Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

NÁZOR: Podojit pojišťovny na pomoc hasičům? Zaplatili by to řidiči

aktualizováno 
Poslanecká sněmovna má v tomto volebním období jeden evergreen. Za poslední dva roky dostali poslanci už čtyřikrát na stůl návrh, aby pojišťovny přispívaly z povinného ručení na činnost hasičům.
Pojišťovnám z pojistného mnoho nezbývá a v řadě případů povinné ručení dokonce dotují. Ilustrační snímek

Pojišťovnám z pojistného mnoho nezbývá a v řadě případů povinné ručení dokonce dotují. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Žádný z oněch čtyř návrhů se zatím schválení nepřiblížil. Dva neprošly ani prvním čtením, jeden byl odročen a tak nejdál zatím pokročilo projednávání toho posledního. Na listopadové schůzi byl drtivou většinou schválen v prvním čtení a byl tak poslán k dalšímu projednání do výborů.

Může se hodit

Najděte si nejvýhodnější povinné ručení na FINmarket.cz.

Návrh na vyčlenění čtyř (v prvotních předlohách) nebo nově šesti procent z povinného ručení pro potřeby hasičského záchraného sboru opírají někteří poslanci o dva hlavní argumenty. Hasiči mají jednak dlouhodobě málo peněz a pak také často zasahují při dopravních nehodách, proto by se peníze mohly najít v povinném ručení.

Vláda s těmito návrhy pravidelně nesouhlasí, protože je považuje za nesystémové a mimo jiné se obává i zdražení pojistného. Jsou tyto obavy na místě?

Kateřina Lhotská

V pojišťovnictví působí od roku 2002, kdy začínala jako vedoucí IT analýzy a vývoje v Komerční pojišťovně. Poté zamířila do společnosti Logos, kterou v roce 2008 převzala společnost Ness. V té dnes působí na pozici Insurance Competence Expert pro oblast pojišťovnictví.

Nad možnými dopady na klienty se zamýšlí analytička pojistného trhu Kateřina Lhotská.

Důvodová zpráva (najdete ji například zde) vychází z předpokladu, že když pojišťovny vyberou ročně zhruba 20 miliard na pojistném a na škodách vyplatí kolem 10 miliard, je jejich zisk 10 miliard. Takže nějakou tou korunou hasičům přispět mohou. To je ovšem omyl. Je to stejné jako tvrdit, že když chleba stojí 30 korun a suroviny na jeho výrobu jen 5 korun, takže pekaři mají z každého bochníku zisk 25 korun a je tomu třeba učinit přítrž.

Nemám vůbec nic proti nutnosti financovat záchranářské složky. Ovšem udělat to tímto způsobem je buď vědomý populismus (proč si nepřihřát polívčičku na neoblíbených pojišťovnách – tím nepopírám, že na své nepopularitě nemají největší podíl), nebo diletantství (20 minus 10 rovná se zisk).

Za prvé: Není pravda, že pojišťovny inkasují 20 miliard a z toho 10 vyplatí. Veškeré pojistné totiž není jen jejich. Část náleží zajišťovně (což je taková pojišťovna pojišťoven), která se za podíl na pojistném účastní i úhrady škod. V roce 2011 tak zůstalo pojišťovnám necelých 13 miliard pojistného a vyplácely téměř 7 miliard škod. Zajišťovny ovšem poskytují pojišťovnám také provizi. Ta vloni dělala asi 1,5 miliardy. Takže jsme na 7,5 miliardách pro pojišťovny.

Za druhé: Tak jako náš pekař musí hradit svůj provoz, tak i fungování pojišťovny něco stojí. Vloni to bylo něco přes 2,2 miliardy, takže zůstává "zisk" 5,3 miliardy. Může to vypadat jako drahý provoz připomínající žití si nad poměry. Nedělám si iluze, že se nikde zbytečně neplýtvá a určitě lze najít řadu úspor. Faktem však je, že pojišťovny jsou vesměs soukromé společnosti, které jsou v otázce efektivity provozu mnohem dál než subjekty nepodnikatelské.

Za třetí: Dále tu máme náklady na pořízení smluv (i v ceně chleba je marže obchodníka). Ty dělají zhruba 3,8 miliardy, když tolik diskutovaná provize zprostředkovatelům z toho činí zhruba 1,5 miliardy. Může to vypadat jako velká částka. V roce 2011 bylo uzavřeno něco přes dva miliony nových smluv, a tak průměrná provize na každou z nich je asi 700 korun. To zase tak "nemravná" odměna není. Při průměrném ročním pojistném 3 000 korun a střední délce trvání smlouvy tři roky to odpovídá osmi procentům celkového pojistného. Zbylé pořizovací náklady připadají například na reklamu (ty obsahuje i cena chleba – vzpomeňme na schránky plné letáků), nebo na provoz internetových stránek na sjednávání pojištění. Pojišťovnám tak zůstává 1,5 miliardy. Ani tato částka však není konečná.

Za čtvrté: Pojištění nefunguje na principu průběžného financování (tedy to, co se vybere, se hned vyplatí, nebo spotřebuje), ale pojišťovny vytvářejí rezervy na budoucí výplaty plnění. Výše jejich tvorby je pohyblivá. Obvykle dosahuje jednotek miliard ročně, ale jsou i roky, kdy se mírně snížily (v řádu stovek milionů korun).

Budoucí náklady nejvíce ovlivňují škody na zdraví, kde má velmi často pojistné plnění formu mnohaleté renty. Na tyto výplaty si musí pojišťovna prostředky "schovat" z pojistného, které dostává dnes. Plnění bude totiž vyplácet i v době, kdy příslušná pojistná smlouva už nebude platná a tedy nebude dostávat žádné pojistné. Nároky ze škod na zdraví navíc v blízké budoucnosti zřejmě porostou. Soudy se totiž (konečně) postupně učí přiznávat poškozeným nároky i ve výši jednotek až desítek milionů korun. Začne také platit nový Občanský zákoník, který tento směr v odškodnění podporuje.

Za páté: otázka zhodnocení rezerv. Ty jsou uložené v patřičných finančních nástrojích, a tedy by z nich měly plynout nějaké výnosy. Pojišťovny však mohou investovat jen velmi konzervativně, a tak je zhodnocení těchto prostředků v současnosti poměrně malé. A ani pohled do budoucnosti nenaznačuje výrazné zlepšení. Takže je to podobné, jako kdybychom po pekaři chtěli, aby zlevnil chleba a žil z úroků na svém podnikatelském účtu.

Sečteno a podtrženo

Kombinace honby za co nejnižšími cenami ve snaze přitáhnout klienty a rostoucích úhrad zahnala pojišťovny do kouta. Některé už teď tvrdí, že na povinném ručení prodělávají. Podle popsaného propočtu je zřejmé, že pokud by skutečně plán "Šest procent pro hasiče" získal v parlamentu podporu, pojišťovny by ho nejspíš přetavily do šestiprocentního zdražení. To by pro řidiče znamenalo zhruba o 180 korun na jedno vozidlo ročně navíc.

Novely zákona o pojišťovnictví 2010-2012
Číslo tiskuTypStav
113/0Návrh zastupitelstva Pardubického krajeZamítnuto v 1. čtení (prosinec 2010)
146/0Návrh zastupitelstva Středočeského krajeZamítnuto v 1. čtení (březen 2011)
709/0Poslanecký návrh (Tejc, Chlad, Pajer)Prošlo 1. čtením, pak přerušeno (listopad 2012)
758/0Senátní návrhOdročeno před 1. čtením (září 2012)
Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Konec studií: jak na sociální a zdravotní pojištění v pěti situacích

Od kdy platí absolventi středních a vysokých škol odvody na sociální a zdravotní pojištění? A jak je tomu s odvody, když se po škole někdo rozhodne podnikat či...  celý článek

Ilustrační snímek
Častý omyl Čechů: evidenční list důchodového pojištění je k ničemu

Ne každý doklad patří do koše. Pokud jste zaměstnaní a vyhodíte evidenční list důchodového pojištění, který vám vystaví každý rok váš zaměstnavatel, děláte...  celý článek

Ilustrační snímek
O kolik peněz přijdete na nemocenské a jak finanční ztrátu zvládnout

Onemocnění nebo úraz jsou nepříjemné záležitosti. A když se jejich léčba prodlouží, situace se ještě víc komplikuje, a to po finanční stránce. Jak se připravit...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Volební preference STEM: ANO posiluje, podpora ČSSD spadla pod 10 %
Volební preference STEM: ANO posiluje, podpora ČSSD spadla pod 10 %

Necelý týden před volbami dál posilují preference hnutí ANO. Raketový nárůst zaznamenala SPD. Rostou také Piráti. Naopa... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.