Každý účastník řízení, bez ohledu na to, zda je žalobcem nebo žalovaným, se může dát v řízení zastupovat zástupcem, kterého si zvolí. Zástupci musí udělit plnou moc. Tu lze udělit písemně i do soudního protokolu. Je-li plná moc udělena písemně, nemusí být podpisy úředně ověřeny.
V případě, že je udělována do protokolu, je třeba, aby se účastník i zástupce dostavili k soudnímu jednání, při kterém účastník výslovně prohlásí, že uděluje plnou moc pro řízení svému zástupci, a ten musí do protokolu stvrdit, že ji přijímá. Zplnomocnit lze pro celé řízení anebo jen pro určité úkony.
Znamená to, že zástupce může být pověřen například pouze podáním žaloby nebo podáním odvolání a další úkony si již bude účastník vyřizovat sám. Záleží vždy na rozhodnutí účastníka, zda si zvolí zástupce pro celé řízení nebo pro jeho část. Důvodů pro udělení plné moci jen k některému právnímu úkonu může být celá řada.
Nejčastěji jde o důvody ekonomické, kdy účastník využije jen odborných znalostí zástupce k sepsání určitého podání třeba žaloby či odvolání. Může se jednat i o situaci, kdy účastník bydlí poměrně daleko od místa, kde bude soudní řízení probíhat a kdy by náklady spojené s dojížděním zástupce byly příliš vysoké.
V největším počtu případů bývají zástupci advokáti nebo právníci, kteří jsou zároveň zaměstnanci účastníka. Je možné dát se zastoupit i kýmkoliv jiným, třeba svým příbuzným i známým. Podmínkou je, aby zástupce byl způsobilý k právním úkonům. Takovýto zástupce se nazývá obecným zmocněncem.
Soud může rozhodnout, že zastoupení obecným zmocněncem nepřipustí, jestliže zástupce zřejmě není způsobilý k řádnému zastupování anebo jestliže jako zástupce vystupuje v různých věcech opětovně. Ve druhém případě jde o osoby, které nejsou advokáty, a zastupováním si přivydělávají.
Soud tuto skutečnost zjistí z množství soudních sporů, kde dotyční vystupují jako obecní zmocněnci. Důvodem pro nepřipuštění může být i nezpůsobilost k řádnému zastupování. K tomu je třeba mít určité právnické znalosti, samotný dokonalý přednes nebo poutavost projevu pro posluchače ještě nestačí.
V případě, že je udělována do protokolu, je třeba, aby se účastník i zástupce dostavili k soudnímu jednání, při kterém účastník výslovně prohlásí, že uděluje plnou moc pro řízení svému zástupci, a ten musí do protokolu stvrdit, že ji přijímá. Zplnomocnit lze pro celé řízení anebo jen pro určité úkony.
Znamená to, že zástupce může být pověřen například pouze podáním žaloby nebo podáním odvolání a další úkony si již bude účastník vyřizovat sám. Záleží vždy na rozhodnutí účastníka, zda si zvolí zástupce pro celé řízení nebo pro jeho část. Důvodů pro udělení plné moci jen k některému právnímu úkonu může být celá řada.
Nejčastěji jde o důvody ekonomické, kdy účastník využije jen odborných znalostí zástupce k sepsání určitého podání třeba žaloby či odvolání. Může se jednat i o situaci, kdy účastník bydlí poměrně daleko od místa, kde bude soudní řízení probíhat a kdy by náklady spojené s dojížděním zástupce byly příliš vysoké.
V největším počtu případů bývají zástupci advokáti nebo právníci, kteří jsou zároveň zaměstnanci účastníka. Je možné dát se zastoupit i kýmkoliv jiným, třeba svým příbuzným i známým. Podmínkou je, aby zástupce byl způsobilý k právním úkonům. Takovýto zástupce se nazývá obecným zmocněncem.
Soud může rozhodnout, že zastoupení obecným zmocněncem nepřipustí, jestliže zástupce zřejmě není způsobilý k řádnému zastupování anebo jestliže jako zástupce vystupuje v různých věcech opětovně. Ve druhém případě jde o osoby, které nejsou advokáty, a zastupováním si přivydělávají.
Soud tuto skutečnost zjistí z množství soudních sporů, kde dotyční vystupují jako obecní zmocněnci. Důvodem pro nepřipuštění může být i nezpůsobilost k řádnému zastupování. K tomu je třeba mít určité právnické znalosti, samotný dokonalý přednes nebo poutavost projevu pro posluchače ještě nestačí.
