Odkázal jí celý majetek, nedostala ale nic. Kdy (ne)dědí družka?

Závětí ovlivníte, co bude s majetkem po vaší smrti. Pokud má ovšem závěť nějaké věcné či formální chyby, může se ukázat, že je neplatná. Kdo v takovém případě dědí a kdy dědí nesezdaní partneři, vysvětluje na modelovém příkladu advokát Pavel Strnad.

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Pan Roland je úspěšný podnikatel. Žije se svou partnerkou Sabinou a jejich dvěma dětmi, osmiletým Aloisem a pětiletou Žofií. K tomu má pan Roland ještě jedno již zletilé dítě z předchozího vztahu. Se Servácem ale neudržuje žádné styky a Sabina o jeho existenci ani neví.

Svůj majetek ovšem Roland nepovažuje zrovna za zanedbatelný, navíc nechtěl dopustit, aby Sabina a děti po jeho smrti přišly o dům, proto se rozhodl sepsat doma sám závěť. Napsal ji na počítači, vytiskl, podepsal a uložil do trezoru. Vše odkázal družce.

Po jeho smrti se závěť našla a Sabina ji předala notáři, který byl pověřen řízením o pozůstalosti. Jenže ten závěť shledal neplatnou.

Pavel Strnad

• Absolvoval právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně.
• Studoval na Universitá La Sapienza v Římě a The John Marshall Law School v Chicagu.
• Je vedoucím advokátem a zakladatelem AK Polverini Strnad.
• Specializuje se na právo nemovitostí včetně bankovního financování a insolvenčního práva.
• Spolupracuje se společností Právní Ochrana Majetku – P.O.M. s.r.o.

Závěť sice můžete sepsat sami doma, zákon ale určuje přesné náležitosti, přitom rozlišuje závěť holografickou a alografickou. „Holografická závěť je závěť napsaná vlastní rukou zůstavitele, alografická závěť může být sepsána i jinak, například na počítači a poté vytištěna, pak ale kromě podpisu zůstavitele musí obsahovat i podpisy dvou svědků,“ vysvětluje advokát Pavel Strnad.

Svědek nesmí být na závěti zainteresován, nemůže mu být závětí nic odkazováno, nemůže být zákonným dědicem, zaměstnancem dědiců ani osobou dědicům blízkou. Zůstavitel musí před svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že dokument obsahuje jeho poslední vůli.

A z pohledu zákona měla Rolandova závěť ještě jeden závažný nedostatek. Děti jsou totiž tzv. nepominutelnými dědici, vždy mají právo na alespoň nějakou část z hodnoty dědictví a toto právo nelze zkrátit. Nezletilému nepominutelnému dědici má být zůstaveno alespoň tolik, kolik činí ¾ jeho zákonného dědického podílu, zletilému nepominutelnému dědici pak alespoň tolik, kolik činí ¼ jeho zákonného dědického podílu. Pokud tomu závěť odporuje, mají tito dědicové právo na odpovídající částku v penězích.

Pokud je závěť neplatná, dědí se podle zákona

Závěť má přednost před děděním ze zákona. Jestliže ale zůstavitel závěť nesepíše nebo je shledána neplatnou, jako se to stalo v Rolandově případě, nastupuje dědění podle pravidel dědické posloupnosti. Zákon v těchto pravidlech stanoví, kdo a jakým způsobem si rozdělí pozůstalost. Jako první na řadu přicházejí děti a manžel/ka, každý dědí stejným dílem.

A kdy dědí nesezdaní partneři? Zjednodušeně řečeno, pokud nejsou děti. „Jestliže není možné rozdělit pozůstalost podle 1. třídy dědiců, tedy pokud nedědí zůstavitelovy děti, pak podle 2. třídy dědí manžel/ka, zůstavitelovy rodiče a osoby s ním spolužijící, typicky druh, družka,“ objasňuje advokát.

Můžu vybírat peníze z manželova účtu, když dědictví není vypořádáno?

Rolandova přání určená závětí nemohla být vyslyšena. Manželku neměl, žil pouze s dlouholetou partnerkou Sabinou. Veškerý jeho majetek tedy připadl jeho třem dětem, mezi které byl rozdělen rovným dílem. Sama Sabina po jeho smrti zůstala bez prostředků, neboť s ní jako s dědicem zákon (má-li zůstavitel děti) nepočítá.