lidé vykupovali bezhlavě potraviny,“ říká.
Zabezpečte svou rodinu proti nepřízni osudu. Poradíme vám, jak. |
I když, jak říká, je vůči médiím obezřetná, v případě koronaviru jim prý ale musí poděkovat. „Myslím, že v tomto případě odvádějí dobrou práci, neuvádějí případy, které nejsou pravda, nepodněcují k panice. Informovanost je dobrá. To je velice důležité, protože v momentě, když by se média nechovala zodpovědně, mohou při situaci, jaká nyní je, způsobit mnoho škod,“ upřesňuje.
Na druhé straně informace ještě nikoho nezabily. Každý má svůj rozum. A proto není od věci si i rozebrat, když už se někdo rozhodne pro vytvoření zásoby na horší časy, jak postupovat. A kolik si na ní připravit peněz.
Co za potraviny nakoupit na horší časy
Podle odborníků vybavit jednu domácnost o dvou dospělých a dvou dětech školou povinných na několik dní při výše uvedeném nákupu nestojí více než dva až tři tisíce korun. A to už z toho důvodu, že se kupují především levnější a dlouhotrvající potraviny a dále už jen drobnější zboží. Potraviny přitom mohou v úsporné formě zásob vyjít zhruba na dva tisíce korun.
Základní výbava by se měla skládat z několika hlavních skupin. A těmi jsou voda, potraviny, léky a hygienické prostředky. Domácnosti by se podle odborníků měly zaměřit především na potraviny s delší dobou trvanlivosti, a na ty, které mohou ve své domácnosti skladovat. V tomto ohledu aktuální praxe ukázala, že hitem jsou fazole, hrách, čočka, kuskus, cizrna, sója, ale třeba i bulgur. Důvodů je více. Luštěniny patří za prvé k levným dobře skladovatelným potravinám a za další jsou díky vysokému obsahu bílkovin a vitaminů B výživově hodnotné.
Dalšími potravinami, které jsou vhodné nakoupit na „horší časy“ jsou mouka, cukr, sůl, těstoviny, rýže a olej. Vhodné jsou i máslové sušenky, sušené ovoce, oříšky a čokoláda. Do košíku je dobré dát i několik konzerv ať už masových nebo zeleninových, polévky v sáčku a v neposlední řadě nakládané a kysané zelí. Kysané zelí se i dobře skladuje a v nedobrých časech zajistí konzumentovi dostatečné množství vitaminu C.
Odborníci dále uvádí, že pro čtyřčlennou rodinu by mělo stačit za předpokladu úsporného nakládání s ní zhruba deset litrů pitné vody na den. V případě potravin pak dodávají, že pro jejich uskladnění je dobré si obstarat krabici z pevného kartonu. Tu stejně jako balíky s vodou uložit na tmavší, suché místo.
Základní léky a zdravotnický materiál
Výjimečné situace by měly domácnosti přivést i ke kontrole domácí lékárničky. Standardní výbavou domácí lékárničky měly být léky na bolest, horečku, průjem, sirupy či kapky na kašel, teploměry, hojící a regenerační mastě a domácnosti s dětmi pak i prostředky snižující horečku a bolest pro děti.
Nezbytnou součástí je pak dezinfekce v jakékoliv formě. Domácnosti by si měly navýšit i zásobu mýdel, jednorázových kapesníků, toaletních potřeb, zubní pasty, zubních kartáčků a věcí pro osobní hygienu. Výdaje na základní hygienické a toaletní potřeby vyjdou kolem 500 až 1 000 korun v závislosti na preferované značce.
Cítit se bezpečněji
Z výše uvedeného je zřejmé, že zásoby na horší časy v závislosti na velikost domácnosti vyjdou maximálně do pěti tisíc korun. Ty by podle Vladimíra Weisse měla zvládnout naráz vydat většina českých domácností. A čerpat peníze by měla právě z provozní finanční rezervy.
„Tu doporučuji mít uloženou na spořicím účtu k běžnému účtu. To proto, aby ji bylo možné kdykoli a bez sankcí vybrat a použít, případně i doma. To platí samozřejmě pro nižší částky, ne vysoké obnosy,“ vysvětluje.
Krátkodobá finanční rezerva má podle Weisse posloužit jak na úhradu například nenadálých výdajů či drobných výpadků příjmu, tak v případě nenadálé a třeba i vypjaté situace. „Krátkodobá finanční rezerva pomáhá lidem pokrýt jak nečekané výdaje, ale je i velkou psychickou oporou v napjatých situacích,“ vysvětluje.
A podobně to vidí i Pavel z Tábora: „Luštěnin jsem si nakoupil více. Prostě do rezervy a také pro moje klidné spaní. A když je v následujících týdnech nevyužiji, je to jen dobře. Využiji je kdykoliv jindy, máme je doma rádi. A navíc jejich doba spotřeby uvedená na obalu je bezmála dva roky.“