Všichni víme, že založit si běžný účet v zahraničí není žádný velký problém. Nedá se samozřejmě říct, že by se k tomuto kroku uchýlil velký počet našich občanů, avšak jejich počet bude s prohlubující se integrací pravděpodobně narůstat. Při přibližně shodné úrovni úrokových sazeb u nás a v Evropské unii nemá zřizování kont (včetně ostatních depozitních produktů) žádný racionální ekonomický důvod.
Na zřizování kont či investování do úrokových instrumentů v ostatních členských zemích se velké peníze sice vydělat nedají, avšak samotné úroky ze zahraničí mají jedno velké „ale“, které se Bruselu nelíbí. Není divu, protože státním pokladnám v takových případech velmi často utíkají peníze.
Úrokové výnosy nerezidentů jsou zatím nezdaněny, střadatelé unikají
Od 1. června 2004 jsou občané EU, kteří cestují na přechodnou dobu do jiné země EU, vybavováni Evropským průkazem zdravotního pojištění.
Chodíte neradi do práce? Ale to jste spíš výjimka. Většinu lidí v Česku totiž podle průzkumu jejich práce baví.
Testem prošlo celkem třináct chlazených hotových jídel osmi výrobců, které redakce nakoupila v pražských hypermarktech.
Podíváme-li se na jakýkoli výpis z běžného účtu vedeného u tuzemské banky, pak máme dopad zdanění našich vlastních úspor jako na dlani. Banka nám nejprve vyčíslí hrubý úrok a následně jej krátí srážkovou daní (ta činí patnáct procent) a rozdíl připisuje v podobě čistého úroku k zůstatku našeho účtu. Většinou si toho ani nevšimneme, neboť při existenci mizivého úročení běžných účtů jde ve většině případů o korunové či desetikorunové srážky. Ale pozor! Úrokové příjmy nemáme pouze z běžných účtů. Tento daňový režim se totiž týká i dalších depozitních produktů, kde mají poplatníci uloženo již více peněz.
Podstatný na výše uvedeném tvrzení je fakt, že v řadě států bývají úrokové výnosy daňových nerezidentů osvobozeny od daně. Banka těmto střadatelům připsané úroky nedaní a očekává se, že vkladatel připsané úroky ze zahraničí přihlásí ve své zemi a v příslušném daňovém režimu je také zdaní. Realita je ovšem taková, že střadatelé sobě příslušné berní úřady neinformují - a tím pádem není co zdanit. Připsané hrubé úrokové příjmy jsou tedy v takovém případě i příjmy čistými. A protože jde úhrnem o velké peníze, tak Brusel se proti úniku daňových příjmů brání.
|
Pozn. autora: Za daňového rezidenta považuje zákon o daních z příjmů takovou osobu, která má na území ČR bydliště nebo se zde obvykle zdržuje. Pokud se poplatník v ČR pouze obvykle zdržuje, pak by zde měl ročně trávit přinejmenším 183 dní. Skupina daňových nerezidentů je vymezena negativně – to znamená, že jde o poplatníky, kteří na území ČR nemají bydliště a ani se zde obvykle nezdržují. |
Platební zprostředkovatel hlásí výplatu, poukázání nebo připsání úrokového výnosu finančnímu úřadu
Před tím, než zasadíme dopad směrnice o zdanění úspor individuálních střadatelů do evropského kontextu, je třeba, abychom se zaměřili na institut platebního zprostředkovatele, který je s účinností od 1.1.2004 zakotven v naší legislativě (konkrétně v paragrafu 38, zákona o daních z příjmů).
Platebním prostředkovatelem se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která vyplácí, poukazuje nebo připisuje úhradu příjmu úrokového charakteru. Pokud platební prostředkovatel provede některou z výše uvedených transakcí ve prospěch příjemce v některé ze zemí Evropské unie, pak je povinen takovou transakci oznámit místně příslušnému finančnímu úřadu. V případě, že by příjemcem úrokového příjmu byl občan z jiného než členského státu EU, pak by platební zprostředkovatel (nejčastěji banka, ale může to být poměrně široké spektrum subjektů) finanční úřad neinformoval.
 |
Kde znásobit peníze za rok, či deset let? |
Úrokové příjmy našich občanů budou monitorovány stejným způsobem
Zřízením výše uvedeného institutu platebního zprostředkovatele se Česká republika zapojila do kontroly výplaty úrokových příjmů v rámci Evropské unie. Náš občan a vkladatel v jedné osobě by si měl uvědomit, že podobné ustanovení dopadne i na jeho úrokové příjmy ze zemí Evropské unie.
Evropská směrnice o zdanění úspor individuálních vkladatelů začne platit od 1.července 2005 a netýká se výlučně zemí Evropské unie. Po velkém projednávání bude závazná i ve Švýcarsku a několika dalších významných finančních centrech, která hrají z pohledu velikosti zahraničních úspor podstatnou roli. Jejich eventuální nezahrnutí do systému by znamenalo podstatně nižší příjmy do evropských pokladen. Podívejme se nyní, jakým způsobem se budou jednotlivé země na plnění tohoto opatření podílet.
|
Země, které budou poskytovat informace o transferech úrokových příjmů nerezidentům |
Země aplikující na úrokové příjmy režim srážkové daně |
|
ČR, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kajmanské ostrovy, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, německo, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie |
Belgie, Guernsey, Jersey, Lucembursko, Man, Rakousko, Švýcarsko, Andorra, Monako, Lichtenštejnsko, Nizozemské Antily Panenské ostrovy (patří Velké Británii), San Marino |
Závěrem je třeba zdůraznit, že se jedná o příjmy mající úrokový charakter. Výše uvedené řádky se tedy netýkají jakýchkoli příjmů z kapitálových investic či jiných aktiv. Osobně se nedomnívám, že podstatná část našich vkladatelů bude aplikací této směrnice dotčena. Přesto je třeba o této směrnici vědět a zasadit ji do svého rozhodování.
|
Zvolte si svou banku roku! Využijte poslední možnosti hlasovat a získat hodnotné ceny! |
Připadají vám podobná hlášení jako velký zásah do soukromí, nebo je považujete za vhodný nástroj k potlačení daňových úniků? Těšíme se na vaše názory.
