Zdejší školství bude otevřenější a průchodnější

  9:07aktualizováno  9:07
P r a h a - Zvláštní školy jsou plné a nevzdělávají pouze žáky se silnými rozumovými nedostatky, pro které jsou určeny. Zvláštní školy navštěvuje 60 - 80 procent romských dětí. Většina z nich ovšem do zvláštní školy nepatří. Na tom se již dlouho shodují jak organizace řešící problematiku Romů v České republice, tak tento fakt přiznává v poslední době i samo ministerstvo školství. Romské děti se ocitají ve zvláštní škole po souhlasu rodičů a doporučení pedagogicko - psychologické poradny.
ZVLÁŠTNÍ ŠKOLY NEMAJÍ BÝT ROMSKÉ

"Romští rodiče stále ještě posílají do zvláštních škol své děti bez většího rozmyslu. Neuvědomují si, že se tím vzdělávací možnosti jejich dětí značně zmenší. Sami jimi často prošli a znají je. Je jim ovšem zároveň předkládáno, že jejich děti v nich budou spokojeny a nebudou neúspěšné, jak by tomu prý bylo na základní škole," říká Karel Holomek, předseda Společenství Romů na Moravě.

Navíc odborné vyšetření v pedagogicko - psychologické poradně zkoumá především inteligenci dítěte. K jejímu měření ovšem používá inteligenční testy nezohledňující sociálně - kulturní prostředí Romů a jejich nedostatečnou jazykovou vybavenost češtiny. Podle Šotolové z pedagogické fakulty v Praze povědomí o romském etniku mnoha psychologům stále ještě chybí. Při rozhodování o umístění dítěte do zvláštní školy by neměl být rozhodující pouze naměřený výsledek v testech, ale měla by se zvažovat celkově osobnost dítěte a jeho rodinná a sociální situace.

CESTA NA ZÁKLADNÍ ŠKOLU VYŽADUJE POMOC

Praxe je ovšem často jiná. Používají se stále neodpovídající testy, přestože ministerstvo jejich přepracování zadalo již v minulém roce. Kdy budou jejich verze hotové ovšem zatím neví. Ministerstvo má jiný plán. Chce integrovat děti ze zvláštních škol do základních škol. Rozhodujícím kritériem je podle ministerstva prospěch do 1,5 na zvláštní škole.

Přesun dětí do základní školy může nastat podle představ ministerstva po každém ročníku. V minulém školním roce se proto ministerstvo obrátilo na školské úřady a ředitele zvláštních škol, aby se tak snaha ministerstva dostala až k rodičům žáků zvláštních škol. Velký úspěch ovšem ministerstvo slavit nemůže. "Je to samozřejmé, že se nemůže jednat o plošnou akci.

Přechod ze zvláštní do základní školy je velice náročný pro žáka, jeho rodiče a samozřejmě i učitele. Osnovy zvláštní školy obsahují zhruba polovinu učiva základní školy. S každým rokem se tak vzdělanostní deficit u žáků zvětšuje. Průměr nemůže být rozhodující. Integrace je především zásluhou konkrétního učitele a školy," vysvětluje Helena Jiřincová z nadace Nová škola.

Samo ministerstvo ovšem svoji akci nedoprovází žádným programem ani nepodporuje jiný, který by si vybralo. Aby děti ze zvláštních škol úspěšně složily vyrovnávací zkoušky a zařadily se do vyučování na základní škole, potřebují pomoci. "Romským dětem nabízíme v našem komunitním centru doplňující kurz. Věnujeme se těm, které by po prázdninách mohly přejít v Ostravě na základní školy. Mohlo by se jednat o deset dětí. Většina se učí velice rychle a do zvláštní školy nepatří. Potřebují individuální přístup," říká Peter Horváth ze Společenství Romů na Moravě.

ZMĚNÍ SE NĚCO PO ÚSTAVNÍ STÍŽNOSTI?

Zatímco ministerstvo přemýšlí o integraci, čelí žalobě mezinárodního Romarai centra, která je vedena také proti školskému úřadu v Ostravě a ředitelům zvláštních škol. "Ústavní stížnost je vedena proti státním institucím, ne proti konkrétním osobám. Je založena na diskriminujícím přístupu ke vzdělání u Romů v České republice, přestože

Základní Listina práv a svobod zajišťuje každému právo na vzdělání," sděluje advokát David Strupek, který ve sporu zastupuje dvanáct romských rodin z Ostravy. "Pokud Ústavní soud potvrdí nerovný přístup ke vzdělání Romů, bude muset ministerstvo problém řešit okamžitě. Žaloba tak dnes může pohnout zcela neutěšenou situací, kterou ministerstvo školství dlouho systémově neřešilo," domnívá se Luděk Novák z nadace Nová škola. Podle Nováka se situace samozřejmě nezlepší okamžitě a spousta dětí doplatí ještě na současný špatný a diskriminující systém. S každým rokem se bude moci stav zlepšit.

VZDĚLÁVACÍ MOŽNOST BY SE MĚLA ZVĚTŠIT

Minulý týden vláda kladně projednala poslanecký návrh novely školského zákona, která by měla umožnit přístup ke střednímu vzdělání i dětem bez základního vzdělání. K získání středního či všeobecně odborného vzdělání by podle novely mělo postačovat splnění povinné školní docházky nebo dosažení věku šestnácti let. Zatím mohou totiž žáci po zvláštní škole volit pouze ze silně omezené nabídky a jejich vzdělávací cesta je uzavřená.

Pokud chtějí žáci zvláštních škol získat střední vzdělání, musí si doplnit základní v jednoročním kurzu. "Jestliže jsou absolventi zvláštní školy schopni doplnit si tak velkou mezeru ve vzdělání za jeden rok, musí být schopni naučit se vše i za devět let. Velká část dětí ze zvláštních škol, především Romů, tam nepatří. Novela zákona jim tak umožní rovnější šance, neboť rozhodnutí o studiu bude záležet na přijímacím řízení," říká Helena Holcová, ředitelka Dívčí katolické školy v Praze, která iniciovala petici za změnu školského zákona.

Podle Holcové je současný dvoukolejný systém zvláštního a základního vzdělání nevyhovující. Zvláštní školy by se měly rychle transformovat do základních škol a učit obsahu základní školy při zohlednění speciálních potřeb a možností každého žáka. Základní školství by mělo integrovat většinu žáků a využívat speciálních pedagogů, pedagogických a romských asistentů.
Autor:

Nejčtenější

Rodiny přicházejí zhruba o 80 tisíc ročně. Kdo za to může? Ženy přece

Ženy v Česku mají zhruba o 22 procent nižší platy než muži.

Ženy dostávají za svou práci až o sedm tisíc měsíčně méně než muži. Lépe jsou na tom jen státní zaměstnankyně a...

KVÍZ: Jak jste na tom s jazykovou inteligencí? Otestujte se

Ilustrační snímek

Už jste někdy absolvovali inteligenční test, abyste se dozvěděli, jaké máte IQ? Dnešní kvíz vám konkrétní číslo sice...

Má smysl pořídit si nyní investiční byt? Odborníci radí nečekat

ilustrační snímek

Ceny nemovitostí jsou vyšroubované na maximum. Přesto realitní makléři doporučují pořízení investičního bytu...

Studentský nápad ho přivedl k podnikání. Chce změnit kavárenský svět

Praha,22.10.2018, Adrian Drozdek, SPECIÁL PRO IDNES, FOTO MAFRA DAN MATERNA

Adrian Drozdek je z Brna, má 18 let a hlavu plnou nápadů. Před rokem přišel s myšlenkou vytvořit mobilní aplikaci,...

Příjmy z pronájmu: jak na daně a pro koho je takový výdělek ideální

Ilustrační snímek

Pořídit si vlastní bydlení je pro řadu lidí nad jejich finanční možnosti. Řešením může být pronájem. Ti, kdo mohou byt...

Další z rubriky

Co dělají úspěšní zakladatelé firem jinak. Devět kroků na výsluní

Ilustrační snímek

Založit firmu a dovést ji k úspěšnému rozvoji je často náročnější než řídit zavedený podnikový kolos. V čem se jednání...

Rodiny přicházejí zhruba o 80 tisíc ročně. Kdo za to může? Ženy přece

Ženy v Česku mají zhruba o 22 procent nižší platy než muži.

Ženy dostávají za svou práci až o sedm tisíc měsíčně méně než muži. Lépe jsou na tom jen státní zaměstnankyně a...

Roste nám obrat, brzdí nás však nedostatek lidí, říká personalistka

Monika Rousová, personální ředitelka společnosti 2N Telekomunikace

Trh práce kolabuje, nejsou na něm téměř žádní volní uchazeči o zaměstnání. Nezaměstnanost v Česku je přitom na novém...

Bitcoin dále padá, už byl kolem 4 600 USD. Přišel o 1000 USD za 5 dnů. Katastrof...

Bitcoin dále padá, už byl kolem 4 600 USD. Přišel o 1000 USD za 5 dnů. Katastrof...

Kurzy.cz Cena bitcoinu po relativně klidném víkendu pokračuje ve výrazném propadu a dostává se pod úroveň 5 200 USD a je tak nej...

Najdete na iDNES.cz