Žením se, potřebuji placené volno

Tento rok nadělil českým zaměstnancům 254 pracovních dnů a 12 dnů svátků. Jen osm z nich bude placených, zbylé čtyři totiž připadnou na víkendy. Pokud si zaměstnanec nárokuje jiné pracovní volno, musí k tomu mít skutečně důvod.

Kromě víkendů, svátků a dovolené chce mít zaměstnanec volno také kvůli některým osobním záležitostem, jako je vlastní svatba, úmrtí v rodině, přestěhování nebo návštěva lékaře. Kromě toho má právo na poskytnutí odpovídajícího pracovního volna i v případě školení a studia při zaměstnání, pracovní neschopnosti, ošetřování člena rodiny, mateřské a rodičovské dovolené, výkonu veřejné funkce, základní vojenské a civilní služby.

Ošetření u lékaře a dárcovství

V případě vyšetření nebo ošetření u lékaře musí zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout pracovní volno, ale jen na nezbytně nutnou dobu. To znamená po dobu cesty k lékaři a zpět a za dobu strávenou ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, jež si sám zvolil a je nejblíže jeho bydlišti nebo pracovišti. Navíc je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout. Pokud v takovém případě zaměstnanec nemohl lékaře skutečně navštívit mimo pracovní dobu, dostane za takto strávený čas náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Když se

V přiloženém článku naleznete dotaz na to, zda existuje nárok na uplatnění volna a mzdy kvůli darování krve...

nechá ošetřit u vzdálenějšího lékaře, kterého si vybral, poskytne mu zaměstnavatel pracovní volno pouze za dobu, po kterou by trvalo ošetření jako v prvním případě. Na zbývající část mu umožní pracovní volno také, ale bez náhrady mzdy. Pokud je zaměstnanci poskytnuto volno například pro darování krve (kostní dřeně a podobně), náleží mu za ně náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. "V případě, že k odběru nedojde, je zaměstnavatel povinen poskytnou pracovní volno jen na prokázanou nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti v práci - například na cestu tam a zpět," podotýká advokát Aleš Růžička. Zaměstnanec je povinen tuto překážku v práci a dobu jejího trvání zaměstnavateli prokázat, on je naopak oprávněn vyžádat si příslušné potvrzení vydané zdravotnickým zařízením.

Stěhování zaměstnance a hledání místa

Zaměstnavatel je povinen poskytnout pracovní volno i v případě přestěhování zaměstnance. Kdo se stěhuje v rámci téhož města, má nárok nejvýše na jeden den pracovního volna. Při stěhování do jiného města nejvýše na dva dny. Náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku mu náleží jen v případě, že jde o stěhování v zájmu zaměstnavatele (třeba při stěhování do místa, které je místem výkonu práce zaměstnance). V případě stěhování manželů tak může vznikat jednomu z nich nárok na pracovní volno s náhradou mzdy a druhému bez náhrady mzdy. Pokud někomu končí pracovní poměr, má nárok na pracovní volno bez náhrady mzdy kvůli hledání nového místa. Jde nejvýše o jeden půlden v týdnu po celou výpovědní dobu. V případě výpovědi ze strany zaměstnavatele z organizačních důvodů nebo z důvodu nepříznivého zdravotního stavu zaměstnance mu náleží stejné pracovní volno, ale s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku. Se souhlasem zaměstnavatele lze tato volna slučovat.

Svatba zaměstnance nebo jeho příbuzných

Když se žení zaměstnanec či vdává zaměstnankyně, má právo na pracovní volno s

Svátky v roce 2004

Státní svátky (dny pracovního klidu)

1. LEDNA - Den obnovy samostatného českého státu
8. KVĚTNA - Den osvobození
5. ČERVENCE - Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
6. ČERVENCE - Den upálení mistra Jana Husa
28. ZÁŘÍ - Den české státnosti
28. ŘÍJNA - Den vzniku samostatného československého státu
17. LISTOPADU - Den boje za svobodu a demokracii

Ostatní svátky (dny pracovního klidu)

1. LEDNA - Nový rok
12. DUBNA - Pondělí velikonoční
1. KVĚTNA - Svátek práce
24. PROSINCE - Štědrý den
25. PROSINCE - 1. svátek vánoční
26. PROSINCE - 2. svátek vánoční

náhradou mzdy v rozsahu dvou dnů. Jeden z těchto dnů však musí být dnem svatebního obřadu. Koná-li se svatební obřad v den, který není pracovním dnem zaměstnance (například v sobotu, což bývá obvyklé), vzniká zaměstnanci nárok pouze na jeden den pracovního volna. Záleží přitom na něm, zda si vybere den před, nebo po svatebním obřadu. Náhrada mzdy se poskytuje ve výši průměrného výdělku. Průměrný výdělek zaměstnance se zjišťuje z hrubé mzdy zaměstnance za předchozí kalendářní čtvrtletí. Při svatbě dítěte vzniká jeho rodičům nárok na pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku v rozsahu jednoho dne k účasti na svatebním obřadu, naopak při svatbě rodiče se poskytuje pracovní volno ve stejném rozsahu, avšak bez náhrady mzdy. Jelikož v případě svatby jde o překážku v práci, je povinností zaměstnance předem včas požádat o poskytnutí pracovního volna. Překážku v práci a její trvání je třeba prokázat doložením potřebných podkladů (například svatební oznámení, kopie oddacího listu).

Úmrtí v rodině či pohřeb kolegy

V případě úmrtí manžela, druha nebo dítěte zaměstnance mu přísluší pracovní volno s náhradou mzdy v rozsahu dvou dnů a další den k účasti na pohřbu. V případě pohřbu rodiče nebo sourozence zaměstnance, rodiče či sourozence jeho manžela nebo i švagra vzniká nárok na pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku v rozsahu jednoho dne. Případně dalšího dne, pokud zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob. "Pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku na nezbytně nutnou dobu se poskytne zaměstnanci k účasti na pohřbu prarodiče nebo vnuka či prarodiče jeho manžela nebo jiné osoby, pokud s ním tato žila v době úmrtí v domácnosti," dodává právník Libor Hůla. V případě pohřbu spoluzaměstnance náleží jeho kolegům pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku na dobu nezbytně nutnou. Ovšem jen těm, kteří se se zaměstnavatelem zúčastní pohřbu a určí jen on sám nebo v dohodě s odborovým orgánem. Pokud bude chtít zaměstnanec poskytnout pracovní volno v souvislosti se smrtí jiné osoby, musí o ně požádat zaměstnavatele. Poskytnutí pracovního volna pak závisí na jeho uvážení a je neplacené.