Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Závist jako národní sport

aktualizováno 
Pokaždé, když se na školení zeptám, co narušuje vztahy na pracovišti, slyším, že je to závist. Závist je přitom uváděna jako typická česká vlastnost. Co to závist je? Jak vzniká a proč závidí i slušní lidé?
Každý, kdo má pošramocené sebevědomí, je odsouzen k závisti.

Každý, kdo má pošramocené sebevědomí, je odsouzen k závisti. | foto: Profimedia.cz

Radovat se z úspěchu druhých
Je jasné, že vždycky ve vašem okolí najdete úspěšné lidi. Budou bohatší, budou mít rychlejší kariérový postup nebo budou prostě atraktivnější. Jenže to ještě samo o sobě není důvodem k závisti. Závist to probudí ve chvíli, kdy budete mít pocit, že je to nespravedlivé.

A tady je zřejmě zakopaný pes. Ve společnosti jsou hluboko zakořeněné stereotypy hodnocení. Je-li někdo bohatý, pak jistě krade. Je-li někdo úspěšný, tak jistě podlézá a dělá podrazy. Je-li někdo atraktivní (zvláště žena), pak všechny své úspěchy získal přes postel.

Proti takovým stereotypům je třeba bojovat. Je to však těžké. Bulvární média takový svět ukazují. Každou špatnost propírají s úchylným zalíbením ze všech stran a trpělivou práci a um považují za nudnou a nezajímavou věc.

Vzpomínám si na nedávný zážitek. Bára Špotáková hodila světový rekord. To je úspěch, ke kterému se musela propracovat tisíci hodinami tréninku. Určitě musela sama mnohokrát prožít smutek z neúspěchu, musela investovat obrovské množství energie a odříkání. Ani bulvární tisk takovou zprávu nemohl pominout, ale titulek hlásal jako nejdůležitější informaci výši prémie.

Pokud nechcete podléhat stereotypům, dejte si práci s přemýšlením. Nepodléhejte tomu, co vám někdo podsouvá. Naučte se oceňovat, když se někomu něco podaří.

Závist jako projev pocitu méněcennosti

Závist má ovšem svůj druhý a možná důležitější zdroj.

Vlastní sebehodnocení. Představte si, že máte o sobě dobré mínění. Myslíte si, že jste šikovní a úspěšní. Zkrátka víte, že máte to, co si zasloužíte. Využili jste maximum z toho, co vám život nabídl. Tak proč byste záviděli. Lidé, kteří mají o sobě dobré mínění, kteří jsou si sami sebou jistí, netrpí závistí. Nepotřebují ostatní pomlouvat, aby sami povyrostli.

A teď si představte situaci opačnou. Sami sobě vyčítáte, že jste neúspěšní, že nejste bohatí, že nejste atraktivní. Tuhle negaci potřebujte někam nasměrovat. Od toho už je jen krůček k závisti. K "užírání se" úspěchem druhých.

Zdálo by se tedy, že každý, kdo má pošramocené sebevědomí, je odsouzen k závisti. Naštěstí je tu cesta. Vynikající psycholog Daniel Goleman ukazuje ve své teorii emoční inteligence, že nemusíte být otroky negativních impulzů. Stačí si uvědomit, kde se emoce bere. Naštve vás například, že kolega byl pověřen vedením projektového týmu. Měli byste chuť začít závidět. Jenže pokud použijete Golemanovu techniku sebeuvědomění,

Řeknete si:

Cítím se špatně, protože se stal šéfem projektu on, nebo se cítím špatně, protože jsem se nestal vedoucím já? Místo závisti vás to pak bude "jen" mrzet. A dokonce jste v takovém stavu schopni kolegovi upřímně poblahopřát.

Závist jako životní styl
Před několika lety jsem viděl billboard s nepříjemně se tvářícím mužem. Teprve po několikerém přečtení jsem pochopil sdělení. Půjčte si peníze, kupte si nové auto a takhle naštvaně a závistivě se bude tvářit váš soused. Šokovalo mě, že by pro někoho mohla být motivací pro koupi auta závist souseda. Potom jsem si však vybavil několik filmů, kde se toto téma objevuje. A i česká přísloví na to pamatují a upozorňují, že chcíplá koza souseda může potěšit.

Sám většinou bojuji proti zobecňování, ale v případě závisti mám pocit, že to je skutečně tak trochu národní sport. Pokud chcete něco takového změnit, potřebujete systém OPD. To znamená ostrůvky pozitivní deviace. Jinými slovy dostatek lidí, kteří závidět nebudou. Pak se snad i národ poučí.

Text je ukázkou z připravované knihy psychologa Tomáše Vašáka s názvem Jak se nezbláznit. Další díly najdete každý čtvrtek v této příloze.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Kdy se za výuku cizích jazyků na pracovišti vyhazují peníze bez efektu

„Investice do vědění nesou nejvyšší úrok,“ prohlásil kdysi Benjamin Franklin. Možnost studia jazyků je pracovní benefit, který se každému zhodnotí. Jenomže ne...  celý článek

Ilustrační snímek
V cizině pracují tisíce Čechů. Jak musí řešit daně, odvody a penzi

Stále více Čechů odjíždí za prací do zahraničí. Jsou to lékaři, úspěšní manažeři, čerství absolventi, ale i řemeslníci, dělníci a lidé využívající sezonní...  celý článek

Jakub Pok založil v roce 2009 Školu paměti, kde nyní působí jako lektor....
Umí naučit lidi, jak vylepšovat paměť. A mají s tím obrovský úspěch

Manželé Jakub a Lucie Pokovi se seznámili během studií a už deset let je spojuje i úspěšné podnikání. Do jejich Školy paměti se hlásí stovky lidí a Jakub dnes...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Jedna hloupá otázka: Na co budou vlastně jezdit miliony elektromobilů?
Jedna hloupá otázka: Na co budou vlastně jezdit miliony elektromobilů?

Tak se stále více zdá, že o osudu elektromobility nebude rozhodovat spotřebitel přímo, ale přes své volené zástupce. Ji... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.